Latinská Amerika, Čína a USA

Nikaragujský kanál je zářným příkladem úspěšnosti Pekingem zvolené strategie. Nová vodní cesta podstatně usnadní přepravu venezuelské ropy a surovin ze střední a jižní Ameriky. USA rozpoutaly cílenou kampaň proti výstavbě kanálu. Vlastníka společnosti – koncesionáře Wang Jinga – osočili jako „nekompetentního hochštaplera“, šíří se fámy o tom, že kanál je ekonomicky nezajímavý. A přeci v prosinci loňského roku byly stavební práce zahájeny. Reakcí USA bylo zahájení komplexní operace sabotování projektu. Podle politologů dosáhnou rozvratné aktivity vrcholu v r. 2016, kdy v Nikaragui proběhnou volby. Vítězství Daniela Ortegy a sandinistů Washingtonu nijak nevyhovuje, proto je pokus o jasnou „barevnou revoluci“ v regionu prakticky zaručen.

Příchod Číny do latinské Ameriky přijímají ve Washingtonu jako závažnou geopolitickou výzvu, jako hrozbu pro národní bezpečnost. Prezident Obama neustále mluví o globálním vůdcovství USA, ale všude, kde se Američané pokoušeli překreslovat mapu, tekla krev, hořela města, byly ničeny státy s mnohasetletou kulturou. V zemích latinské Ameriky je americká Říše vnímána jako nepřátelská, amorální a egoistická síla, které se lze postavit jen prostřednictvím konsolidace, urychlení integračních procesů na kontinentu a posílení obranného potenciálu. Právě proto lidé latinské Ameriky rozvíjí vztahy s dalšími centry síly.

V Pekingu učinili z rozrůstajícího se odtržení latinské Ameriky od USA správné závěry. Současní čínští politici jsou pragmatici, dobře se orientují v latinsko-americké specifice, a Washingtonu má problémy proti mnohoslibným čínským projektům cokoliv udělat. V letech 2000-2013 se obchodní obrat latinské Ameriky s Čínou zvýšil 22 násobně, což činí z Číny vedoucí mocnost v zahraničním obchodu latinsko-amerického regionu. Podle údajů o dvoustranném obchodě za rok 2014 předstihla ČLR USA v takových zemích, jako Brazílie, Argentina, Venezuela a Peru. Čínské banky zvýšily své investice v regionu o více než 70% -- na pozadí narůstajícího odlivu severoamerického kapitálu. Ne nadarmo mnozí latinsko-američtí politici označují Čínu za privilegovaného partnera. Upřednostňování principů rovnosti a vzájemné výhodnosti Pekingem napomáhá ekonomickému rozvoji latinské Ameriky.

V Pekingu v lednu proběhlo fórum Čína – CELAC (Společenství latinsko-amerických a karibských států), na které do Číny přijeli vůdci většiny zemí latinsko-amerického kontinentu. Fórum proběhlo s motto „Nový prostor, nová hranice, nové možnosti“. Při jeho zahajování prezident Xi Jingping řekl: „Čína je připravena pracovat s latinsko-americkými zeměmi a zeměmi karibského bazénu na dlouhodobém základě a se strategickou perspektivou, aby se vytvořila nová platforma pro kolektivní spolupráci mezi oběma stranami.“ Během příštích deseti let bude ČLR investovat v latinské Americe 250 miliard dolarů. Část prostředků půjde, stejně jako dříve, na těžbu surovin, část na infrastrukturní projekty – železniční sítě, přístavy, dálnice, letiště. Čínská vláda informovala o plánech zdvojnásobit objem bilaterálního obchodu s latinsko-americkým regionem na 500 miliard dolarů do r. 2025.

Na fóru byly podepsány desítky dohod v oblasti mikroelektroniky, výpočetní techniky, telekomunikací, jaderné a solární energetiky, biotechnologie a kosmického průmyslu. Čína hodlá pomáhat latinsko-americkým partnerům v oblasti technologií, vědeckých výzkumů a těžby. Pekingskou deklaraci, která předjímá 5-letý plán spolupráce, podepsalo 33 ministrů zahraničí zemí CELAC. Příští fórum Čína – CELAC se bude konat v r. 2018 v Chile, kde budou zhodnoceny výsledky nové fáze spolupráce největší mocnosti Asie se zeměmi latinské Ameriky a karibského bazénu.

Mnoho let spolupracuje Čína s latinsko-americkými zeměmi v kosmickém průmyslu. Číňané staví již třetí satelit pro Venezuelu, který bude využíván pro výzvědné účely. Koncem letošního roku začne v Puerto Cabello pracovat středisko na výrobu nízkoorbitálních satelitů do jedné tuny. Důležité místo má vesmír ve spolupráci Číny a Argentiny: ČLR vybuduje a personálně zajistí monitorovací stanici kosmických objektů v provincii Neuken.

Čína se účastní i komplexního programu obrany zemí latinské Ameriky. Takže pro kontrolu venezuelské Amazonie čínští specialisté pomáhají s výrobou bezpilotních letounů. V latinské Americe jsou konkurenceschopné i čínské lodě pro příbřežní hlídkování a výcviková vojenská letadla. Během nedávné návštěvy argentinské prezidentky Kristiny Fernandez de Kirschner v Pekingu byly potvrzeny plány na výrobu ledoborce, vlečných člunů a hlídkových lodí pro argentinskou armádu v Číně. V plánu je i společná výroba kolových obrněných transportérů pro pozemní vojska společnosti „Norinco“ v Argentině. Zkoumá se i perspektiva zařazení čínských letounů FC-1/JF47 nebo J-10 do výzbroje argentinského letectva. Spolupráce Pekingu s Latinoameričany v oblasti vesmíru a předání technologií výroby moderních zbraní Argentině, Venezuele a řadě dalších zemí napomáhají dalšímu nárůstu vlivu Číny v regionu.