Kde jsou Marx a Lenin, když je potřebujeme?

Když jsem byl mladý, byl člověk s milionem dolarů velmi bohatý. Každý s pár miliony navíc byl považován za více než bohatého. Dnes existují lidé, kteří mají tisíce milionů dolarů.

Pár z nich si své miliardy vydělalo výrobou zboží a službami poskytovanými zákazníkům.

Neoliberální ekonomové, kteří předepisují ekonomickou politiku nejen Západu, ale také Rusku a Číně, nesprávně tvrdí, že získané peníze jsou vydělané peníze. Jak však ve skutečnosti ono méně než procento získalo své tisíce milionů skutečně?

Získali je prostřednictvím politických vazeb a prostřednictvím čistě finančních transakcí.

Když se Sovětský svaz rozpadl v důsledku toho, že fanatičtí komunisté zatkli prezidenta Gorbačova, dobře napojení jedinci v Rusku a sovětské provincii Ukrajina, obzvláště ti dobře napojení na Washington a Izrael, se zmocnili aktiv, která byla dříve majetkem státu.

V USA jsou miliardáři důsledkem bankovních úvěrů s velkým pákovým efektem na přebírání společností. Tato převzetí vytváří bohatství pro dotyčného člověka tím, že připraví společnost o penzijní účet a že použije peníze společnosti na zaplacení převzetí. Často je společnost a její zaměstnanci zruinována, a žonglér odejde z převzetí s obrovskou sumou peněz. Manipulace s prvotními veřejnými úpisy je další zdroj bohatství, stejně jako sekuritizované deriváty.

Klasičtí ekonomové, a dnes Michael Hudson, definují tyto zisky jako „ekonomické renty“, příjem, ze kterého neplyne žádný skutečný nárůst produkce. Jinými slovy, získané bohatství těchto miliardářů je formou parazitismu založeného na vykořisťování, a nikoliv na výrobě skutečných věcí. Zisky jsou důsledkem vytunelování příjmů z výroby převedených do obsluhy dluhu.

Dnes jsou kapitalistické ekonomiky mnohem více dysfunkční, než Marx předpokládal. V posledních dvaceti letech sloužily západní ekonomiky pouze velmi bohatým a vykořisťované masy se poddaly svému vykořisťování. Západní veřejnost může být celkem dobře otroky.

Neexistuje důvod, proč by měl mít člověk tisíce milionů dolarů. Peníze zvyšují politickou moc jedince nad moc voličstva. Skutečně, peníze se stávají voliči. Peníze jsou používány k nákupu politické kontroly, což ničí zastupitelskou vládu. Miliardáři, jako Sheldon Adelson, George Soros a bratři Kochovi, používají své miliardové bohatství k ovládání americké vlády ve svém zájmu (u nás je oligarcha přímo ve vládě u zdrojů peněz – p.p.). Republikánský Nejvyšší soud jim to usnadnil.

Vzestup finanční moci v Rusku a Číně vytvořil soukromá mocenská centra v těchto zemích, která, stejně jako ta v USA, jsou na vládě nezávislá. Tato mocenská centra mají potenciál zmocnit se vlád a použít veřejné úřady k další koncentraci bohatství do rukou nemnohých. Privatizace v Rusku a Číně posílí nezávislou moc úzkých soukromých zájmů, stejně jak tomu bylo v Evropě a Británii. Neoliberální ekonomika zaručuje, že nakonec soukromé peníze ovládnou vládu.

Oxfam, mezinárodní charita se sídlem v Oxfordu v Anglii uvádí, že 62 miliardářů vlastní polovinu bohatství světa.

Byl to Warren Buffet, jeden z nejbohatších mega miliardářů, kdo řekl, že míra zdanění jeho sekretářky je vyšší, než jeho. Pokud to vlády nenapraví, revoluce ano.

Ale voliči evidentně nikoliv, aspoň ne v USA. Hillary zastupuje 1%, jak dosvědčuje 153,000,000 dolarů „přednáškovného“, ale 99% provádí sebevraždu podporou ambicí Hillary dostat se k prezidentskému křeslu. H. L. Mencken měl evidentně pravdu, když řekl, že převážná většina Američanů jsou debilové.