Školy nyní indoktrinují 4leté děti vinou a označují je za „rasisty“ za to, že kladou otázky

To, co bývalo učeno na střední škole, je nyní na úrovni školy vysoké, a předtím byla látka střední školy pokryta školou základní. Místo zaměřování se na to, o čem by mělo být vykládáno lépe, a u esejí na to, aby se pochopilo to, co je studováno, namísto zkoušek s mnoha volbami, které mohou být studenty mazaně manipulovány s cílem dosáhnout lepších známek, se nyní trend zaměřuje na politicky korektní chování.

Permanentní označování malých školních dětí za „bigotní“ v Anglii

Školy v Anglii vydaly pokyny pro to, co je považováno za urážlivou rétoriku mezi dětmi, dokonce i pětiletými. Místo aby se děti přímo napomínaly za necitlivé poznámky, pohledy nebo chování považované za politicky nekorektní ohledně barvy pleti, sociální třídy nebo pohlaví, je po učitelích požadováno, aby vyplňovali dlouhé formuláře a zaškrtávali uvedené kolonky.

Incident se sedmiletým chlapcem, který se ptal mladšího černouška, jestli je z Afriky, se dostal na přední stránky britských médií, poté, co matka chlapce namítala a bránila svého syna, že se prostě jen ptal na to, odkud chlapec je. Odmítla podepsat oficiální školní formulář, ve kterém byl souhlas, že její syn učinil rasistickou poznámku. Matka hocha trvala na tom, že je pouze zvídavý.

To vyvolalo mediální diskusi, které se zúčastnilo několik expertů na vzdělávání. Patřil k nim i Chris McGovern, bývalý ředitel školy, nyní pracující pro Kampaň za skutečné vzdělání, který uvedl: „V mnoha případech v mnoha školách máme příliš aktivní byrokraty, kteří mají zodpovědnost za politicky korektní chování, kterým byl téměř vymyt mozek při jejich školení na učitele a kteří tam byli dosazení místními úřady.“

„V důsledku toho vyhledávají příklady rasistických či homofobních komentářů… je to tak trochu jako hon na čarodějnice – vyhledávají případy, aby ospravedlnili své místo,“ pokračoval McGovern. Chlapec, který položil otázku, byl incidentem zmaten a trochu traumatizován.

Další matka napsala, jak se její pětiletá dcera dostala do problémů za to, že označila svoji nejlepší kamarádku za hnědou. Matka poukázala na to, že její dcera má další barevné kamarády, a dokonce příbuzné. Ale nyní má toto dítě v záznamu, že je rasista.

Inspektoři z anglického Ofstedu (Úřadu pro normy vzdělávání) tyto záznamy prozkoumali, aby zjistili, jestli školy dodržují normy u politické korektnosti. Ačkoliv to již britské zákony nepožadují, školy stále tyto zprávy používají, aby podlézaly Ofstedu. Lze si zavolat rodiče a formuláře se stávají součástí školních záznamů dítěte natrvalo.

K některým případům kolonek uvedených v těchto formulářích, mimo údajných rasových nadávek, u dalšího „na předsudcích založeného chování“ patří: „retard/blb/koumes/pitomec“ u dětí se zvláštními potřebami; „slaboch/lesba, mužatka, bezkulník“ jsou slova navrhovaná pro vysmívání se pohlavní identitě; dokonce i slovo „fajnovka“ se dostává do kategorie „domácích okolností“.

Formuláře požadují zaškrtávání, jestli slova, zlé pohledy, sarkasmus nebo vtipy byly součástí chování útočníka.

Zpět v USA

Sacramento Bee uvedly, jak se součástí zprávy o školní docházce stane i politicky korektní chování, dokonce ještě na subtilnější úrovni, aby to vyhovovalo celostátním hodnotám Společného jádra: statečnosti, vděčnosti a citlivosti k ostatním.

Ačkoliv statečnost je kvalitou mimo politickou korektnost, jak je možné, že je přesně hodnocena v prostředí třídy?

Existují čtyři možné stupně těchto kvalit: A pro téměř vždy nebo vždy (always); O pro často (often); S pro někdy (sometimes) a R pro ojediněle(rarely). Kdo rozhoduje o těchto kvalitách? Co když dítě nevykazuje žádnou, nebo u něj není žádná pozorována? Odkdy jsou učitelé psychiatry?

Ach správně, mohou se obrátit na psychiatry kvůli předpisu, aby se vyléčila mozková nerovnováha u nově kategorizovaných stavů chování, které nejsou „normální“. S veškerou touto pozorností věnovanou programování politicky korektního chování je to, čeho je ve vzdělání skutečně potřeba, odsouváno stranou.

Napadá někoho domácí vzdělávání?