ISIS: Dorazil americko-saúdský mor do Indonésie?

Tak zvaný „Islámský stát v Iráku a Sýrii“ se k útoku rychle přihlásil a západní média začala vyvolávat strach, že tato teroristická organizace se nyní rozšířila i do jihovýchodní Asie.

Vojíni Džihádu: Kdekoliv je americká zahraniční politika v problémech, objeví se ISIS…

Začíná se rozvíjet vzorec. Kamkoliv chtějí USA nacpat svoji armádu, ukáže se tam ISIS a pohodlně to ospravedlní. A kdykoliv mají USA problémy s přesvědčováním cizích vlád, aby skákaly, jak Washington píská, objeví se ISIS. Vlastně kdekoliv má americká zahraniční politika problémy, objeví se tam ISIS a podobné státem podporované teroristické skupiny a zachrání to.

Samotný ISIS je výtvorem USA a jejich evropských a středovýchodních spojenců. Vlastní americká vojenská rozvědka (DIA) to připustila v uniklé zprávě (pdf) z r. 2012, která uvádí:

Pokud se situace rozmotá, existuje možnost zřídit vyhlášený či nevyhlášený salafistický protektorát ve východní Sýrii (Hasaka a Der Zor), a to je přesně to, co mocnosti podporující opozici chtějí, aby izolovaly syrský režim, který je považován za strategickou sílu šíitské expanze (Irák a Írán).

Aby objasnili, co je to za „podporující mocnosti“, které usilovaly o vytvoření „salafistického (islamistického) protektorátu“ (státu), zpráva DIA vysvětluje:

Západ, země Zálivu a Turecko podporují opozici; zatímco Rusko, Čína a Írán podporují režim.

Když vlastní americká vojenská rozvědka říká, že USA usilovaly o vytvoření „salafistického protektorátu“, což je doslovná definice tak zvaného „Islámského státu“ ve východní Sýrii, přesně tam, kde je nyní ISIS usalašen, je jasné, že ISIS je nepřítelem Západu jen slovně, aby to odvedlo pozornost od faktu, že tato odporná teroristická organizace je ve skutečnosti nejúčinnějším nástrojem zahraniční politiky Západu s dalekým dosahem. ISIS je jakousi obrodou Al-Kajdy, kterou USA a jejich saúdští spojenci poprvé vytvořili – záměrně – k tomu, aby vedli válku v zastoupení proti Sovětskému svazu v Afghánistánu v 80. letech.

Místo aby vedly válku proto Sovětskému svazu pomocí Al-Kajdy, vedou nyní USA stále více globální válku proti Sýrii, Iráku, Libyi, Afghánistánu, a nyní evidentně proti velké části východní a jihovýchodní Asie, buď prostřednictvím ISIS, nebo prostřednictvím podobně sponzorovaných teroristických organizací.

Jaké další vysvětlení by mohlo existovat?

Od světa se očekává věřit, že „Islámský stát v Iráku a Sýrii“ je tak pojmenován podle toho, kde má údajně sídlo a primárně působí, a že v současnosti bojuje jak se syrskou, tak iráckou vládou, libanonským Hizballahem, Íránem a Ruským letectvem, a nikdo ho prý nefinancuje, nevyzbrojuje a nepodporuje.

Navíc se od nás očekává věřit, že ISIS také bojuje s tisíci „umírněných vzbouřenců“, které USA a jejich spojenci údajně vyzbrojili, zafinancovali a vycvičili za nákladů několika miliard dolarů. Nejen, že bojují s těmito umírněnými ozbrojenci podporovanými nadnárodní koalicí s mnoha miliardami dolarů, ale bojují a vyhrávají. Ale tam to nekončí. Máme také věřit, že ISIS také podrývá vojenská síla USA, Francie, Německa, Británie, Turecka, Saúdské Arábie, Kataru a Jordánska.

A nakonec máme věřit nejen tomuto všemu, a že ISIS nezávisle podporuje rozšiřování operací v Afghánistánu a Libyi, ale i tomu, že ISIS má nyní spoustu času, peněz, zdrojů a zálibu útočit na Indonésii, přes celou jihovýchodní Asii.

Jen pár států na Zemi je schopných toho, co údajně nyní činí ISIS, kde všude to činí a s takovou mírou úspěchu, kterou údajně má. K těmto několika zemím, a jediná, která má z aktivit ISIS prospěch, patří Spojené státy.

K čemu používají USA ISIS a další teroristické skupiny v Asii a proč?

Vloni v srpnu byla společná americko-turecká teroristická skupina „Šedí vlci“ zapojena do bombových útoků v jihovýchodní Asii, v Thajsku. Výbuch bomby zabil 20 lidí a další zmrzačil, kdy při útoku byli zabiti většinou čínští turisté.

Tento útok byl součástí širší teroristické kampaně podporované USA a Tureckem v západním čínském regionu Xinjiang, kde turkičtí Ujgurové prováděli útoky léta. USA a Tureckem podporovaní Šedí vlci stáli za výcvikem a vyzbrojením teroristů v Číně roky a nedávno sehráli roli v pašování ujgurských bojovníků z Číny, přes jihovýchodní Asii – včetně Thajska – do Sýrie, aby tam bojovali v tamní válce v zastoupení.

Zabití čínských turistů v Thajsku mělo poškodit rozvíjející se vztahy mezi Bangkokem a Pekingem. Thajsko nedávno usilovalo o užší vojenskou a ekonomickou spolupráci s Čínou, zatímco se pomalu odlučovalo od stále vlezlejšího Západu. Bangkok usiloval o nákup čínských zbraní, včetně několika ponorek. Již vlastní v Číně vyrobené válečné lodě a obrněnou techniku, a koncem loňského roku provedl historicky první společné cvičení thajského a čínského letectva.

Ekonomicky Thajsko spolupracovalo s Čínou na uzavření dohody o výstavbě další železniční infrastruktury, jak v Thajsku, tak spojující tuto zemi s dalšími zeměmi, včetně samotné Číny.

Když USA opakovaně tlačily na Bangkok, aby se připojil k jejich provokacím v Jihočínském moři proti Pekingu, Bangkok opakovaně trval na tom, že tento konflikt není jeho starostí a že se ho nezúčastní.

Bombový útok v srpnu, provedený teroristickou organizací, která byla během studené války řízena z amerického velvyslanectví v Ankaře, byl varováním Bangkoku, že pokud se bude vzpírat, místo aby pomáhal americké „převaze“ v Asii, čeká ho destabilizace.

ISIS trestá Indonésii za její „hříchy“

A Indonésie je stejně tak „provinila“ mnoha stejnými „hříchy“. Jakarta, zatímco příležitostně kritizuje Čínu slovně, se opakovaně vyhnula nechat se zaplést do amerických provokací v Jihočínském moři. Navíc Jakarta, stejně jako Bangkok, usilovala o vybudování hlubších ekonomických vztahů s Pekingem. Do toho patří i dohoda, v rámci které Čína vybuduje vysokorychlostní železniční síť po celé zemi.

Článek Bloombergu „Čína vybuduje vysokorychlostní železniční trať v Indonésii v hodnotě 5 miliard dolarů“ (China to Build $5 Billion High-Speed Rail Line in Indonesia) uvádí:

Čína získala právo na vybudování železnice za 5,5 miliardy dolarů v Indonésii, kdy se tato země jihovýchodní Asie pokouší modernizovat svoji infrastrukturu, aby podpořila ekonomický růst.

Tento obrovský infrastrukturní projekt posílí v nadcházejících desetiletích jak Čínu, tak Indonésii. Za ekonomických příležitostí, které hromadná přeprava zemi přinese, příležitosti pro Washington použít sociálně-ekonomické nesourodosti coby nástroje k rozdělení a získání páky na země jako Indonésie vnitřně, jak to západní mocnosti činily v minulosti, oslábnou. Navíc to, že Čína buduje takové projekty jak v Thajsku, tak v Indonésii, povede k větším vazbám mezi Pekingem a vzestupující jihovýchodní Asií – jihovýchodní Asií vzestupující po zádech rozšiřující se a zlepšující infrastruktury.

Protože Spojené státy mají k nabídnutí jihovýchodní Asii jen pár přitažlivých alternativ, zdá se, že Spojené státy přestaly nabízet „mrkve“, které nemají, a uchylují se stále více ke „klacku“. Ale místo aby se oháněly tímto klackem sami, předaly ho „salafistickému protektorátu“, který v rámci konspirace vytvořily spolu se svými spojenci na východě Sýrie v r. 2012.

Za zločin, že se chtěla dostat dále od toho, co samotné USA nazývají „nadřazenost nad Asií“, byla Indonésie napadena, a nyní je strašákem ISIS máváno nad její hlavou, pokud bude pokračovat ve vytváření silnějších vazeb na Peking.

Thajsko a Indonésie nejsou sami. USA otevřeně prohlásily v podepsaných a datovaných politických dokumentech, že věří, že ovládnutí jednotné fronty v jihovýchodní Asii a její namíření proti Číně je jediným způsobem, jak obklíčit, zadržet a nakonec podkopat a zničit stávající politický řád v Pekingu.

Za tímto účelem načrtly Spojené státy řadu možností, od podpory vnitřního politického rozvracení prostřednictvím americkým ministerstvem financovaných politických front a nevládních organizací, po stále častější používání terorismu, aby vydíráním donutily jihovýchodní Asii odklonit se od Pekingu, zatímco USA sami budou rozdělovat a narušovat vlastní geopolitickou budoucnost jihovýchodní Asie.

USA a jejich spojenci by mohly kdykoliv odhalit a odstřihnout zásobovací trasy ISIS vedoucí od jejich dceřiných organizací a front po celém světě, do Turecka, Saúdské Arábie, Kataru a dalších státních sponzorů terorismu. Místo toho USA chrání a zatajují tuto rozsáhlou globální síť podporování terorismu. Takže když „ISIS zaútočí“, je to opravdu prosazování americké zahraniční politiky, a nejen politiky samotného ISIS, který páchá toto násilí nejen v zájmu vlastní agendy.

Možná nejironičtější je možnost, že kvůli propadající se důvěryhodnosti Ameriky po celém světě a jejímu slábnoucímu vlivu v Asii, její spoluvině na násilí proti vládám a lidem v jihovýchodní Asii – to místo toho, aby se vytvářela jednotná fronta proti Číně, to skončí sjednocenou frontou, vytlačující vliv Washingtonu z regionu. V mnoha ohledech se tak již děje a čtvrteční útok v Jakartě může tento proces urychlit.