Viktoru Orbánovi vyhrožováno protestním hnutím majdanského stylu

Sama o sobě je internetová daň jen chabou výmluvou pro zorganizování 100,000 demonstrace. A, samozřejmě, požadavky zrušit daň se změnily na požadavek odstoupení maďarské „diktátorské“ a „zkorumpované“ vlády. Útoky byly rovněž vedeny na vládní budovy: uživatelé internetu je zasypali kameny, notebooky a mobilními telefony.

Další známky „maďarského majdanu“ byly patrné taktéž: demonstranti vyzývavě poskakovali za pokřiku „kdo neskáče platí daň“ (ukrajinskou verzí tohoto standardního divadla je „kdo neskáče je Moskal“). Místní obránci lidských práv prohlašovali, že zavedení daně z internetu je atentátem na svobodu projevu, pro demokracii nepřijatelným.

Mezi demonstranty byl americký charge d’affairs v Maďarsku Andre Goodfriend, který předtím oznámil, že americké úřady zakázaly vstup do země šesti maďarským státním příslušníkům, blízkým maďarskému premiérovi,

Zdá se, že Washington protestoval proti korupčním praktikám těchto Maďarů a vyjádřil pohoršení nad Viktorem Orbánem v Bruseli. Na své twitterové stránce evropská komisařka pro konkurenci, Neelie Kroes, demonstrace podpořila a vyzvala ty, kteří se k nim ještě nepřidali, aby tak učinili.

Západní média píší, že Orbán je pod vlivem Putina. Sám Orbán musel více než jednou uvést, že není pro-ruský, ale pro-maďarský politik, ale je nadále obviňován, že podléhá tlaku z Moskvy. A není divu: zavedl omezení u činnosti zahraničních společností v zemi, má ve svých rukou zkoncentrovánu příliš velkou moc a schválil neoliberální ústavu Maďarska.

Orbán je před evropskou demokracií vinen mnoha způsoby. Jako otec pěti dětí se rozhodně staví proti pokusům registrovat soužití párů stejného pohlaví jako „sňatek“. Byl také proti ekonomickým sankcím vůči Rusku a označil je za nesmyslné, a řekl, že by více uškodily zemím EU, než Rusku. Navíc požaduje od Brusele kompenzace za ztráty vzniklé maďarským výrobcům v důsledku omezení spolupráce s jejich ruskými partnery.

Šéf maďarské vlády však nemůže všechen tento tlak ustát. Netrvalo dlouho a Orbán prohlásil, že Maďarsko stojí za Německem a jeho hodnocením událostí na Ukrajině a že zavedení sankcí byl oprávněný krok.

Je snadné dojít k závěru, že změna původního postoje maďarského premiéra je důsledkem tlaku z Berlína.

Takže zástupci pobočky Deutsche Telekom, Magyar Telekom, největší maďarské internetové společnosti, vyjádřili své pobouření z plánu Orbána zavést daň z internetu. Berlín také tlačí na Orbána jinými způsoby. Po návštěvě německého ministra zahraničí pro Evropu Michaela Rotha v Budapešti během pouličních demonstrací maďarský premiér prohlásil, že vláda lidi vyslyšela a že daň nebude zavedena.

Avšak bojové formace protestního hnutí majdanského stylu zůstávají v pohotovosti. Vůdce protestů, liberál Balasz Nemes, oznámil, že protestující jsou spolu v kontaktu a jsou připraveni vrátit se okamžitě do ulic, pokud úřady rozhodnou zahájit útok na jejich lidská práva. Balasz Nemes mluvil o vedení stylu Viktora Orbána jako o „nejstrašlivější diktatuře“.

Nezávislost maďarského premiéra, včetně co se týká Ruska, dlouho iritovala jak Brusel, tak Washington.

Výroky Viktora Orbána ohledně jeho záměru najít v Evropě spojence schopné postavit se zavádění nových sankcí vůči Rusku společně neprošly bez povšimnutí.

Hlavní města Západu byla obzvláště rozzuřena faktem, že 4. listopadu 2014 schválil maďarský parlament zákon umožňující výstavbu plynovodu South Stream v Maďarsku, navzdory postoji Evropské komise. Díky tomuto zákonu má nyní Maďarsko právní podklad pro odmítnutí podvolit se požadavkům třetího energetického balíčku EU.

Protesty v Budapešti proti „nejstrašlivější diktatuře“ jsou pro Viktora Orbána varováním a připomínkou osudu dalšího Viktora – Viktora Janukoviče. 

Pouliční protesty organizované v maďarském hlavním městě by měly být považovány také za varování pro východoevropské „rusofily“, jako slovenského premiéra Roberta Fica nebo českého prezidenta Miloše Zemana, protože jejich přístup k protiruským sankcím a k událostem na Ukrajině je velmi podobný tomu Orbánovu.