Smrt shůry: Svět se nemění, je měněn

Přirovnání s vařením žáby je již dlouho hojně používáno. Má své místo vedle „kouřící zbraně“ a „učinění všech patřičných příprav“ v přehlídce frází, které jsou projevem nedostatku představivosti. A již není příhodné. Nemyslitelné již není „normalizováno“… je to normální. Děje se to každý den a zvykli jsme si. Žáby se pomalu vařily hodiny, už jsou téměř hotové.

Porovnejme si na chvilku dnešní svět se světem před patnácti lety…

Provádění strašlivých věcí organizovaným a systematickým způsobem stojí na „normalizaci“. To je proces, ve kterém se hnusné, ponižující, vražedné a nevýslovné stává rutinou a je přijímáno jako „způsob, jak se věci dělají“. Edward S. Herman – Banalita zla.

V r. 2000, před 9/11 a všemi těmi následnými hrůzami, kdy mentální trauma vedlo k tomu, že psychotická americká říše se vrhla na svět, dokázali jsme si vůbec představit, že by si „civilizovaná“ vláda nárokovala právo zatýkat bez obvinění? Věznit lidi bez časového omezení bez soudu? Dovolila by to veřejnost? Přesto je to však svět, ve kterém žijeme nyní.

Připustil by před deseti lety americký prezident lehkovážně mučení a prošlo by to u svědomí veřejnosti s takovou lehkostí? Byla by možná černá zařízení CIA, mimořádné vydávání a všechny ty věci – a zřejmě ještě horší – o kterých neslyšíme, protože „diskuse“ o nich je rouháním? Zakazuje civilizovaná kultura mučení, nebo se jen obává, jestli funguje nebo ne? Avšak právě to je svět, ve kterém žijeme nyní.

Před pěti lety by se někomu, kdo by tvrdil, že západní tajné služby zaznamenávají údaje milionů a milionů lidí – šmírují civilisty a cizí hlavy státu a prakticky celý svět – vysmáli. „Nasaď si svoji alobalovou čapku!“ – to bychom mu řekli. Ale Edward Snowden je skutečný a není šílený. A nyní to víme – došlo k revoluci? Byli nějaké projevy brojící proti NSA na půdě OSN? Ani zdaleka. „Je to nezbytné,“ řekli. „Dobrá,“ řekli jsme my. A pak „svobodný tisk“, který informoval o ilegálních aktivitách vlády, dobrovolně rozbil své počítače. Od té doby Cameronova vláda dala GCHQ a jeho bratrancům větší pravomoci. Nechceme být šmírováni. Nechceme, aby nás digitální panoptikon držel v „lajně“. Nicméně takový je svět, ve kterém nyní žijeme.

…a 7. září David Cameron povolil vraždění – dnes to bude přezkoumáváno. Kdo by ještě minulý týden obviňoval vládu z provádění mimosoudních poprav na cizí půdě, setkal by se s výsměchem. Byl by označen za paranoika. Ale tam jsme to dopracovali. Evidentně došlo k „právnímu ospravedlnění“, ale my ho nesmíme vidět. Evidentně to bylo prováděno neustále a na místech, která „minimalizovala riziko pro civilisty“… minimalizovala, chápete, ne odstranila. Stále nevíme, jestli byli civilní oběti – a vlastně na tom ani nezáleží. Stále to byla vražda. Evidentně „plánoval útoky“ a byla to „sebeobrana“ – existuje pro to spousta důkazů, ale ani ty nesmíme vidět. Takový je dnešní svět.

V současnosti žijeme ve společnosti, kde si vláda nárokuje:

• Zatčení a uvěznění jakéhokoliv jedince, na dobu neomezenou, bez obvinění a soudu
• Vydání jakéhokoliv civilisty do zahraničí jakékoliv cizí mocnosti, dokonce i těm, které používají mučení
• Sledování a nahrávaní internetové, e-mailové a telefonické komunikace kohokoliv na světě bez upozornění nebo soudního povolení
• Popravení, útokem bezpilotním letounem nebo jinak, kohokoliv kdekoliv na světě – bez ohledu na to, jestli byl usvědčen z nějakého zločinu, nebo ne

Přečtěte si to pro sebe znovu – a nahlas, jestli to pomůže. Pro takovýto typ společnosti existuje slovo, a není to „demokratická“. Není to „civilizovaná“.

Je lákavé a snadné se vždy považovat za dobrého hocha. Nikdo se nedívá na film a nemyslí si „boha, ten zloduch je celej já!“ Ale žádný zloduch nikdy nepochopí, že je zloduch. Fígl je v mentálním obrácení, v představování si, že by to, co činíte vy, dělal někdo vám.

Rusko je nyní obviňováno ze „zavraždění“ Alexandera Litviněnka – vyšetřování jeho smrti se provádí kousek od místnosti, kde Cameron podepsal popravu Reyaada Khana. Pokud by se rozneslo, že Putin nebo Assad nebo Kim Jong Un zlikvidovali „bezpečnostní hrozbu“ tím, že by odpálili bombu v ulicích Káhiry nebo Mexika… jak bychom reagovali? Jak by reagoval náš tisk? Co kdyby Xi Jinping nařídil popravu, pomocí bezpilotního letounu, čínského občana žijícího ve Washingtonu DC? Odbyli bychom to jako „nezbytné“ či „pochopitelné“? Neměli bychom na to čas – vypukla by třetí světová válka.

Nebezpečím, jak napsal Orwell, je jazyk. Sterilizace slov. Významy jsou odstraňovány a uhlazovány a obrušovány. Mučení provádí ostatní, mu používáme „vyspělé vyslýchací techniky“. Propagandu provádí ostatní, my „prosazujeme demokracii“. Válku vedou ostatní, my „se preventivně bráníme“. Vraždy provádí ostatní… my „provádíme cílené útoky na vzdálené hrozby“. Když nakonec vyhlásíme válku Sýrii, když začnou padat bomby NATO i na ty aspoň vzdáleně stabilní oblasti, které v zemi zbyly, nepůjde o nálety, ale o „humanitární mise“.

Dvojaké myšlení je všude, prakticky v každém článku v tisku. Sýrie vede občanskou válku proti fanatikům a vzbouřencům, ale Assadův režim je „brutální“. Izrael ostřeluje obezděné ghetto kvůli pár hozeným kamenům… ale to je „sebeobrana“. Zcela nekrvavé referendum na Krymu je „invazí“, ale války v Afghánistánu a Iráku jsou „šířením demokracie“. Lidé jako Huey Long, Castro, Chavez a Putin – kteří redistribuují bohatství chudším vrstvám společnosti – jsou „zkorumpovaní“. Kdežto politici na naší straně, s neustálými skandály a beroucí funkce v představenstvech bank, farmaceutických firem a výrobců zbraní – ti se vždy pokouší učinit svět lepším místem, svobodným místem.

Abychom nyní mluvili konkrétně o RAF a jeho nových hračkách, tak obranný perimetr již byl vytvořen, s „ospravedlněními“ se již přišlo. Zřekl se občanství. Dal se k teroristické organizaci. Vyhlásil válku Británii. Nevím, jestli je toto vše pravda, ale vím, že na tom nezáleží. Názorem společnosti řídící se právem je, že neexistují žádné vyjímky. Pokud nejsou zákonem chráněni psychopati a vrazi, pak nikdo. Pokud lze úhrnně popravit teroristy… pak lze kohokoliv.

Já bych zákonem chránil i ďábla, kvůli vlastní bezpečnosti. Robert Bolt – Muž do každého počasí.

Člověk může spadnout do pasti, když se vydělí ze skupiny „ostatních“. Můžete pohodlně nečinně sedět, věda, že tyto zákony se týkají jen „jich“, ale nikdy „nás“. Nejdříve přišli pro židy a všechny ty věci. Nenamlouvejte si, že nikdy nepoužijí tyto nástroje na vás. Vytváří mašinérii, která nás semele a nakonec vyplivne všechny. To je svět, ve kterém nyní žijeme, je čas se do něj zapojit.

Žába, která nechápe, že se vaří, i tak zemře.