Obama destabilizuje evropskou ekonomiku: Sankce prohlubují krizi

K politice sankcí dochází v době, kdy jsou evropské ekonomiky v hluboké krizi, a prohlubuje to dlouhodobou stagnaci a chronickou krizi. Tento článek bude krizi identifikovat a bude analyzovat, jak militaristická imperiální politika Washingtonu podkopává evropskou ekonomiku a destabilizuje zbytek světa vojensky. Zatřetí, budeme probírat, jak jsou evropští vůdci Washingtonem postrkováni, řečeno natvrdo, prostřednictvím agresivního „buzeračního procesu“, aby se zřekli své ekonomické suverenity, a jak podrobení se americkému projektu na Ukrajině povede k jejich dlouhodobému propadu a rozkladu. Nakonec probereme dlouhodobé vyhlídky přeorganizování ekonomiky světa, kde vojenské konflikty mohou vést k rozsáhlým změnám.

Od stagnace k recesi, od sankcí ke krizi

Po celé Evropě, bez vyjímky, trápí ekonomiky krize. Dominantní země, Německo, Francie a Itálie, jsou v recesi, silně prohloubené sankcemi vůči Rusku, diktovanými Washingtonem. Od severského Finska, přes pobaltské státy, po střední a jižní Evropu, je „zotavení“ eurozóny „kaput“! „Tři morové rány“ kapitálového snižování investic, ekonomických sankcí a válek vyvolaly prohlubující se ekonomickou krizi.

Německo: „Patolízalství“ režimu děsí průmysl a finanční sektor

Důvěra německého finančního trhu kolabuje, v důsledku podpory ekonomických sankcí vůči Rusku kancléřkou Merkel a reciproční reakce prezidenta Putina. Ohroženo je několik set tisíc německých pracovních míst v průmyslu; dovozy ruské ropy a plynu jsou ohroženy; rozsáhlé dlouhodobé německé investice a lukrativní exportní trhy jsou ohroženy. Tyto obavy a nejistoty vedly k poklesu investic a k bezprecedentnímu zápornému růstu 0,2% v německé ekonomice v druhém čtvrtletí 2014. Krize z Německa čeří vody v celé Evropě – obzvláště ovlivňuje Polsko, Českou republiku, Maďarsko a jižní Evropu.

Servilní kapitulace Merkel a podvolení se rozkazu amerického prezidenta uvalit sankce na jednoho z největších německých obchodních partnerů, na Rusko, může závažně poškodit ekonomiku země. Německé průmyslové vývozy do Ruska činí 36 miliard euro; pak je zde 20 miliard euro investic ročně; a přes 400,000 německých pracovníků je zaměstnáno ve společnostech vyvážejících do Ruska. … Joe Kaesser, generální ředitel Siemens, jízlivě poznamenal, že „politické napětí představuje vážná rizika pro růst v Evropě letos a v příštím roce“. Prodeje v některých sektorech poklesy od června 2014 o 15%. Německá ekonomika již čelila stagnaci, dokonce ještě před pučem v Kyjevě…, ale vývozci strojů mají obzvláštní obavy ze ztráty ruského trhu, neboť ostatní trhy se propadly. Například německé prodeje do Brazílie poklesly téměř o 20%.

Navíc trpí němečtí farmáři: vývoz německého masa a masných produktů do Ruska činil 276 milionů euro, či 21% vývozů mimo EU. Němečtí producenti mléka získávali z obchodu s Ruskem 160 milionů euro, 14% celkových vývozů mimo země EU.

Merkel vědomě obětovala německý průmysl, zemědělství a zaměstnanost tím, že se podvolila Obamově politice „buzerování jeho evropských spojenců“. Na druhou stranu Obamovy sankce vůči Rusku nemají prakticky žádný dopad na zájmy americké ekonomiky. Pouze Evropané pocítí následky. Podpora Merkel USA-NATO zorganizovanému puči v Kyjevě a probíhající vojenský útok proti protipučistickým demokratům na východní Ukrajině vede k oživování studenoválečné konfrontační politiky vůči Rusku, a ztratila sympatie většiny německých výrobců a vývozců, jakož i německé veřejnosti.

Itálie: Kapitalistická krize a sankce

Itálie vězí v deset let dlouhé silné recesi, které pokračovala i v r. 2014. Její GDP poklesl v druhém čtvrtletí o 0,2%, čímž se úroveň GDP dostala pod úroveň v r. 2000! Sankce vůči Rusku stály Itálii přes 1 miliardu euro ve ztrátě vývozů, zasáhly nejpalčivěji sever Itálie a vyvolaly hněv konzervativní Ligy severu. Velké italské energetické společnosti, s velkými investicemi v Rusku, čelí dokonce ještě větším ztrátám. Italští zemědělci, od Toskánska po Sicílii, zaznamenávají velké ztráty u zemědělských vývozů. Jinými slovy, kvůli sankcím chronicky nemocná italská ekonomika ztratila jakoukoliv šanci na zotavení a pravděpodobně přejde z recese do krize.

Francie: Od nulového růstu ke krizi

Francie vstoupila do období trvalé krize: nezaměstnanost převyšuje 11%, podzaměstnanost a „nouzové práce“ přesahují 20%... GDP se kymácí kolem krizových úrovní, mezi nulou a 0,5%. …Úsporná opatření, včetně rozsáhlých škrtů v sociálních programech a u daňových odpisů firem, nahlodala spotřebitelské výdaje, aniž by zvýšila kapitálové investice. A Obamovy sankce vůči Rusku nadále poškodí francouzské vývozce, obzvláště v zemědělském sektoru, a výrobce zbraní. A „hyper militaristický socialistický“ prezident Hollande rozhodil platební bilanci Francie tím, že poslal letectvo a pozemní jednotky, aby zasáhly na třech kontinentech. To způsobilo, že přes 82% francouzských voličů volilo alternativní strany, pozdvihlo to nacionalistickou pravicovou stranu, Národní frontu, na čelo.

„Zadnice Evropy“: Španělsko, Řecko a Portugalsko

Kdy jsou tyto země hluboce pohřbeny v téměř desetileté krizi, s nezaměstnaností od 26% v Řecku a Španělsku po 16% v Portugalsku, ruské reciproční sankce vůči zemědělským vývozům zasáhly jejich zemědělský vývozní sektor nejzávažněji, což způsobilo, že hory vína, rajčat a dalších rychle se kazících produktů hnije na polích. Tuny produkce jižní Evropy skončí jako kompost. Desítky tisíc zemědělců čelí ještě větším problémům a více jich bude donuceno k bankrotu, kvůli diktátu Washingtonu.

Španělští zemědělci přijdou o 158 milionů euro, kvůli sankcím týkajícím se jejich čerstvého ovoce a ořechů, či o 22% z celkových vývozů mimo země EU; řečtí zemědělci přijdou o 107 milionů euro, 41% vývozů mimo země EU. Španělští vývozci masa přijdou o 111 milionů euro, či o 13% trhu mimo EU.

Evropská unie nabízí skromnou úlevu – kdy očekává, že se tisíce těžce tlačených zemědělců podvolí Obamovým požadavkům. Mezitím, jak Rusko aktivuje alternativní trhy v latinské Americe, vyslala EU své emisary za louži, aby tam žebrali u latinsko-amerických vlád, aby odmítly zemědělské obchody za mnoho miliard dolarů s Ruskem a aby se podvolily sankcím USA-EU. Doposud každá země v latinské Americe „okouzlující“ ofenzivu EU odmítla. Ekvádorský prezident Correa projevil opovržení vůči EU: „Nemusíme žádat o něčí svolení, abychom vyváželi do přátelských zemí. Pokud vím, latinská Amerika není součástí Evropské unie.“ Egypt a Turecko spěchají nahradit zemědělce z Evropy a USA a vyváží své zemědělské produkty do Ruska.

Maďarsko, Bulharsko, Polsko, Finsko, Litva, Dánsko a Holandsko

Maďarský prezident Viktor Orbán kvůli sankcím zuří a vyhrožuje, že nebude držet basu, protože Budapešť sčítá své ztráty u vývozu a zhodnocuje ohrožení pro tuto energeticky závislou zemi. Bulharský poslušný prezident se tlaku Brusele podvolil a zrušil smlouvu na plynovod v ceně 40 miliard dolarů, podepsanou mezi Ruskem a místními bulharskými podnikateli, což přivodí velkou bankovní krizi a kolaps druhé největší banky – Corbank. Vklady stovek tisíc Bulharů byly zmraženy, nebo zmizely. Když Brusel Bulhary buzeruje, tak ti bankrotují vlastní banky.

Finsko, kdysi vzor ideologů „třetí cesty“, je v dlouhodobé recesi. Jeho ekonomika klesala poslední čtyři roky po sobě a dokonce i režimní optimisté odhadují, že na zotavení budou potřebovat 10 let. Finský premiér Alex Stubbs, ideolog volného trhu, je oddaným stoupencem sankcí vůči Rusku, ačkoliv ty drasticky srazí finské zemědělské vývozy (mléčných produktů, masa, ryb atd.). Stubbs obhajuje svoji katastrofickou kapitulaci před násilným chopením se moci v Kyjevě provedeným NATO tím, že prohlašuje, že „naše principy (sic) nejsou na prodej; věříme v mezinárodní instituce; věříme ve vládu práva“. Finsko, pod svým „právo dodržujícím“ prezidentem, přijde letos minimálně o 253 milionů euro, či o 68% svých vývozů mimo EU. Jinými slovy, tato politická loutka obětovala blahobyt stovek tisíc finských producentů mléka a pěstitelů, aby podpořila NATO dosazený režim v Kyjevě, který posílal jednotky neonacistů, aby masakrovaly ukrajinský odboj a civilisty.

Mnohamiliardové zemědělské vývozy Polska do Ruska zkolabovaly, což způsobilo, že Varšava žebrala ve Washingtonu a Bruselu o nouzové dotace a prosila u jablka vyvážejících Američanů, aby „jedli polská jablka“. Polští pěstitelé ovoce přijdou o 317 milionů euro, či o 61% svých vývozů mimo EU. Vývozci masa přijdou o 162 milionů euro, či 20% svých vývozů mimo EU. Producenti mléka přijdou o 142 milionů euro, 32% svých vývozů mimo EU.

Poláci, kteří při každé příležitosti zaujímali ten nejreakčnější rusofobní postoj a byly do hloubky zapojeni do organizování a výcviku neofašistických gangů, které svrhly zvolenou ukrajinskou vládu, nyní tahají ulicemi Varšavy dvoukoláky s jablky a klobásami, místo aby zásobovali supermarkety v Rusku – a skučí, že by Newyorčané měli nechat svých jablek a jíst polská!

Litva přijde o 308 milionů euro u vývozu čerstvého ovoce do Ruska, či o 81% svých vývozů mimo EU; producenti mléka přijdou o 161 milionů euro, či 74% vývozů mimo EU. Dánsko a Holandsko přijdou o více než 800 milionů euro zemědělských vývozů do Ruska – což prohloubí jejich krizi.

Závěr

Zatímco neustále přesvědčující panák ve Washingtonu, prezident Obama, buzeroval vůdce EU, aby dotlačili vlastní ekonomiky do ještě hlubší krize, aby mohl zahájit novou studenou válku s Ruskem, zatahuje USA do ještě hlubší vojenské konfrontace v Iráku, na Ukrajině a v Sýrii. Zdá se, že Obama ztratil v tom chaosu kontrolu nad vojenskými programy pomoci: Netanyahuovi sionističtí spojenci v kongresu dokázali obejít Bílý dům a ministerstvo zahraničí a schválili další dodávky zbraní Pentagonem do Izraele, což podkopalo jakoukoliv vládní páku na probíhající genocidu v Gaze.

Japonsko se připojuje k sankcím USA-EU vůči Rusku a zostřuje vlastní ekonomickou krizi: v r. 2014 zažilo Japonsko nejhorší propad od r. 2009, kdy v druhém čtvrtletí došlo k poklesu o 7,1%. Stále více nepopulární japonský premiér Abe je oddán posilování armády. Stále více japonských politiků navštěvuje chrám Yasukuni, militaristický chrám uctívající válečné zločince, což znovu probouzí strašlivé vzpomínky na oběti imperiálního Japonska. Dochází ke stále více válkychtivým konfrontacím s Čínou kvůli sporným několika holým šutrům v Jihočínském moři. … Jak se Obamovo ukotvování se v Asii navyšuje, tak japonská ekonomika klesá.

Žádná evropská země nemůže mít ze zastávání se zkrachovalého režimu v Kyjevě prospěch. … Ukrajinská měna je ve volném pádu – je na tom hůř, než toaletní papír. Největší odvětví, zcela závislá na obchodu s Ruskem, jsou bankrot, nebo byla bombardována pučistickým režimem NATO v Kyjevě. Zemědělské vývozy jsou zdevastovány. Mezitím ukrajinské rodiny musí kácet vlastní stromy, nebo si kopat vlastní uhlí, kdy předjímají, že v zimě budou zcela odříznuti od ruského plynu, protože oligarchové v Kyjevě nebyli schopni nebo ochotni zaplatit obrovský energetický dluh. Kvůli oddané podpoře tomuto zkrachovalému režimu, ovládanému „miliardářským oligarchou“ v Kyjevě, za dodržování „principů“, tak velebených finským prezidentem Stubbsem, bude milionů evropských zemědělců zakopávat svá jablka, vylévat své mléko na ulice a vysypávat své hrozny, pomeranče a rajčata na hnijící hromady. … A to proto, aby jejich vůdci, Obama, Cameron, Merkel a Hollande, mohli dodržovat své skutečné „principy“ územní expanze, rozšířit své vojenské operace na hranice s Ruskem a vydávat se za bojovníky, zatímco ničí produktivní ekonomiky svých zemí, bankrotují své zemědělce a výrobce, tlačí miliony lidí do nezaměstnanosti a prohlubují bolesti krize.

Ukrajina přibude na rozrůstající se seznam zemí, jako Libye, Egypt, Sýrie, Irák, Afghánistán Pákistán, Somálsko a Jemen, které Washington a NATO „zachránily“ (abych parafrázoval amerického generála) tím, že byly zničeny.

Opět americká armádou tažená imperialistická politika diktuje ekonomický vývoj: destruktivní války a sankce ničí životaschopné trhy a ožebračují celé sektory ekonomik. Uvalování sankcí na cizí země volá po odvetě – bumerangový efekt ochromuje domácí výrobce. Jak světový obchod a investice klesají, vnitřní stagnace se stává endemickou, krize se prohlubuje a zotavení se stává vzdálenou chimérou. Finanční tisk, Wall Street Journal a Financial Times, který se stal hlásnou troubou západních válečných magnátů, již neuveřejňuje ódy na volný trh, ale plive jedovaté slinty volající po válce a sankcích… což trhy uzavírá a ničí důvěru investorů.

Buzerováni Obamou evropští patolízalové bankrotují vlastní ekonomiky a pak nechávají kolovat žebrací klobouk.

Itálie čelí realitě desetiletí stagnace.

Portugalská ekonomika krachuje a zadrhává se.

Německá výrobní mašinérie se zadrhává.

„Principiální“ lezení do prdele Finska má zpětný ráz.

Anglie je přeměňována na peníze peroucí bankéřský městský stát, kde jedna třetina dětí žije v chudobě.

Polsko se požírá samo, opilé zbraněmi a hnijícími jablky.

Jedním slovem, podvolení se doktríně Washingtonu permanentních válek se Evropa vyhnula jediné cestě mimo permanentní krizi: mírové koexistenci. Mega buzeranti ve Washingtonu a patolízalové v Evropě si zvolili sankce před obchodem a destrukci před prosperitou. Platí za to: domácí nepokoje, vypuzení z trhů vynořujícími se ekonomikami a propadání se do chaosu, jako způsobu života v západní Evropě.