Další finanční tsunami právě začala v Texasu

Nyní začíná nová finanční tsunami, tentokrát v Texasu, Severní Dakotě a dalších amerických regionech s břidlicovým plynem. Stejně jako tak zvaná americká krize podřadných nemovitostí je krize bezcenných dluhopisů (výraz "bezcenný" není úplně přesný. V originálu "junk bonds" neznamenají "bezcenné dluhopisy, ale vysoce spekulativní dluhopisy, většinou takové, které mají hodnotu pod jeden dolar. Dá se na nich rychle zbohatnout nebo naopak ztratit kalhoty, protože jsou u nich běžné výkyvy až téměř o sto procent. V následujícím textu zobrazuji přívlastek "bezcenný kurzivou, abych zdůraznil jiný význam toho slova. Poznámka editora.) sektoru břidlicové ropy jen hřebenem první vlny toho, co bude zřejmě mnohem nebezpečnější řadou dlouhých finančních vln tsunami.

Zranitelnost bankovního systému větší

Říkám nebezpečnější kvůli tomu, co vlády v USA, EU a jinde udělaly po r. 2007, aby zajistily, že se cyklus nafukování a praskání bublin nebude opakovat.

Stručně řečeno, neudělaly nic. Jen nafoukly americký federální dluh a navýšily úvěry centrální banky na historická maxima, což zanechalo USA v mnohem horším stavu, aby se mohly vypořádat s rozrůstající se krizí.

Mimo pár kosmetických nových zákonů majících zachránit tvář neudělaly nic. Žádný generální ředitel velké zločinné banky Wall Street nešel do vězení. Žádná mega banka „příliš velká na krach“ nebyla nucena rozdělit svoji bilionovou bilanci, jak tomu bylo v r. 1933, když kongres schválil zákon Glass-Steagall, který donutil banky zbavit se svých obchodů s akciemi a dluhopisy, aby se vyhnuly stejnému konfliktu zájmů, který se znovu objevil poté, co Bill Clinton v r. 1999 podepsal zrušení Glass-Steagall a banky a pojišťovny a investiční firmy se sloučily do obrů tak velkých, že kongres se jich bál dotknout. Nebyl schválen žádný zákon, který by banky donutil zveřejnit své mimobilanční derivátové pozice. Stejně jako v r. 2007 je vše tak neprůhledné, jak bankéři upřednostňují.

Ale něco se změnilo. Na zdraví a blahobyt šesti či sedmi zločinných institucí, zvaných banky Wall Street, bylo z daní darováno více než 700 miliard dolarů. Čtyři z těchto bank – JP MorganChase, Citigroup, Goldman Sachs, Bank of America – drží 93% z nominální hodnoty derivátových kontraktů amerického bankovnictví, což je trh, jehož velikost byla v dubnu 2014 odhadnuta nominálně na 231 bilionů dolarů, ano, bilionů. Pokud by byly derivátové kontrakty vynettovány, rizika těchto čtyř bank Wall Street u expozice úvěrovým rizikům by stále představovala 279 miliard dolarů, a to vše koncentrováno ve čtyřech největších amerických bankách.

Při plnohodnotném propadu, či tsunami, jako v r. 2008, kdy se žádná banka neodvážila obchodovat s jinou bankou ze strachu, že by nezaplatila, jsou všechny kalkulace k ničemu, protože neexistuje žádný derivát, nebo zajištění, proti systémovému krachu. V letech 2007-2015 Fed reagoval bezprecedentním tištěním peněz, aby nakrmil zparchantělé banky Wall Street. Bylo to nazváno kvantitativní uvolňování.

Fed vytvořil po září 2008 z čistého luftu Úvěry rezervní banky v hodnotě více než 3,3 bilionů dolarů. V procesu QE Fed kupoval finanční aktiva od komerčních bank, hlavně od Velké čtyřky, nebo od hlavních 25 bank a další soukromých institucí, jako hypotéčních společností Fannie Mae nebo Freddie Mac. Fed koupil americké státní dluhopisy od soukromých bank, od jádra zkorumpovaného soukromého bankovního systému Federálních rezerv. A v poslední době koupil Fed za 1,7 bilionu dolarů toxické hypotékami kryté cenné papíry od stejných bank. Tyto nákupy Fedu, zvané QE, nalily do těchto mega bank tak naléhavě potřebnou likviditu.

Jen tentokrát to není rok 1986 a americký bankovní systém a americká ekonomika nejsou ve stavu r. 1986. Dnes se americká vláda dusí federálním dluhem ve výši 18 bilionů dolarů. V r. 1986 to byly „pouhé“ 2 biliony dolarů. Americká ekonomika v r. 1986 stále ještě vytvářela výrobní pracovní místa, která zaměstnávala skutečné pracující lidi. Dnes byla tato pracovní místa převedena do míst jako Mexiko nebo Čína nebo Vietnam, či dokonce, ano, do Ruska. A bankovní systém USA je sedmým rokem na umělé podpoře života, známé jako kvantitativní uvolňování.

Podle Johna Williamse, který je autorem velmi vážené a neocenitelné nezávislé revize vládních statistických lží „Stínové vládní statistiky“, není skutečná míra nezaměstnanosti ve Spojených státech na počátku r. 2015 politicky zfalšovaných 5%, na které prezident Obama tak hrdě poukazuje. Přesahuje 23%, úroveň z dob velké hospodářské krize, a je více než dvojnásobná, než oněch 12%, které vypočítal před začátkem krize v r. 2007.

Co banky s penězi Fedu udělaly? Zaplavily jimi akciové trhy, vynořující se trhy jako Brazílie nebo Indie, či dokonce Rusko, to vše ve snaze dosáhnout nových zisků, stejným způsobem, jakým to udělaly, když je nalily do bezcenných nemovitostních úvěrů po prasknutí IT dot.com bubliny v r. 2000. A nalily stovky miliard dolarů do americké bonanzy s břidlicovou ropou, čímž vytvořily novou bublinu, velmi podobnou IT bublině v letech 1999-2000 nebo bublině nebonitních hypoték let 2004-2007. Nyní tato americká břidlicová bublina začíná praskat, rychle.

Saudové zasahují

Vzpomeňte si, jak v září 2014, v bláhovém pokusu zvýšit tlak na ruskou ekonomiku a oslabit Vladimira Putina, odletěl ministr zahraničí John Kerry do Saúdské Arábie, aby se tam setkal s umírajícím králem Abdullem. Kerry údajně navrhl Saudům, aby vrhly ropu, tehdy prodávanou asi za 100 dolarů za barel, na trh za drasticky sníženou cenu. Byla to ropa, tedy ne ve fyzickém smyslu, ale ve smyslu špatně promyšleného zopakování taktiky, na které se dohodl se Saudy v r. 1986 vice-prezident Bush a ministr zahraničí George Schulz, kdy se cena ropy propadla pod 10 dolarů za barel a připravila tak finanční půdu pro kolaps Sovětského svazu o tři roky později, co mělo zafungovat.

Avšak Kerry a washingtonští neokonzervativci opomněli vzít v potaz dvojí agendu této úskočné saúdské wahabistické šlechty. Ta radostně souhlasila, že pomůže Washingtonu prohloubit ruskou finanční krizi a bouchnout si do svého šíitského nepřítele Íránu tím, že srazí ropu. Ale viděli rovněž zlatou příležitost, jak se zbavit svého nového konkurenta u světové ropné nadvlády, a to Spojených států, specificky sektoru břidlicové ropy.

Čarodějův učeň

Kvůli geologii extrakce plynu z břidlicových vrstev pod zemí pomocí jejich narušování, či frakování, tedy napumpováním milionů galonů chemikálií do hornin, se ložiska břidlicového plynu a ropy vyčerpávají mnohem rychleji, než konvenční ložiska plynu nebo ropy. To znamenalo, že břidlicové společnosti si musely půjčovat stále více, aby vyvrtaly nové studny a udržely tak objem těžené ropy. Dokud byla ropa nad 100 dolary za barel, byla to pro banky, jakož i břidlicové společnosti, bonanza zisků.

Ony nové břidlicové studny stojí peníze. Po r. 2011 banky Wall Street, lačné po nových ziscích v krizové ekonomice, se spolčily s ropařskými vrtnými společnostmi v rámci toho, co se brzy stalo novou verzí Goetheho Čarodějova učně, kdy ten tentokrát nemůže zastavit proud ropy. V důsledku břidlicové ropy překonaly USA Saúdskou Arábii a staly se největším světovým producentem ropy, avšak rostoucí nabídka ropy zhoršuje krizi amerického ropného průmyslu.

Když byly úrokové sazby Fedu na nule, zdála se být likvidita Wall Street neomezenou, cena ropy byla dosti nad 100 dolary za barel, jako v r. 2011, proudily peníze do břidlicového plynu až do doby, kdy zvýšená nabídka plynu zkolabovala jeho cenu. V tu chvíli se asi 2011 vrtařů přesunulo do mnohem ziskovějšího břidlicového sektoru plynu nebo ropy. Zde začal dluh narůstat, velmi podobně, jako u všech předešlých spekulačních bublin. Bankéři na Wall Street mají krátkou paměť, neboť vědí, že vláda tu pro ně bude vždy, protože jsou „příliš velcí na krach“. Takže vytvořili břidlicovou bublinu, bez ohledu na rizika.

Bezcenné dluhopisy

Od chvíle, kdy konjunktura břidlicové ropy v r. 2011 začala, Wells Fargo a JP Morgan poskytly břidlicovým společnostem úvěry ve výši 100 miliard dolarů. Došlo k obrovskému nárůstu objemu vysoce rizikových dluhopisů s vysokým výnosem, tak zvaných „bezcenných dluhopisů“. Toto příhodné označení si získaly proto, že v případě bankrotku společnosti se stávají právě tím – bezcenným odpadem. Tyto dluhopisy společností těžících břidlicovou ropu a plyn byly vydávány bankami Wall Street od začátku bubliny v r. 2011. Podíl bezcenných dluhopisů amerického břidlicového průmyslu byla nejrychleji rostoucí část celkového sektoru bezcenných dluhopisů na dluhopisovém trhu.

Nyní, kdy cena ropy kolísá kolem 49 dolarů za barel, čelí břidlicové společnosti, které se zadlužily bezcenných dluhopisy, aby mohly financovat vrty, sami bankrotu nebo nesplnění závazků, a to s každým dnem, kdy cena americké ropy zůstává takto nízko. Jejich břidlicové projekty byly vykalkulovány v době, kdy ropa stála 100 dolarů za barel, před méně než dvěma roky. Jejich minimální cena ropy, aby se vyhnuly bankrotu, byla v mnoha případech 65 až 80 dolarů za barel. Těžba břidlicové ropy je nekonvenční a dražší, než konvenční ropa. Douglas-Westwood, poradenská firma v oblasti energetiky, odhaduje, že téměř polovina amerických rozpracovaných ropných projektů potřebuje cenu ropy vyšší, než 120 dolarů za barel, aby dosáhla kladného cash flow.

Nyní, kdy operace s cenou saúdské ropy vstupuje do osmého měsíce, a konec je v nedohlednu, začíná břidlicové domino padat. Američtí producenti břidlicové ropy Quicksilver Resources, American Eagle Energy, Saratoga Resources a BPZ Resources letos nesplatily úroky. Houstonská ropařská servisní firma Cal Dive International právě požádala o konkurzní řízení podle článku 11. Moody’s Investors Service právě snížila rating švýcarskému kontraktorovi ropných plošin Transocean, dlužícímu 9,1 miliard dolarů.

Dluhopisy s vysokým výnosem amerického energetického sektoru – tak zvané „bezcenné dluhopisy“ považované za ohrožené nesplacením – dosáhly výše 247 miliard dolarů. Ale imploze břidlicové bubliny a jejích dluhů teprve začíná. Protože se producenti břidlicové ropy zoufale pokouší zůstat nad vodou a doufají ve vyšší cenu ropy, jsou nuceni do paradoxní pozice, kdy pumpují co možná nejvíce ropy, aby mohly obsloužit svůj dluh u bank a vyhnuly se nedodržení závazků. To znamená, že americký trh v posledních měsících zaplavuje rekordní množství ropy, což tlačí cenu ještě níže.

A aby byl přebytek ropy ještě horší, nemají Saudové evidentně žádný zájem cenu ropy opět zvýšit, dokud v ulicích Lareda a na Wall Street nepoteče mnohem více krve. V prvním týdnu dubna vzrostly americké zásoby ropy o 11 milionů barelů – třikrát více, než se očekávalo – na novodobý rekord 482 milionů barelů, což je největší týdenní nárůst od r. 2001. Zásoby v Cushing v Oklahomě vzrostly o 1,2 milionů barelů, mnohem více, než se očekávalo. Mimo záplavy ropy v USA, způsobené stále více tlačenými producenty břidlicové ropy, rostla saúdská ropná produkce v březnu o 10,3 milionů barelů denně, což je jejich největší měsíční rekord.

Saúdský ministr pro ropu Ali al-Naimi řekl, že je připraven „zlepšit“ cenu pouze pokud se přidají producenti mimo OPEC. Ale dokonce i v OPEC navyšuje Írán dodávky ropy Číně a Japonsku, navzdory sankcím, s vyhlídkou na možné, i když stále nepravděpodobnější, zrušení amerických sankcí vůči Íránu ze strany USA v červenci, což vede k velkému nárůstu podílu Íránu na trhu s ropou. Irák a Libye také navýšily v březnu svoji produkci a Rusko pumpuje vše, co může, což znamená, že světový nadbytek ropy potrvá pravděpodobně až do konce r. 2015, a to podle Oliviera Jakoba ze švýcarské Petromatrix. Americké ministerstvo energetiky EIA odhaduje, že cena americké ropy spadne o dalších 5 až 15 dolarů za barel, na úroveň 35-45 dolarů, kvůli pokračování přebytku, což spustí řetězovou reakci bankrotů v sektoru břidlicové ropy a povede ke ztrátě desítek tisíc dobře placených míst na amerických ropných vrtech, od Pennsylvánie po Texas, od Severní Dakoty po Arizonu a Kalifornii.

Mezi břidlicovým průmyslem a bankami Wall Street, které břidlicovou bonanzu financovaly, existuje symbiotická vazba. Banky mají podle odhadů v americkém energetickém sektoru úvěrovou expozici 498 miliard dolarů. Banka Wells Fargo získávala v r. 2014 15% svých příjmů z poplatků v investičním bankovnictví z břidlicového průmyslu. V Citigroup byl tento sektor zodpovědný za zhruba 12% příjmů, podle Dealogic. Nyní, kdy se problémy vrší, banky Wall Street, které financovaly obchody sektoru břidlicové energetiky, mají problémy zbavit se dluhů, když se zprávy o prohlubující se krizi šíří. Tentokrát může mít Wall Street problémy s nalezením naivních čínských bankéřů, ochotných koupit toxické odpadní americké ropné úvěry, jak tomu bylo v době, kdy byli nalákáni koupit toxický odpad nebonitních hypotéčních dluhů před r. 2008.

Nejsou to jen ropné společnosti, kdo se začíná potápět. Celá infrastruktura energetické americké konjunktury, jediná z rostoucích oblastí hroutící se ekonomiky, financovala nové domy ropařských zaměstnanců, kancelářské budovy ropných společností od Houstonu v Texasu po Severní Dakotu, a vytvářela kapsy růstu uprostřed Detroitu podobných regionů. Nyní banky poskytující úvěry přehodnocují rizika v břidlicových městečkách, neboť v celých Spojených státech má být v příštích třech letech splaceno asi 1,1 bilionů dolarů nemovitostních půjček, a to podle analytika nemovitostních dluhů Richarda Hilla z Morgan Stanley.

Kolaps trhu bezcenných břidlicových dluhopisů bude začátkem další tsunami a podvodního finančního zemětřesení. Celý trh bezcenných dluhopisů vzkvétal tak dlouho, jak banky v USA a dokonce i v EU a jinde předpokládaly, dokud Fed držel sazby na nule, a dokud byla ropa nad 100 dolary za barel. Bankovní rizika byla nulová a odměna se pohybovala ve dvouciferných sazbách u smraďochů. Nakonec tento bezcenný odpad, břidlicový a jiný, je nyní na počáteční vlnce tsunami, navzdory nulovým úrokovým sazbám Fedu, kvůli padající ceně ropy. Martin S. Fridson, přední analytik trhu s vysoce výnosnými bezcennými dluhopisy, předvídal, že začátek nové vlny přijde brzy, neboť se blíží nesplacení vysoce výnosných papírů ve výši 1,6 bilionu dolarů.

Fridson to řekl před pěti měsíci. Ono „brzy“ dorazilo nyní. Příští měsíc je příslibem krkolomné jízdy v prohnilém dluhy zamořeném americkém finančním sektoru, což slibuje ještě nebezpečnější opakování globální krize po r. 2008. Bankami majícími největší expozici jsou JP Morgan Chase & Co., Bank of America Corp., Citigroup Inc. a Well Fargo & Co. – stejné zločinné podniky, které vytvořily kolaps hypotékami krytých cenných papírů a prakticky každý finanční kolaps od r. 2007. Někteří si možná myslí, že je nejvyšší čas zvážit pro USA jiný bankovní model, možná postavit zodpovědné generální ředitele před soud, znárodnit banky příliš velké na krach, rozbít je do „skousnutelných“ kousků, a odstranit z ekonomiky aspoň tuto rakovinu, aby mohly být opět upřímnými bankami obnoveny zdravé investice upřímným lidem v Americe, jak jsme to učinili zhruba před šedesáti lety.