EU požaduje, aby Rusko nouzově vyplatilo EU a Ukrajinu

Podrobnosti jsou zde a zde.

A zde je pozadí toho:

Mark Adomanis z Forbes je nejjasnějším a nejupřímnějším autorem na Západě co se týká finanční situace Ukrajiny, ačkoliv neustále brojí proti Rusku, stejně jako zbytek všech západní aristokracií placených „novinářů“ (a musí tak činit, aby si udrželi práci). 15. dubna 2014 napsal, že „když Rusko koupilo na konci r. 2013 dluhopisy (ukrajinské vlády) v hodnotě 3 miliard dolarů, dalo si tam Rusko doložku, že celkový státem garantovaný dluh Ukrajiny nesmí převýšit 60% jejího GDP. Pokud bude tento limit překročen, může Rusko soudně požadovat splátky v urychleném režimu. Vzhledem k neblahému stavu ukrajinské ekonomiky a extrémně chabým financím její vlády to v podstatě znamená, že pokud dluh Ukrajiny převýší 60% jejího GDP, Rusko si může soudně vynucovat plnění závazků“.

Zahraniční dluh Ukrajiny se vyšplhal nad limit 60% GDP, kvůli požadavku, který si dal MMF při poskytnutí své půjčky ve výši 17 miliard dolarů 1. května 2014, a to, že Ukrajina zlikviduje či jinak potlačí lidi v oblasti Ukrajiny, kde veřejnost z 90% hlasovala pro pro-ruského ukrajinského prezidenta, kterého Obama svrhl 22. února. Způsob, jakým to CNBC 1. května, den předtím, než pro-vládní kriminálníci tyto odpůrce nové vlády zmasakrovali v budově odborů v Oděse a tím zahájili program vyhlazování obyvatel tohoto regionu, uvedla, byl: „MMF varuje Ukrajinu před hrozícím nouzovým vyplacením, pokud přijde o východ.“ A to znamená, že bez plynových polí a dalších aktiv na východě nebude mít ukrajinská vláda dostatek hodnotných aktiv, které by prodala či „zprivatizovala“, aby byla schopna plnit podmínky 17 miliardového úvěru MMF Ukrajině; takže ukrajinská vláda musela dokončit akci a vyhladit tyto lidi, aby úvěry nadále přicházely. Aristokraté chtějí ovládnout jejich zemi, ne lidi na ní. Obyvatelé jsou jen překážkou. Tyto peníze byly MMF zapůjčeny proto, aby umožnily západním korporacím (hlavně velkým ropným, agrochemickým a zbrojařským společnostem) převzít Ukrajinu. Příklad: obyvatelé v oblastech, které jsou bombardovány, tam nechtěli frakování, a nechtěli tam raketové základny NATO.

Navíc samotná EU půjčila ukrajinské vládě další půl miliardy euro, 10. prosince, silně pod tržní úrokovou sazbou, za pouhých 1,375% na 15 let. Tyto peníze byly odebrány daňovým poplatníkům EU a úroková sazba se stala téměř irelevantní, protože je nyní naprosto jasné, že dokonce ani jistina nebude moct nikdy být splacena. Jak USA, tak Evropa silně investují do této vyhlazovací kampaně, ale platí to daňoví poplatníci; potenciální aristokratičtí beneficienti ne – takže je ztráty veřejnosti platící daně nezajímají. Ale chtějí tyto nevyhnutelné ztráty pro daňové poplatníky svalit na Putina, a o tom celá ta PR kampaň proti Rusku ve skutečnosti je. Aristokraté Západu chtějí zničit Rusko a chtějí, aby Rusko neslo vinu za vše na této trnité cestě.

Takže nyní je Rusko obviňováno nejen z toho, že podporuje obyvatele, které západní aristokraté chtějí vyhladit, ale propagandisté západní aristokracie již začínají obviňovat Rusko i z toho, že nouzově nevyplácí západní daňové poplatníky – lidi, na které dopadnou ztráty děj se co děj, dokonce i když podnikatelské sázky aristokratů na Ukrajině přinesou aspoň malé zisky.

Pár lidí je dost stupidních, aby si myslelo, že Rusko nouzově vyplatí Západ za jeho agresi vůči Rusku a vůči etnickým Rusům na Ukrajině. Nicméně propagandistická kampaň ve snaze obvinit Rusko z nadcházejícího ekonomického kolapsu Ukrajiny je již v plném proudu.

Západní „zpravodajská“ média nepřichází o své publikum dokonce ani když jejich „zprávy“ viní ruského vůdce Vladimira Putina z toho, že stovky tisíc Ukrajinců z jihovýchodu, kteří utekli do Ruska, unikly Západem organizovanému etnickému čištění. Také například 9. prosince přišly New York Times s palcovým titulkem „Nahánění Ukrajinců do Putinovy náruče“ a na úvod napsaly:

„Nedávná zpráva OSN uvádí, že od dubna uprchlo ze země téměř půl milionu Ukrajinců.

Fakt, že rodiny utíkají z válečné zóny, je srdcervoucí, avšak stěží neočekávaný. Ta znepokojivá část spočívá v podrobnostech – ze 454,000 lidí, kteří koncem října utekli z Ukrajiny, jich přes 387,000 odešlo do Ruska.

Většina z těch, kteří utekli, byli ruští mluvčí z východu, ale to stále vede k prosté otázce: Pokud je to konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, tak proč si tolik Ukrajinců zvolilo stát za všech okolností za nepřítelem?“

„Reportér“ ukazuje svoji „nezávislost“ na Washingtonu tím, že popírá výrok, který přisuzuje Washingtonu, ale se kterým vláda vůbec nepřišla:

„Pan Putin a ruská zpravodajská média říkají, že západní Ukrajinci ve vládě pana Porošenka jsou neonacisté. Západ tato tvrzení popírá a tvrdí, že v kyjevské vládě nejsou žádné neonacistické elementy. (Ale dokonce ani Victoria Nuland nepopírala, že někteří „neonacisté“ pomohli dostat novou ukrajinskou vládu k moci, a ta nebyla dokonce ani nikdy dotázána, jestli jsou někteří členové vlády nacisté; tento „reportér“ lže). Mýlí se. V kyjevské vládě a armádách bojujících na východní Ukrajině je nepatrná menšina neonacistických ultranacionalistů.

Pro východní Ukrajince je nicméně i jeden příliš mnoho.“

Ve skutečnosti však je vláda řízena nacisty; a obyvatelé ukrajinského jihovýchodu utíkají do Ruska (či do „Putinovy náruče“), aby jim unikli.

Proč lidé odebírají prolhané „noviny“, dokonce i ty (jako NYT), které byly prakticky stenografy lží George W. Bushe o „Saddamových ZHN“ a „Saddamově podpoře Al-Kajdy“?

Kdy bojkot zákazníků proti lživému tisku Ameriky začne? Nebo jim Američané stále věří – a pokud ano, tak proč, a jak dlouho bude tato důvěra ještě trvat?