Prague Pride: Mávání pěstičkou na devianty Sorose nezastraší
18.8.2015 Komentáře Témata: Politická korektnost, LGBT 802 slov
V sobotu 15. srpna se v Praze konala cíleně provokativní akce Prague Pride. Zúčastnili se jí psychicky labilní osoby, trpící různě rozsáhlou formou deviace, patrný to následek frustrace z dětství a neschopnost vytvořit si během dospívání základní normy sebeovládání. Česká společnost se při hodnocení této asociální akce rozdělí jako vždy na tři skupiny. První, zcela marginální, bude deviantům fandit a obhajovat jejich zvrácenost a exhibicionismus. Druhá část, drtivá většina společnosti, bude zmíněnou akci zcela ignorovat. Třetí skupina, s naprosto marginálním zastoupením jako ta první, se rozhodne akci hlasitě kritizovat; v některých značně ojedinělých případech jí mořná bude i fyzicky inzultovat. Kdo z těchto tří skupin společnosti zaujal k sobotní Prague Pride nejracionálnější postoj?
Hlavní problém s vnímáním akce spočívá v naprosté neznalosti a naivitě jak první, tak třetí zmíněné skupiny. Obě si akci deviantů představují jako nějakou spontánní událost určité části společnosti, subkultury, se kterou jedni z nich soucítí, zatímco druzí ji z nejrůznějších důvodů nenávidí. Jen těžko by si někdo z nich dokázal představit, že celá událost je dlouhodobým, pečlivě připravovaným projektem, do něhož určité osoby nainvestovaly miliony korun, k zajištění úspěšného marketingu a public relation. Zároveň si ve své neznalosti a naivitě obě skupiny neuvědomují, že tento navenek mamutí projekt je v konečném důsledku jen miniaturní součástí rozsáhlé propagandistické kampaně, malou bitvou velké ideologické války probíhající v současném globalizovaném světě.
Podobné akce propagující zvrácenost mají za cíl šíření emocionálního a morálního chaosu v civilizované společnosti. Tím se úspěšně nahlodává její zdravé jádro a ničí se její obranyschopnost. Nepřátelské skupiny mohou posléze do takto infikované společnosti snadno proniknout a parazitovat na ní. Tradiční hodnoty, z nichž se civilizovaná společnost po dlouhá staletí vytvářela, jsou nepřátelskými parazity následně hlasitě dehonestovány skrze jimi ovládaná média, NGO instituce a zkorumpované veřejně činné osoby (umělci, vědečtí pracovníci, politici). Do čela se dostávají nové hodnoty, sloužící zvrácené liberalistické ideologii, ubíjející v člověku jeho lidskost. Stáváme se otupělými, snadno manipulovatelnými tvory. Nepřátelské skupiny pak lehce uchvátí celé území, jeho přírodní či výrobní zdroje a pracovní sílu. Geopolitický boj v přímém přenosu.
Chce-li se někdo dožít dne, kdy budou takovéto veřejné akce těchto jedinců zakázány a společnost se o jejich sociálně patologickém chování dozví plnou pravdu v hlavním vysílacím čase nejsledovanějších médií, musí se jeho kritický pohled odvrátit od nemocných zoufalců a placených figurek halekajících po ulicích. Jeho zájem musí upoutat takové osoby, jako je například miliardář George Soros, který konkrétně v ČR svými penězi podporuje nejen zmíněné homosexualistické akce, ale i projekty typu Antifa či Romea.
Aby si naivní český Pepík, který půjde hrozit pěstičkou křepčícím pomatencům na sobotní Prague Pride, uvědomil alespoň hrubou sílu monstrózní mašinérie, které ve skutečnosti čelí, uvedeme na závěr jeden malý příklad. Jako je u nás panem Sorosem sponzorován "cikánský boj za rovnoprávnost" (Romea se čerstvě rozplývá nad svým mecenášem a jeho touhou posunout cikánskou "emancipaci" na další level), sponzoruje ten samý pán "černošský boj za rovnoprávnost" v USA. Do ČR se nějakým záhadným způsobem nedostala zpráva (ani do významných alternativních médií) ze začátku letošního roku o tom, že loňské černošské protesty ve Fergusonu a dalších amerických městech byly živené z peněz pana Sorose. Jak uvádí prestižní deník The Washington Times, asociální skupiny pořádající tamní výtržnosti získaly od miliardáře přes 30 milionů dolarů, tedy tři čtvrtě miliardy korun. Slovy Jiřího Paroubka: "Kdo z vás na to má?..." Snad tato informace pomůže některým snílkům k rychlému návratu na zem a přehodnocení dosavadního způsobu kritiky.
Mimochodem, pan Soros se nezabývá jen deviantskou, cikánskou nebo černošskou emancipací. Je to ten samý pan Soros, který se dlouhodobě zajímá i o "emancipaci" ukrajinskou. Nedávno společně s jistým panem Bernardem Levym, který je čtenářům Našeho směru znám jako válečný štváč a jedna z hlavních postav kyjevského Majdanu, tito dva finančníci brojili proti Rusku, v emotivním článku nazvaném "Zachraňte novou Ukrajinu". Možná by mu ale slušel příhodnější název - "Zhodnoťte naše investice".
Kdo chce tedy bojovat účinným způsobem s propagací zvrácenosti v našich městech, i s postupující liberalistickou ideologií, musí si prvně uvědomit, proti jakému obrovskému kolosu stojí. Nemá-li po ruce zbytečných pár stovek milionů korun, bude muset přijít na zatraceně inovativní způsob obrany, aby dosáhl alespoň nějakého vítězství. Uvědomíme-li si skutečnost, že i silné Rusko - země, po jejíchž vnitřních poměrech ve střední Evropě sice také netoužíme, ale zároveň země, která nemá ambice Evropanům diktovat svou "russian way of life" - toto Rusko má co dělat, aby odvrátilo všechny útoky Sorose a spol. V takovém případě se stává zlostné mávání pěstičkou několika jedinců na zaplacené devianty jen trapným divadlem a vítanou reakcí pro nepřítele, který to náležitě využije v médiích.
Nejlépe je zachovat se jako drtivá většina české společnosti a celou provokativní akci úplně ignorovat. A pomalu začít vymýšlet novou, revoluční, účinnou koncepci argumentace a obrany tradičních hodnot pro následující ročníky.
Článek vyšel 15. srpna 2015 na Náš směr a na Háčky a udice, odkud jej přebírám.