Uprchlíci v geopolitické hře

Nicméně je jasné, že žádné plány srbské vlády zde nepomohou. Migrační vlny, které nyní zaplavují Evropu, jsou vyvolány stejným rozvrácením geopolitického prostoru, se kterým započaly Spojené státy a jejich spojenci v severní Africe a na Blízkém východu, a které pak přímo zasáhlo post-sovětský prostor.

Stovky tisíc uprchlíků a přistěhovalců do Evropy jsou živelným hnutím jen zdánlivě. Ve skutečnosti máme co dělat s uměle vyvolaným jevem. Ti, kteří ho vyvolali, sledují dvojí cíl. Zaprvé, převést na ně rostoucí nespokojenost s jednáním lokálních pro-amerických elit v zemích Evropy a s otrocky atlanticismu oddanou bruselskou byrokracií. Zadruhé, díky tlaku plynoucímu z migrační vlny získají další prostředek kontroly nad těmito elitami v případě, kdy by se tyto pokusily opustit proti-ruskou linii USA a EU v otázkách obchodu a plynárenské energetiky. Proslavenými kvótami EU pro příjem uprchlíků a ilegálních přistěhovalců, které Brusel stanovuje jednotlivým zemím, lze totiž manipulovat prakticky do nekonečna (v každém případě dokud bude existovat Evropská unie) – stejně jako s prostředky vyčleněnými na jejich realizaci.

Žádná finanční logika, či zdravý rozum, zde nejsou, ale geopolitický kalkul zde je: nežádoucí hosté západní Evropy se budou vytlačovat na východ, do zemí tak zvané nové Evropy. Názorným příkladem může být to, jak u přistěhovalců postupovali v Rakousku. Odpovědí rakouských úřadů a vedení EU na masové protesty v Bratislavě a v dalších evropských hlavních městech v souvislosti s „kvótovou“ metodikou řešení problému nelegálních přistěhovalců bylo, že na Slovensko poslali první várku přistěhovalců. Rakouské ministerstvo vnitra označilo tento krok za „pilotní projekt“, s možným prodloužením na dva roky. Zatím jde o přesun 500 přistěhovalců z rakouského tábora Traiskirchen na Slovensko. Tento proces má být ukončen v září.

Rakouská ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitner uvažuje o „malém kroku“ a „signálu solidarity“. Nicméně žádnou solidaritu zde vidět není. Jak přiznávají na rakouském ministerstvu vnitra, není rozhodnuto, kdo konkrétně bude platit náklady na přesuny a rozmísťování přistěhovalců. Známe-li zvláštnosti byrokracie Evropské unie a komplikovanost procedur pro získání prostředků z fondů EU, lze předpokládat, že tato povinnost bude uložena slovenským úřadům. Bohatší Rakousko se těchto nákladů zbaví, a Slováci, jak rozhodli v Bruselu, budou trpět. Avšak jsou-li ochotni trpět zatím známo není.

Druhá otázka: odůvodněnost samotné procedury přemísťování. Jedná se nejen o zázrakem se zachránivší uprchlíky z Libye nebo Tunisu po ztroskotáních lodí, ale i o přistěhovalce, které již uspěli umístit do středu Evropy. Existuje nutnost jejich kvapného přemístění do sousední země? Jistě, že ano. Z pohledu adeptů evropské integrace je hranice mezi „starou Evropou“ a „novou Evropou“ i hranicí mezi Evropany první a druhé kategorie. A o těch, kteří se, jako Ukrajina nebo Moldávie, snaží o asociaci s EU (důmyslnou náhražku členství v Evropské unii), mluví jako o třetí kategorii.

A ještě něco k Ukrajině. Ta bude muset za volbu nového ukrajinského režimu zaplatit obzvláště tučný účet. Evropská komise již má plán. Komisař EU pro otázky migrace, vnitřní záležitosti a občanství Dimitris Avramolusos řekl, že uprchlíky bude muset přijmout i Ukrajina, přičemž nikoliv v takovém množství, jako malé Slovensko, ale úměrně velikosti ukrajinského území. „Naše analytické středisko propočítalo, že Ukrajina je schopna přijmout až 100,000 přistěhovalců a více, neboť má obrovské území, a co je důležitější, úrodnou půdu, kde mohou Afričané nejen vytvořit svoji infrastrukturu, ale i se zabývat zemědělstvím, aby byli soběstační. Mimo to to může být použito jako vynikající stimul pro rozvoj ukrajinské ekonomiky, protože přistěhovalci jsou ve své většině neobyčejně pracovití,“ uvedl eurokomisař. Jasné? A co zbývá nyní Kyjevu? Jen se podvolit, nic víc.

Zde se projevuje v praxi tentýž režim „vnějšího řízení“, o jehož potupě pro Ukrajinu mluvil nedávno ruský prezident Vladimir Putin. A obrovské masy uprchlíků jsou jen pěšáky ve velké hře.