Balkanizace Sýrie

Amerika, klíčoví spojenci v NATO, Izrael a darebácké arabské státy jako Saúdská Arábie tvoří alianci, potenciálně vyvolavší zmatek v celém regionu a i za jeho hranicemi, v rámci nekonečných konfliktů – kdy chtějí změnu režimu v Íránu, Sýrie a jinde.

Washington chce nahradit všechny nezávislé vlády pro-západními loutkovými režimy. Izrael chce zlikvidovat všechny své regionální rivaly – Írán, Hizballah v Libanonu a Assada v Sýrii.

Bývalý americký politický poradce Dočasné koaliční správy v Bagdádu, současný generální konzul v Jeruzalému Michael Ratney, byl právě jmenován zvláštním americkým vyslancem v Sýrii.

A to v době, kdy se Turecko připojilo k americké válce proti Syrské arabské republice přímo – kdy zaútočilo na syrské Kurdy pod záminkou boje s teroristy Islámského státu, které aktivně podporuje – poskytuje jim bezpečné útočiště na svém území, cvičí je a přepravuje přes hranice, aby vedli válku v Sýrii jako američtí pěšáci v zastoupení.

Minulý týden se Obama a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dohodli, že americká letadla mohou používat letecké základny Ankary Incirlik a Diyarbakir pro bombardování syrských cílů – a na prvním kroku směrem k balkanizaci území, tedy na zřízení nárazníkového pásma a bezletové zóny v severní Sýrii, hraničící s jihozápadem Turecka.

Na pondělní tiskové konferenci ministerstva zahraničí se Matt Lee z AP zeptal mluvčího, admirála Johna Kirbyho: „Co se děje s Turky? Zdá se, jako by v průběhu minulého týdne nastala skutečně bizarní situace, kdy tvrdí, že se přidávají k náletům na ISIS, ale zároveň bombardují pozice PKK,“ v Sýrii a Iráku.

„Takže co přesně se tu děje, a nezpůsobuje to jen ještě větší bordel, než jakým byla situace předtím?“

Kirby otázku potopil, když řekl: „Jsme vděční Turecku za spolupráci proti ISIL (spojenci Ameriky, nikoliv nepříteli), jejíž součástí nyní bude i používání některých jeho základen pro koaliční (americká/britská/izraelská a nyní i turecká) letadla útočící na cíle – cíle ISIL, obzvláště v Sýrii.“

Fakt: Washington poskytuje leteckou podporu ISIL a jeho pěšákům. Cílem je syrská infrastruktura. Snadno viditelné kolony Islámského státu (pomocí satelitu) se pohybují volně a USA na ně neútočí.

Mohli by být snadno zničeni, pokud by je Washington chtěl zlikvidovat. Pravdou je však pravý opak. Kirby a další američtí představitelé tvrdící, že Amerika válčí s IS, popírají pravdu.

Matt Lee u útoků na bojovníky PKK v Iráku a Kurdy YPG v Sýrii Kirbiho tlačil – „možná jde o ty nejefektivnější síly proti ISIS/ISIL na zemi,“ řekl. „Nemáte s tím problém?“

Kirby nesouhlasil ohledně efektivnosti Kurdů a označil PKK za „zahraniční teroristickou organizaci“, protože to říká Washington, a dodal, že „Turecko má právo na sebeobranu“ – což je stejné zdůvodnění, jako podvodné tvrzení Izraele ohledně palestinské hrozby.

Lee tlačil dále a zeptal se: „Říkají USA Turecku, aby nepronásledovalo PKK, když PKK v Sýrii jde po ISIL – ano nebo ne?“

Kirby nevypadal rozpačitě – a byl přerušen dalším reportérem, který se ptal – „takže nevíte (o Kurdech) bojujících v Sýrii“.

Kirby lhal a řekl: „Nemám žádné specifické informace.“

Otázka: „Kdo střílí na koho?“

Kirby otázku potopil – aniž by vysvětlil komplexní americké satelitní snímky, kterým jako námořní admirál ve výslužbě rozumí velmi dobře, a je schopen sledovat pozemní aktivity kdekoliv si Pentagon přeje.

Jeden nejmenovaný americký představitel řekl, že Washington a Ankara spolupracují na vytvoření „zóny bez ISIL a zajištění bezpečnosti a stability podél turecké hranice se Sýrií“.

Fakt: poslední věcí, kterou Washington chce, je stabilita kdekoliv v Sýrii nebo jiné cílové zemi – regionálně či jinde. To maří americké imperiální cíle. Nekonečné války jim slouží.

V úterý se všech 28 velvyslanců zemí NATO sešlo v Bruselu (na žádost Turecka), aby tam probrali intervenci Ankary v Sýrii a Iráku, spolu s americko-tureckými plány na syrskou nárazníkovou a bezletovou zónu – a tím eskalovali Obamovu válku ve snaze sesadit Assada, a zřejmě i schválili větší zapojení NATO, přestože nebude oznámeno.

Prohlášení aliance uvádí, že členské země „sledují vývoj velmi pečlivě a jsou s Tureckem solidární“. Jestli to znamená přímé zapojení se NATO v Sýrii či v Iráku (včetně pozemních jednotek) se teprve uvidí.

V pondělí turecký premiér Ahmet Davutoglu řekl, že Ankara bude protlačovat vojenské akce proti silám PKK – kdy tvrdil, že je to součástí „války proti terorismu“, ačkoliv sekulární PKK je tvrdým odpůrcem extremistů IS, bojujících proti ní.

Mluvčí syrských Obranných jednotek Kurdů (YPG) obvinil Turecko z útoků na jejich pozice. Ankara tvrdila, že neidentifikované elementy střílely přes hranici ze syrského území.

Američtí představitelé řekli, že si nejsou takových útoků vědomi, ale že podporují právo Ankary na sebeobranu – dokonce i přesto, že se její jednotky dopustily čisté agrese.

Mezitím americko-turecké plány požadují 60 mil dlouhou nárazníkovou a bezletovou zónu zasahující 30 mil do syrského území, a to podle různých zpráv.

Bude-li zřízena, půjde o nestoudné porušení mezinárodního práva, bez souhlasu Rady bezpečnosti, tedy mimo porušení syrské suverenity – první krok k balkanizaci země a jejímu zničení rozparcelováním.

Zároveň bylo porušeno křehké příměří mezi Tureckem a PKK uzavřené v r. 2013. Mluvčí skupiny řekl, že „se zdá, že Erdogan nás chce zatáhnout do války“.

„Když věci dosáhnou této úrovně a když jsou bombardovány všechny naše oblasti, myslím, že pak již nemá příměří naprosto žádný význam.“

Zástupce poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Ben Rhodes vyjádřil podporu „právu Turecka na podniknutí kroků souvisejících s teroristickými cíli“.

Stejně tak šéfka zahraniční politiky EU Federica Mogherini a Angela Merkel „vyjádřily solidaritu a podporu v boji proti terorismu“.

Region již vře. Turecká intervence zvyšuje sázky.