12 důvodů, proč USA nechtějí vyhrát války, které na celém světě zahájí

Americký dvouměsíčník vysvětlil, proč Washington nemá žádný zájem na vyhrání konfliktů, které na celém světě vyvolá.

Uvedl dvanáct motivů, proč domácí strany, které z toho mají prospěch, pokračují v celosvětovém válečném štvaní, obzvláště když konflikt není za americkými humny.

A pak se vysvětluje, kdo má prospěch z probíhajících konfliktů.

Zaprvé, časopis vysvětluje, že „válka udržuje v chodu (velmi) ziskové kontrakty na dodávky v klíčových kongresových obvodech, granty pro univerzitní fakulty na studium strategie a znamená nové finance na nové zbraně.“

Pak „pokračování konfliktu znamená odklad tvrdých rozhodnutí o snížení nákladů na zbrojení, jako uzavření základen s přebytky, zrušení duplicitních systémů a zaměření se na plýtvání“.

Další stranou, která vydělává na válkách, jsou soukromí kontraktoři, kteří „v době míru nejsou placeni jako normální vojáci, tudíž vydělávají na válce, nebo aspoň na tom, že Amerika má více nepřátel, proti kterým ji je třeba chránit“.

„V Iráku a Afghánistánu jsme jich měli stovky tisíc, byli velmi dobře placeni (často to byli bývalí vojáci) a nyní mají o dost hůře placenou práci,“ uvádí se tam.

Jak se ukazuje, komunita Washingtonu je další vítěznou stranou.

„Kongresmani dostávají více času v televizi; kritici mohou být odsuzováni za maření válečných snah, či dokonce za napomáhání nepříteli. Všichni se cítí důležitě. Asistenti Heritage Foundation byli najati, aby pomáhali spravovat Irák, a zatímco ne každá válka vytváří pracovní místa dokonce i pro asistenty, peníze tečou všude.“

I důstojníci, zdá se, vydělávají, protože „dlouhé nekonečné války umožňují, aby mnozí z nich dostali „svoji trafiku“, protože „každý důstojník v USA má za sebou desítky dalších, kteří chtějí získat určité „válečné“ zkušenosti do svých životopisů.

Nečelí ani potřebě „trávit život studováním kmenů, náboženství a zvyků v bezvýznamných, nudných a nepříjemných regionech světa“.

Přírodní zdroje, jako „ropa a plyn v celém Perském zálivu“, jsou dalším cílem.

„Další nekončící válka je pravděpodobnější a mohla by snadno přerůst ve vyhození do vzduchu ropných a plynových zdrojů v celém Perském zálivu,“ uvádí časopis.

„Zamyslete se, jak často FBI přichází s falešnými bombami a s podvrženými zbraněmi rádoby teroristům z řad mladých chlapáků, kteří sní, že si splní své fantazie. Nekončící války tuto potřebu naplňují. Pokud by Amerika skutečně „zvítězila“, mnoho jejích pracovních míst (dobře placených) by bylo nadbytečných.“

A nakonec jsou USA „velmi zranitelné operacemi pod falešnou vlajkou a placenou cizí propagandou,“ uvádí časopis. „Různé cizí země nebo odbojné zájmy nás chtějí bombardovat nebo napadnout své místní nepřátele.“

Časopis proto přichází s příklady: nedávný útok na Libyi byl založen na podvodných informacích, šířených americkými spojenci. Ukazuje se, že Saúdská Arábie chce, aby byl zničen Írán, Turecko chce, aby byl napaden Assad v Sýrii, izraelští (a neokonzervativní) jestřábi chtějí, aby byl „rozbit“ Irák.

Kuvajtští šejkové, uvádí se tam, zaplatili miliony za PR kampaň, aby Amerika napadla Irák, atd.

Avšak USA ve skutečnosti ani války neprohrávají, podle tohoto časopisu.