Epizoda 9. Jak Britové „osvobodili“ Řecko

Po jejich příchodu do Řecka žádný mír nenásledoval. Naopak, vojenské operace vypukly s novou zuřivostí. Proti Angličanům stálo mocné komunistické partyzánské hnutí ELAS. V důsledku toho začali britští „osvoboditelé“ vojenské operace proti Řekům.

Zde je jen pár faktů o tom, o čem se dnes u tohoto konfliktu zcela mlčí:

V listopadu 1944 generál Scobie, velitel britských sil v Řecku, vydal rozkaz odzbrojit jednotky ELAS. Komunističtí zástupci ve vládě odmítli podepsat dekret nařizující rozpuštění ELAS a 2. prosince odstoupili. Druhý den proběhla v Aténách 500,000 demonstrace proti vládě a britskému velení. Úřady použily proti demonstrantům zbraně. 4. prosince 1944 začaly boje mezi jednotkami ELAS na jedné straně, a britskými a vládními jednotkami na druhé, a členové ELAS ovládli Atény a Piraeus. Fakt, že jednotky ELAS nebyly vypuzeny z Piraea do 12. prosince 1944, je jistou indikací závažnosti bojů. V Aténách byly britské jednotky obklíčeny a dokázaly se vymanit teprve až koncem měsíce. Navíc dvě divize byly přesunuty do Řecka z italské fronty.

Jak vidíme, v řeckém hlavním městě bylo tolik stoupenců ELAS, že převzali pod kontrolu celé město snadno. Britské jednotky zahájily palbu do demonstrantů a ukázaly tak, na jaké straně konfliktu stojí. Pamatujte, že přesně kvůli takovýmto akcím Londýn odsoudil dnes Kaddáfího a Assada.

Toto napsal Winston Churchill ve své knize „Druhá světová válka“:

„V neděli, 3. prosince, se stoupenci komunistů, účastnící se zakázané demonstrace, střetli s policií a začala občanská válka. Druhý den generál Scobie nařídil ELAS stáhnout se z Atén a Piraea. Místo toho se jejich jednotky a ozbrojení civilisté pokusili převzít hlavní město silou. V tu chvíli jsem převzal přímější řízení záležitostí. Když jsem se dozvěděl, že komunisté se již zmocnili téměř všech policejních stanic v Aténách, zavraždili spoustu jejich osádek a byli půl míle daleko od vládních budov, nařídil jsem generálu Scobiemu a jeho 5,000 britských vojáků, kteří o deset dní dříve byli obyvateli přijati s nadšením jako osvoboditelé, aby zasáhli a do zrádných agresorů stříleli. Nemá cenu dělat takovéto věci jen tak napůl.“

-- Celkem za období 3. prosince 1944 až 15. ledna 1945 provedla britská letadla v Řecku 1665 náletů, zničila 455 automobilů, čtyři děla a šest lokomotiv.

-- Angličané dokázali více méně ovládnout území pevninské části Řecka až po šesti týdnech těžkých bojů. 12. února 1945 byla ve Varkiza podepsána dohoda o ukončení občanské války, podle jejíchž podmínek se jednotky ELAS stáhly z oblasti Atén, Soluně a Patrasu.

-- Většina bojovníků ELAS zanechala bojových akcí a šla domů. Zástupci demokratické vlády však, spolu s humánním národem „svobodného světa“, dohodu porušili a začali zatýkat po stovkách a stříleli je bez soudu.

-- Posléze situace explodovala v důsledku tak zvaných „všeobecných“ voleb, které se konaly 31. března 1946. Komunisté a řada demokratických stran obvinili vládu z falšování výsledků a provádění nátlaku na voliče. Je vhodné zmínit, že policejní brutalita nepolevovala po celý rok 1945. Volby sloužily jako záminka pro novou konfrontaci. K prvnímu otevřenému konfliktu došlo v červenci 1946, kdy se vládní jednotky pokusily zbavit oblasti Vermion a horu Olymp komunistů.

Navzdory faktu, že jednotky v útoku byly podporovány tanky a Spitfiry, byly útoky neúspěšné. Jednotky ELAS měly širokou podporu obyvatel země, rozsáhlé zkušenosti z partyzánské války s Němci, a byl zde též fakt, že v řecké armádě měly poměrně dost tajných spojenců. V zemi začalo nové kolo občanské války.

-- Válka v Řecku trvala až do počátku roku 1949, jinými slovy celkem (s přestávkami) pět let!

-- Podle oficiálních čísel utrpěly vládní jednotky ztráty ve výši 12,777 zabitých a 37,732 raněných vojáků a důstojníků, zatímco pro-komunistické jednotky měly 38,000 mrtvých, a o počtu raněných žádná čísla neexistují. Ale kolik z těch zabitých a mučených bylo civilistů? Země byla v troskách; Němci, když z Řecka ustupovali, nedokázali zničit své komunikační linie řádně, takže to pak udělali sami Řekové – za pomoci Angličanů a Američanů, samozřejmě.

Historie Balkánu, a obzvláště Řecka, je jasným příkladem ubohosti černobílého pohledu na historii, historii, ve které Stalin a SSSR jsou obviňováni ze všeho, zatímco Západ dělá vždy vše správně.