Prezident Zeman svým projevem pomohl této zemi

Projev byl, jak už jsem předeslal, okamžitě napadnut pátou kolonou a pražskou kavárnou (staré známé firmy, není třeba jmenovat), dokonce se vynořilo prohlášení jakéhosi Jana Cempera, zástupce facebookové iniciativy Proti projevům nenávisti, že podá na prezidenta žalobu pro pomluvu. Cemper se zřejmě rozhodl naplnit činem svou iniciativu proti projevům nenávisti a v rámci návisti (opak nenávisti) bude prezidenta žalovat. Je to až komické, kdyby to nebylo smutné. Cemperovi vadí, že prezident Zeman odhalil národu, že podle tajných služeb byl původně na transparentech na podporu uprchlíků text „tahle země není naše, refugees welcome“, což později přeci jen změnili na mírnější (ale pořád strašné) heslo „tahle země patří všem, refugees welcome“.

Prezidentův projev byl natolik zajímavý, že si ho všimli i za hranicemi země. U projevů jiných českých politiků toto nehrozí, po jejich „myšlenkách“ neštěkne ani pes. V překladu se vybrané pasáže objevily v německém, britském, švédském, indickém, americkém tisku a dalších. A dokonce i v saúdskoarabské televizi.

Příjemným překvapením pro mě byla rekace zahraniční veřejnosti. Zatímco oficiální média jsou ne-li kritická, tedy alespoň zdrženlivá, čtenáři za zahraničními články dávají v diskuzích jasně najevo podporu našemu prezidentovi.

Několik ukázek (podle Parlamentích listů):

„Zeman je čestnější než britští politici, kteří se bojí říci téměř cokoli, aby náhodou nebyli obviněni z rasismu,“ píše například jeden ze čtenářů The Independent.

„Češi si uvědomují, že migranti z Blízkého východu nemají kromě problémů co nabídnout. Češi vědí vzhledem k německé a ruské invazi, jaké to je žít v těžkých časech. Než je budete soudit, tak si do té země zajeďte či si o jejich historii přečtěte aspoň nějakou knihu,“ uvádí další z účastníků internetové diskuze.

„Musí to být skvělé, když politik stojí za svou zemí a troufá si vyjadřovat názory, které jsou kritizovány ze všech stran. To je něco, co jsme u nás ve Velké Británii již hodně dlouho neviděli,“ píše jedna ze čtenářek, která za tento komentář získala také značný počet „lajků“.

Ale to hlavní je, že se Zemanova slova zcela jistě donesla k samotným profesionálním utečencům. Vybaveni mobily a tablety sledují a nepřetržitě vyhodnocují kromě sociálních výhod a ekonomické situace míru naštvanosti či vstřícnosti jednotlivých zemí. To je zcela jisté. Jsou mimořádně dobře informováni. Jen si vzpomeňte, jak bleskově reagovali na pozvání „mámy Merkelové“. A náš pan prezident jim udělil velmi jasnou a hlasitou lekci. „Tahle země je naše,“ říká v závěru svého projevu. „Není a nemůže být pro všechny.“

To je přesně to, co musíme dělat všichni. Musíme dát migrantům jasně a hlasitě najevo, že tahle země není jejich a nikdy nebude. A že zde nejsou vítáni.

Samozřejmě, že to migranty neodradí úplně. Jakmile zjistí, že v zemích na západ od Aše už jim pšenka nekvete tak hojně jako zpočátku, jakmile i tam dostoupí míra naštvanosti původních obyvatel vrcholu a číše jejich trpělivosti přeteče, máme je tady jako na koni. Ale s tím, bohužel, v této chvíli nemůžeme moc dělat. V každém případě je prezidentův vzkaz to nejlepší, co mohl udělat. Zachoval se jako vlastenec a hrdina. Protože říct takhle naplno, co si myslí devět z deseti obyvatelů Evropy, a ještě z pozice prezidenta státu, znamená, že bude vystaven (a už je) nenávistnému prskání vlastizrádců, trpaslíků a placených grázlíků včetně masmédií vlastněných těmi, kteří se na organizování utečenecké krize podílejí.

Máme poslední roky štěstí na naše prezidenty. Předtím Klaus, teď Zeman. Jistě ani jeden není a nebyl dokonalý. Ale oba byli/jsou o třídu lepší než to, co vládne v západních zemích. Ostatně nejen Česká republika má štěstí, co se prezidentů týče. Slovensko, Maďarsko na tom také nejsou špatně, možná teď i Polsko. A samozřejmě Rusko, které v osobě pana Putina má státníka mimořádně vysokého formátu. Státníka, který by si už dávno zasloužil Nobelovu cenu míru, kdyby byla udělována objektivně. Zdá se, že slovanské země (já vím, Maďaři nejsou Slované, nechytejte mě za slovo) mají šanci současnou utečeneckou krizi nějak ustát. Nejsme tak blbí a neztratili jsme úplně směr. Chci tomu věřit.