Pět nejdražších vojenských operací po druhé světové válce

Ve čtvrtek Putin překvapil západní experty, kteří odhadovali, že vzdušná operace Ruska stojí Kreml 4-8 milionů dolarů denně, tím, že uveřejnil, že tato kampaň, trvající od září 2015 do března 2016, stála Rusko ve skutečnosti asi 464 milionů dolarů (méně než 3 miliony denně).

„Vojenská operace v Sýrii si, samozřejmě, vyžádala jisté náklady, ale hlavní část šla ze zdrojů ministerstva obrany – asi 33 miliard rublů. (Tato částka) byla zahrnuta do rozpočtu ministerstva na rok 2015 v kategorii výdajů na vojenská cvičení a výcvik. Jen jsme tyto zdroje přesměrovali na podporu skupiny v Sýrii,“ řekl Putin v proslovu na slavnostním obřadu, když hodnotil výsledky pětiměsíční ruské protiteroristické kampaně.

Ruská zpravodajská agentura RIA Novosti se rozhodla porovnat tyto náklady s některými nejdražšími vojenskými operacemi po druhé světové válce.

Č. 5: Bombardovací kampaň NATO v Jugoslávii: 43 miliard dolarů

„Válka v Kosovu,“ připomíná RIA Novosti, „skončila 78 dní trvající operací NATO, s kódovým označením operace Spojenecká síla, ve které útočila letadla aliance na vojenské cíle a civilní infrastrukturu ve Federální republice Jugoslávie (FRJ). Podle odhadů novinářů z BBC a vojenských expertů z britského vojenského vydavatelství Janes stála kampaň NATO 43 miliard dolarů.“

„Během operace shodila letadla aliance více než 23,000 bomb, zničila asi polovinu ekonomické výrobní kapacity FRJ,“ poukazuje článek. Srbsko odhaduje, že utrpělo škody asi za 29,6 miliard dolarů. Podle jugoslávských úřadů vedla vzdušná kampaň NATO k úmrtí více než 1,700 civilistů a k asi 10,000 těžkým zraněním.

Celkově odlétalo NATO asi 35,000 bojových letů a odpálilo asi 550 střel s plochou dráhou letu; z 23,000 shozených bomb bylo přibližně 35% přesně naváděných. Zároveň experti odhadují, že asi 31,000 střel (o váze asi 15,000 tun) s municí z ochuzeného uranu bylo odpáleno na cíle v Srbsku a Kosovu, především letouny vzdušné podpory A-10; věří se, že použití těchto zbraní vedlo k dramatickému nárůstu výskytu rakoviny v celém regionu.

Kampaň nakonec vedla k odtržení Kosova od Srbska a vyhlášení jeho nezávislosti v r. 2008; mnoho zemí, včetně Srbska, Ruska, Číny, Indie a Brazílie, odmítá uznat legitimitu tohoto kroku.

Č. 4: Válka v zálivu: Operace Pouštní bouře: 102 miliard dolarů

„Válku v zálivu let 1990-1991,“ poznamenává RIA Novosti, „lze považovat za jeden z nejkratších vojenských konfliktů v americké historii. Bojové operace nadnárodní koalice vedené Spojenými státy pod kódovým označením Pouštní bouře trvaly 42 dní a skončily osvobozením Kuvajtu a stažením iráckých jednotek.“

Pouštní bouře „se stala prvním předvedením metod nové generace high-tech válčení“, kdy byly ve vzdušné kampani hojně použity „chytré“ přesně naváděné zbraně, jakož i elektronického válčení, doplněných o nepřetržité zpravodajství agentur jako CNN. „Podle Kongresové výzkumné služby stála tato operace Spojené státy 102 miliard dolarů a životy 298 vojáků.

Co se týká Iráku, stála jej válka v zálivu život 20,000-35,000 vojáků a více než 75,000 jich bylo zraněno. Zároveň se odhaduje, že střely z ochuzeného uranu používané během této kampaně dramaticky zvýšily míru výskytu rakoviny u iráckého vojenského personálu a civilistů, kdy vládní statistiky ukazují, že míra výskytu rakoviny stoupla ze 40 na 100,000 lidí před válkou v zálivu v r. 1991 na 800 na 100,000 lidí v r. 1995, a na více než 1,600 na 100,000 lidí v r. 2005.

Č. 3: Korejská válka: 341 miliard dolarů

„25. června 1950 severokorejské jednotky překročily 38. rovnoběžku a zahájily útok na Jižní Koreu; tentýž den Rada bezpečnosti OSN bleskově rozhodla „korejskou otázku“, kdy využila bojkotu sovětské delegace (ve spojitosti s odmítnutím této organizace přijmout komunistickou Čínu za stálého člena Rady bezpečnosti), a přijala rezoluci navrženou Spojenými státy umožňující vojenskou pomoc Jižní Koreji.“

„Síly OSN, tvořené americkými jednotkami, a pod velením generála Douglase MacArthura, byly vyslány na poloostrov. Zásah Číny do války umožnil Severní Koreji opětovně získat ztracené pozice a válka se táhla tři roky. Fakticky skončila podpisem příměří v r. 1953, ale mírová dohoda mezi Severní a Jižní Koreou doposud podepsána nebyla.“

„Jedou z největších bitev války,“ uvádí RIA Novosti, „byla bitva u Taegu, během které spojenecké letectvo provedlo nejambicióznější operaci od vylodění v Normandii. Stovky bombardérů B-29 svrhly přes 3,000 pětisetlibrových a tisícilibrových bomb.“

Během války zničilo kobercové bombardování spojenců přes tři čtvrtiny obytných center Severní Koreji; celkově shodily USA na poloostrov 635,000 tun bomb, včetně 23,000 tun napalmu, což je více, než kolik jich shodily celkem během války v Pacifiku za druhé světové války.

„Korejská válka stála Spojené státy 341 miliard dolarů (v cenách r. 2011) a téměř 34,000 mrtvých na bojišti (plus 2,830 nebojových úmrtí).“ Tato válka, která si vyžádala miliony korejských životů jak vojáků, tak civilistů, skončila patem v r. 1953.

Č. 2: Válka ve Vietnamu: 738 miliard dolarů

„V r. 1965 severovietnamští partyzáni zaútočili na americkou vojenskou základnu v Pleiku ve středním Vietnamu a Spojené státy zahájily operace Burácející hrom, která se stala nejdelší bombardovací kampaní amerického letectva po druhé světové válce. Nálety na Severní Vietnam stály Washington asi 900 milionů dolarů“, zatímco „vietnamská válka, která trvala osm let, stála USA 738 miliard dolarů (v cenách r. 2011) a více než 58,000 mrtvých vojáků.“

„Vietnam,“ poznamenává RIA Novosti, „je pravděpodobně nejvíce popisovanou válkou v americké literatuře; bylo natočeno přes 500 filmů a seriálů věnovaných této válce obnovujících mytologii kampaně, která zanechala nesmazatelnou stopu v mysli americké společnosti. Jedním z důsledků účasti Washingtonu na válce byl 'vietnamský syndrom', projevující se odmítáním mnoha Američanů podporovat riskantní a dlouho trvající vojenské kampaně.“

USA používají zastaralá letadla z éry vietnamské války proti Daeš

V letech 1965 až 1975 shodilo americké letectvo podle odhadů 7,6 milionů tun bomb ve Vietnamu, Laosu a Kambodže, téměř trojnásobek celkové tonáže shozené během druhé světové války. Navíc byly jedovaté defolianty rozstřikovány nad více než 20% celkové rozlohy Jižního Vietnamu, kde zničily miliony hektarů zemědělské půdy. Vietnamská vláda říká, že až 3 miliony lidí nadále trpí nemocemi souvisejícími s Agent Orange, kdy Vietnamský červený kříž odhaduje, že je zmrzačeno nebo trpí závažnými nemocemi v důsledku defoliantu více než 1 milionů lidí.

Vietnamská válka skončila stažením amerických sil v r. 1973 a sjednocením Vietnamu v r. 1975, po invazí Severovietnamců a obsazení Saigonu.

Č. 1: Americká „válka proti terorismu“ (Irák, Afghánistán): 1-6 bilionů dolarů

„Po teroristických útocích 11. září 2001 americký prezident George W. Bush zahájil operaci Trvalá svoboda“, sérii kampaní zdánlivě majících cíl boj s globálním terorismem v zemích po celém světě, od Afghánistánu a Iráku po Filipíny, Somálsko, Pákistán, Jemen a Indonésie.

Kongresová výzkumná služba odhadla, že celkové náklady na válku v letech 2001 až 2010 dosáhly 1,147 bilionů dolarů (očištěno o inflaci). Nicméně podle odhadu profesorky Lindy Bilmes z Vládní školy Johna F. Kennedyho z r. 2013, když se vezmou do úvahy i náklady na dlouhodobou zdravotní péči a invalidní dávky, doplňování armády a sociální a ekonomické náklady, dosáhnou celkové náklady války 4 až 6 bilionů dolarů.

Co je neskutečně špatně na zahraničně-politické doktríně Washingtonu

Bilmes poukazuje na lékařskou péči poskytnutou 886,161 veteránům z Iráku a Afghánistánu a na fakt, že 783,623 z nich, od r. 2013, podalo u Správy záležitostí vysloužilců žádost o invalidní důchod. „Největší část tohoto účtu teprve bude muset být zaplacena,“ řekla.

„To,“ poznamenává RIA Novosti, „činí válku proti terorismu nejdražším konfliktem v americké historii. Ve druhé světové válce, dříve považované za nejdražší kampaň v americké historii, utratila Amerika podle odhadů 3 biliony dolarů (po zohlednění inflace).“

Mimo těchto finančních nákladů stála válka proti terorismu USA vedenou koalici život tisíců vojáků, a další desítky tisíc jich byly raněny. Ani o válce v Iráku, ani válce NATO v Afghánistánu nelze říct, že by je bylo možno považovat za úspěch. Po více než deseti letech sektářského násilí jsou nyní velké části Iráku okupovány islamistickými ozbrojenci Daeš. V Afghánistánu mezitím došlo k opětovnému ovládnutí velkých oblastí země Talibanem, jak je mise NATO ukončována.