Ještě jednou volby

• Čtenáři Zvědavce nejsou koncentrováni na Praze 1, kde byl můj volební obvod, ale jsou v celé republice, na Slovensku a na všech světadílech. Jsem si jistý, že kdyby mohli volit alespoň lidé z Čech a Moravy a ne jen z jednoho pražského okrsku, výsledek by byl mnohem lepší.
• Praha 1 je nejtěžší volební obvod, koncentrují se tam tradičně bohatí podnikatelé a lidé volící – nechci říct pravici, protože nic takového neexistuje, ale TOP a ODS. Navíc ten okrsek měl nejvíce kandidátů ze všech – 15. Průměr na Prahu byl 10 kandidátů na obvod a na celou republiku ještě méně. Při patnácti kandidátech se procenta výsledku nutně sníží, protože se rozdělí mezi více kandidátů.
• Politikové se na volby připravují celý rok i déle. A já? Oznámil jsem svou kandidaturu měsíc před volbami.
• Šaty dělají člověka. Politikové pečlivě hlídají svůj zjev. Já jsem celou kampaň absolvoval v černém tričku a džínách. Ne ze snahy být jiný, ale protože ani oblek nemám.
• Politikové vydávají na své volební kampaně miliony, desítky milionů korun. Najímají si PR agentury, stavějí obří billboardy, Praha (a celá země) byla jimi doslova posetá, snaží se šokovat (třeba tím, že se téměř svléknou), nebo si koupí autobus a objíždí města, v Kanadě dokonce chodí od domu k domu, nebo stojí na zastávce metra a oslovují potenciální voliče. A já? Celá moje volební kampaň se sestávala z jediného článku zde ve Zvědavci, kde jsem oznámil svou kandidaturu, a který jsem napsal za půl hodiny. Vždyť tohle je vlhký sen každého kandidáta – oznámit, že bude kandidovat, a pak jen sbírat hlasy. :-)
  Kolik mě to celé stálo? Par korun. V Praze jsem neměl jediný billboard.
• I ten „volební meeting“ bylo z 95 % setkání čtenářů Zvědavce po 15 letech, o volbách se tam vůbec nemluvilo, v celém svém dlouhém projevu jsem se nezmínil, že kandiduji do Senátu a co nabízím.

Takže bráno z toho pohledu nebylo to vůbec špatné. Člověk by měl vždycky počítat do tří, než něco řekne. Bylo unáhlené prezentovat své výsledky jako prohru, když to při zhodnocení všech faktů byl vlastně výsledek, na který mohu být hrdý.