Jemen je odrazem agrese třicátých let a propadu do barbarství

Když se v egyptském letovisku Sharm el-Sheikh sešli o víkendu delegáti Arabské ligy, téměř polovina z členských zemí byla otevřeně zapojena do vzdušné bleskové války proti jednomu z nejslabších členů Ligy – Jemenu.

Aniž by vyjádřila sebemenší pochybnosti, či vyzvala ke zdrženlivosti, Liga plně podpořila útok na Jemen a dokonce zašla až k tomu, že volala k nové „sjednocené vojenské síle“, aby se akce zopakovala i v dalších zemích, které jsou považovány za „bezpečnostní riziko“. To je bianco šek pro další zahraniční vojenské intervence za obejití Rady bezpečnosti OSN. Jinými slovy, je to zahájená sezóna pro nezákonné bezuzdné agrese.

S pouhými 24 miliony obyvateli, z nichž polovina žije v chudobě, je Jemen jednou z nejchudších zemí v arabském regionu. Je to rovněž jeden ze zakládajících členů Arabské ligy, která byla vytvořena v r. 1945, na konci druhé světové války.

Od minulého týdne byla zabita spousta jemenských civilistů, včetně dětí, při rozsáhlém bombardování vedeném Saúdskou Arábií a koordinovaném Spojenými státy. Do bombardovací koalice 10 zemí patří Egypt, Severní Súdán, Maroko a arabské státy Perského zálivu Katar, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Bahrajn. Bylo zaznamenáno, že nálety na hlavní město Jemenu, Sanaa, jakož i na přístavní město Aden a okolí na jihu, provedlo více než 200 letounů z těchto zemí.

Saúdská Arábie a další sunitské arabské země tvrdí, že Houthi vedené povstání v Jemenu je organizováno Íránem. Ale tato tvrzení nejsou zdaleka podložená a s největší pravděpodobností jsou vytrubována z účelových důvodů, aby se poskytlo ospravedlnění pro to, co je jinak prostě zločinnou agresí vůči Jemenu. Washington Post uvedl: „Saudové a jejich spojenci si myslí, že šíitští povstalci jsou podporování Íránem a že Teherán se pokouší získat kontrolu nad zemí (režimem), která byla spojencem Riyadhu a Washingtonu.“ Poslední faktický detail, že dříve byl jemenský režim spojencem Riyadhu a Washingtonu, je skutečným klíčem k poslední Saudy vedené ofenzívě, a ne spekulativní klepy o Íránu.

Takže Jemen je bombardován a civilisté masakrováni jen proto, že Saudové a jejich spojenci „si myslí“, že Írán je do toho nějak zapleten. Žádný důkaz, žádný právní případ, jen se shazují bomby.

Houthiové jsou šíitskou sektou a údajně udržují přátelské politické a diplomatické vztahy se šíitským Íránem. Ale obě strany kategoricky odmítají jakékoliv vojenské zapojení. Houthiové jsou také známí jako Ansarullah, což se zdá být předvojem lidového povstání proti sesazenému jemenskému režimu, který byl dlouho podporován Saúdskou Arábií a USA. Minulý týden sesazený prezident Abdel Rabbo Mansour Hadi utekl ze země a vyhledal útočiště v Saúdské Arábii. Dokonce i kdyby Írán Houthie podporoval, stále to nelegitimizuje neomezené bombardování Jemenu, vedené konsorciem arabských monarchií vyzbrojených a vedených USA.

V Sanaa byly během stovek náletů vojenských letadel Saudy vedené koalice, zasypávající při nočních náletech město bombami, zničeny domovy rodin, krámy a kanceláře. Jemenské mezinárodní letiště bylo zasaženo tak silně, že již není funkční, takže země byla odříznuta. Námořní blokáda saúdskými, egyptskými a americkými válečnými loděmi také zhoršila přístup Jemenu do Rudého moře ke svému západu. Na jižním pobřeží, v Adenu, byly ulice údajně posety těly civilistů, kdy nemocnice byla přeplněna raněnými, a americké válečné lodě hlídkovaly v Adenském zálivu.

Na pozadí tohoto masakrování Arabská liga Saudy vedené vojenské útoky schválila. Saúdský král Salman na summitu řekl, že bombardování bude pokračovat, dokud vzbouření Houthiové nebudou poraženi. Což znamená, že konec masakrování je v nedohlednu. Skutečně, nyní se předjímá, že rozsáhlé letecké bombardování a námořní blokáda dláždí cestu pro masivní pozemní invazi 150,000 saúdských vojáků, kteří byli zmobilizováni minulý týden u severní jemenské hranice.

Sešlosti Arabské ligy se zúčastnil i zdiskreditovaný jemenský prezident Mansour Hadi, a byl královsky přijat. Vyzval saúdskou vojenskou koalici, aby ve svých útocích na jeho vlastní zemi neochabovala, dokud nebudou Houthiové, „íránské figurky“, rozdrceni. Ironií je, že Mansour Hadi je v Jemenu široce nenáviděn, a nejen Houthii, jako figurka Saúdské Arábie a Washingtonu. Jeho tvrdošíjné odmítání podvolit se požadavkům lidí provést v Jemenu přechod na demokracii v posledních třech letech vedl k tomu, že Houthiové se na konci r. 2014 zmocnili hlavního města a vládních institucí.

Tato poslední Saudy vedené vojenská intervence v Jemenu, dozorovaná Washingtonem, byla odsouzena Íránem, Ruskem a Čínou.

Ale OSN prokázala tváří v tvář této zahraniční agresi vůči Jemenu ubohou pasivitu. Při projevu na summitu Arabské ligy generální tajemník OSN Ban Ki-moon bombardování této země neodsoudil ani písmenkem.

„Je mojí vřelou nadějí, že na tomto summitu Arabské ligy vůdci předloží jasná vodítka pro mírové řešení krize v Jemenu,“ řekl Ban Ki-moon se sebeuspokojením hraničícím s cynismem. Vyzval arabské členy, aby se zapojili do mírových rozhovorů, údajně zprostředkovaných jeho zvláštním vyslancem, Jamalem Benomarem. To bylo pronášeno, zatímco Saúdská Arábie a další otevřeně slibovali pokračování své bleskové války.

Neopodstatněná agrese vůči Jemenu, za spoluviny USA a hlavních měst Evropy, je možná dnem žumpy Arabské ligy a OSN. Úpadek těchto organizací do ostudné irelevantnosti probíhal desítky let. Jejich nechutná přeměna na nástroj agrese je nyní zjevná celému světu.

OSN a Arabská liga mlčely, když USA a jejich spojenci zahajovali v posledních dvaceti letech jednu válku za druhou, zejména proti Iráku v 90. letech a na počátku nového století, která vedla k milionu mrtvých, především civilistů. A co hůř, OSN a Arabská liga jsou obžalovány ze spoluviny, když poskytly Washingtonu de facto zelenou – a při některých příležitostech i logistickou podporu – aby vedl své války na celém Středním východě.

V r. 2011 Arabská liga vyloučila Libyi a Sýrii, ačkoliv tyto země byly vystaveny agresi USA-NATO, za konspirace se Saúdskou Arábií a dalšími arabskými státy Zálivu, včetně Kataru a Spojených arabských emirátů. Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, který byl zavražděn v r. 2011 extremisty vedenými NATO a financovanými Zálivem, Arabskou ligu před svoji smrtí odsoudil jako „vyřízenou“.

Sýrie, jako Jemen, byla jedním ze zakládajících členů Arabské ligy, avšak vláda prezidenta Bashara al Assada zůstává doposud z této 22členné organizace suspendována. Křeslo syrské vlády bylo dáno Západem podporované Syrské národní radě, která se skládá z emigrantů, kteří nemají v Sýrii žádný mandát.

Liga tudíž není ničím víc, než jen účelovou žvanírnou, ovládanou Saúdskou Arábií a dalšími na ropu bohatými arabskými královstvími Zálivu. Protože jsou to loutkové režimy Washingtonu, činí to z Ligy nástroj USA, aby jim to poskytlo slabé krytí pro jejich imperiální kořistění na Středním východě a v severní Africe.

Ironicky, jedním ze základních principů Arabské ligy je chránit „suverenitu a nezávislost“ svých členů.

Tato nezákonnost a přímá agrese, která se zmocnila mezinárodních záležitostí – kdy posledním projevem je kolektivní bombardování Jemenu – zlověstně připomíná 30. léta m.s..

Toto nebezpečné období bylo svědkem řady mezinárodních agresí provedených fašistickými mocnostmi, beztrestně. Liga národů – předchůdce OSN – tyto agrese usnadnila díky svému ostudnému mlčení a spoluvině. Když Japonsko anektovalo v r. 1931 velkou část čínského Mandžuska, Liga národů, včetně USA, Británie a Francie, zavírala oči. Stejně jako když si fašistická Itálie bombardováním klestila cestu do Abyssinie (Etiopie) v letech 1935-36, Francovo Španělsko si v r. 1938 podrobilo Katalánsko a Hitlerovo nacistické Německo anektovalo Rakousko a české Sudety, rovněž v r. 1938.

Naprostý rozpad byť sebemenšího zdání mezinárodního práva během 30. let a nástup státního gangsterismu vydláždily cestu druhé světové válce.

Podobný proces degenerace probíhá i dnes a je veden hlavně USA a jejich klikou spojenců v NATO a z řad na ropu bohatých arabských diktatur. Irák, Afghánistán, Libye, Sýrie, Ukrajina a Jemen jsou jen některá otrávená ovoce zla, které se valí mezinárodními vztahy. A přesto, komicky, Washington obviňuje Putina a Moskvu z toho, že se chová jako Hitler, se zhoubným atavismem 20. století.

Bezbranné a ožebračené země jako Jemen lze otevřeně bombardovat stovkami USA dodanými letouny F-15 – a to, že tato zločinnost je široce schvalována, je jistým znamením, že svět opět upadá do propasti bezuzdné zločinnosti a možnosti další katastrofické totální války.