Válka a mír – předělávka

Jako sbírka Největší hity komparativní zahraniční politiky a vojenské strategie se to již kvalifikuje na povinnou četbu na kurzech politologie kdekoliv. Úplný Putinův projev, plus klíčové otázky a odpovědi, jsou zde. Video s projevem je zde.

Pojďme přímo k některým neopomenutelným bodům.

Ohledně „umírněných vzbouřenců“ v Sýrii: „Neměli bychom si hrát se slovy a dělit teroristy na umírněné a neumírněné… Rozdílem, podle „specialistů“ (týmu Obama), se zdá být, že „umírnění“ bandité řežou lidem hlavy jemně… Úspěchu v boji s teroristy nelze dosáhnout, pokud budou někteří z nich používáni jako beranidlo ke svržení komusi nelibých režimů, neboť je jen iluzí, že se dokážou s oněmi režimy vypořádat, zbavit je moci a pak že s nimi lze nějak jednat.“

Ohledně dělení Sýrie: „Územní dělení Sýrie je nepřijatelné. Konflikt to nevyřeší. Konflikt nabude permanentního charakteru. Nic dobrého z toho nevzejde… Jen si představte, že v případě obsazení Damašku či Bagdádu by teroristické bandy mohly získat, prakticky, statut oficiální vlády. Mohlo by být vytvořeno předmostí pro globální expanzi. Přemýšlí někdo o tom?“

Ohledně ruské kampaně v Sýrii: „Rád bych opětovně zdůraznil, že je zcela legitimní, a jejím jediným cílem je nastolení míru.“ Putin jasně rozlišuje mezi cílem Washingtonu „Assad musí odejít“ – a cílem Moskvy „bojovat se všemi odrůdami salafisticko-džihádistického teroru, než přijde do Ruska“.

Ohledně íránského jaderného programu: „Hypotetická jaderná hrozba z Íránu je mýtus. USA se jen pokoušely zničit strategickou rovnováhu, nejen dominovat, ale být schopny diktovat svoji vůli všem – nejen geopolitickým protivníkům, ale také spojencům.“

Ohledně jaderných zbraní: „Měli jsme právo očekávat, že práce na vývoji amerického protiraketového systému budou zastaveny. Ale nic takového se nestalo a nadále pokračují. To je velmi nebezpečný scénář, škodlivý pro všechny, včetně samotných Spojených států. Odstrašovací síla jaderných zbraní začala ztrácet hodnotu a někteří dokonce propadli iluzi, že lze v globálním konfliktu dosáhnout skutečného vítězství jedné strany, bez nevratných důsledků pro samotného vítěze – pokud vůbec bude nějaký vítěz.“

Ve světě normálních lidí by to bylo uvítáno jako dobrá realpolitika. Avšak žijeme ve stínu novomluvy Říše chaosu a hysterie neokonzervativců/neoliberálů. Ve světě, kde Irák měl zbraně hromadného ničení; Írán vyráběl jadernou bombu; „seznamy lidí určených k likvidaci“ jsou legitimní; Al-Kajda v Sýrii jsou „umírnění vzbouřenci“; Rusko, Čína a Írán jsou „hrozby“ pro Pentagon, horší, než ISIS/ISIL/Daesh; a Pentagon věří, že může vyhrát válku proti všem těmto „hrozbám“ – Rusku, Číně, Íránu – bez důsledků. Ve světě, kde mír je válka.

Ti saudští „myslitelé“

Nyní co se týká faktů na zemi. Je zbožným přáním očekávat, že Washington, Ankara, Riyadh a Doha prostě nechají Sýrií „jít“, po všech těch letech podporování, cvičení a vyzbrojování salafistické-džihádistické změny režimu. Zároveň Putin a Kreml vědí, že tito hráči již nemohou „umírněné vzbouřence“ vyzbrojovat nadále přímo, protože jejich agenda je nyní zcela odhalena před globálním veřejným míněním.

Nemohou? Ach, ne, mohou.

Na zemi v Sykes-Picotově „Syráku“ v troskách situace v podstatě staví „4+1“ – Rusko, Írán, Sýrie, Irák plus Hizballah, včetně jejich společného výzvědného střediska v Bagdádu – proti patvaru NATO/GCC, jak ukazuje Turecko, Saúdská Arábie a Katar. Na cestě je komplikovaná válka v zastoupení – a na mysli tanou všemožné červené poplachy.

Potíže, trable všude. Začněme s poskoky GCC. Dům Saudů je vzteklý kvůli přicházející politické, diplomatické a obchodní obrodě Íránu; nemluvě o tom, že Teherán vítězí jak na irácké, tak syrské frontě.

Souběžně s tím ti barbarští fanatici, kteří se vydávají v Saúdské Arábii za imámy, vyzvali k džihádu proti… Rusku. Saudští „myslitelé“ (?) chtějí, aby Riyadh vedl koalici proti „pozůstatkům“ Syrské arabské armády, Hizballahu a íránských poradců, aby urychlila změnu režimu v Damašku.

Je užitečné si připomenout, že Saudové již jsou součástí toho, čemu říkám Koalice prohnaných oportunistů (CDO), vedené v pozadí Washingtonem. Těmto saudským „myslitelům“ unikl fakt, že tato nová „koalice“ by musela jít čelem proti ruskému letectvu.

Ale zatím jsme nebyli vrženi do nedosažitelných úrovní Nejvyššího patetična. K tomu dojde, až Katar začne mlít o „přímé vojenské intervenci“ v Sýrii. Katarský ministr zahraničí Khalid al-Attiyah řekl CNN: „U všeho, co chrání Syřany a Sýrii před rozdělením, nebudeme šetřit sil, abychom se s tím vypořádali, spolu s našimi saúdskými a tureckými bratry, ať půjde o cokoliv.“

Na této úrovni dementní geopolitiky zbývá už jen citovat dalšího dementního hráče, taťku džihádistů Bandara Bushe (ten vyhrožoval Putinovi tváří v tvář), který – správně – líčil Katar jako „300 lidí a televizní stanici“. Nechme na „myslitelích“ GCC, aby si představovali, jak saúdské a katarské F-16 bombardují íránské síly u ruské letecké základny v Latakii, kde by je pár Suchojů přeměnilo na popel, a pak co, Pentagon vyhlásí třetí světovou?

A pro nezbytnou post-montypythonovskou skeč si nechme – dementního – krále Saúdské Arábie Salmana, plus miniemíra Kataru, rozvažující nad skleničkou whiskey/koňaku, jak jít do války jak s Ruskem, tak Íránem, aby Al-Kajda v Sýrii mohla zorganizovat změnu režimu v Damašku.

Je vždy poučné mít na paměti tuniského spisovatele Hamadi Redissiho: „Teze spasitelského, misantropního, válkychtivého, proti-křesťanského, anti-semitského misogyního islámu jsou všechny obsaženy ve wahabismu.“ Či alžírského autora Bualema Sansala: „Dědkovský arabský svět bude zničen, jakmile bude rozdrcena tato absurdní věc, tento klub arogantních a krutých podvodných princů, kteří se vydávají za strážce mytické arabské rasy a skutečného islámu.“

No, ve sféře onoho salafistikého Velkého Turka v modrém obleku, sultána Erdogana, nejsou věci o nic lepší.

Za předpokladu, že bude existovat skutečná koordinace mezi Washingtonem a Moskvou (a to je velký otazník) s cílem zapečetit syrsko-turecké hranice – kde již existuje de facto bezletová zóna, zřízená Ruskem – odřízne to nejen ISIS/ISIL/Daesh, ale také „umírněné vzbouřence“ Al-CIAdy od zásobování.

Tři důsledky jsou bezprostřední. 1) Žádné Tureckem řízené „bezpečné útočiště“ na severu Sýrie zřízené turkmenskými brigádami (to se již stalo). 2) Žádná možnost, že by Ankara anektovala Aleppo. 3) Konec všech spletitých plánů na nezákonný plynovod z Kataru přes Sýrii do Turecka, pro zásobování evropských zákazníků, což je jeden z klíčových důvodů rozdmýchání syrské tragédie.

Zpupný sultán Erdogan s tím nikdy nebude schopen žít.

Je mír stále válka?

Jak Bagdád postupuje ve vlastním boji proti ISIS/ISIL/Daesh – za hrobového ticha k smrti rozpačitých západních médií – Moskva nadále usiluje o hlas rozumu.

Senzační objevení se Bashara al-Assada v Moskvě – což rozzuřilo neokonzervativce/neoliberály Budoucího království – bylo dovršeno večeří na ultra vysoké úrovni s Putinem, Medveděvem, Lavrovem a Šojgu. Nic nemůže být výmluvnějším; další prioritou je umlátit magory z „Chalifátu“ k smrti, a souběžně vést politický proces. Zapomeňte na změnu režimu.

Putin spravil jak sultána Erdogana, tak krále Salmana po telefonu. Pak se v pátek sešli ve Vídni ministři zahraničí Ruska, USA, Turecka a Saúdské Arábie, aby probrali politickou cestovní mapu. Moskva musela přesvědčit Riyadh, že Teherán musí být u stolu také; to je zcela evidentní, ale zkuste se hádat s těmi saúdskými „mysliteli“. Dokonce i John Kerry byl necharakteristicky rozumný a zdůraznil, že všechny země se zájmy v Sýrii, včetně Ruska a Íránu, souhlasí ohledně potřeby jednotné, sekulární a pluralistické Sýrie, řízené za souhlasu Syřanů.

Takže když budeme extrapolovat z Putinova projevu, tak v tom bodě je v tuto chvíli válka a mír. Ale protože je to šíleno šílený svět, kde mír je válka, je to jako bychom všichni byli zanecháni na pochybách, s čím tlupa choromyslných wahabistů přijde příště.