Čísla o Ukrajině

Podle ukrajinských průzkumů veřejného mínění to ale neznamenalo, že by ukrajinská veřejnost byla trvale nakloněna vstupu Ukrajiny do Evropské Unie a do NATO. Navíc byly názory Ukrajinců v západní a centrální části Ukrajiny na toto téma výrazně protichůdné.

V roce 2007, kdy byl prezidentem prozápadní Viktor Juščenko, provedl Jaremenkův ukrajinský institut pro společenský výzkum  a společenské monitorování výzkum veřejného mínění mezi 2014 lidmi ve všech oblastech Ukrajiny s předpokládanou chybou 1,34-2,24%. Podle tohoto průzkumu bylo jen 20% Ukrajinců pro to, aby Ukrajina vstoupila do NATO, zatímco 57% bylo proti vstupu Ukrajiny do NATO. Podle stejného průzkumu bylo 25% Ukrajinců pro vstup Ukrajiny do Evropské unie a 43% Ukrajinců bylo pro vstup Ukrajiny do Celní unie s Ruskem a Běloruskem. Pro rozvíjení vztahů s Ruskem i EU bylo 27% respondentů .

Začátkem roku 2008 zveřejnili vítězové Oranžové revoluce, prezident Juščenko a Julie Tymošenková, společně s předsedou  parlamentu Arsenijem Jaceňukem dopis, kterým oznamovali generálnímu tajemníkovi NATO, že Ukrajina je připravena vstoupit do NATO a žádali, aby NATO na své vrcholné schůzce v Bukurešti  rozhodlo o vypracování akčního plánu vstupu Ukrajiny do aliance. Chtěli tak splnit své "oranžové" sliby. S pokusem, aby Ukrajina vstoupila do NATO ale narazili na odpor. Poslanci Janukovyčovy Strany regionů zablokovali až do března jednání parlamentu a obvinili Arsenija Jaceňuka, že jako hlava ukrajinského parlamentu neměl oprávnění dopis podepsat bez podpory parlamentu. Vláda Tymošenkové měla v té době v parlamentu většinu pouhých dvou hlasů. Viktor Janukovyč postup poslanců Strany regionů obhájil tím, že vstup Ukrajiny do NATO by musel být odsouhlasen v celonárodním referendu, protože většina obyvatel s ním nesouhlasí. Petici, aby o vstupu Ukrajiny do NATO rozhodlo referendum, potom podepsalo asi 2 milióny lidí. V průzkumech veřejného mínění bylo pro referendum 57,8% Ukrajinců. Podle jiných průzkumů veřejného mínění v té době vrostl počet Ukrajinců, kteří by se vstupem země do NATO souhlasili z 20 na 31%.

V roce 2009 podporovalo vstup do NATO, podle průzkumu veřejného mínění, jen 20% Ukrajinců a 59% bylo proti. Ve stejném roce chtěl Viktor Juščenko podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, Evropská unie ale podpis odložila do doby, kdy bude dořešena dohoda o zóně volného obchodu.

V roce 2010 podporovalo vstup do NATO 30% Ukrajinců a 30% jich vnímalo NATO jako hrozbu. Prezident Janukovyč, zvolený v roce 2009, v roce 2010 stáhnul ukrajinskou žádost o vypracování přístupového plánu pro vstup Ukrajiny do NATO a prodloužil smlouvu s Ruskem o používání námořní základny v Sevastopolu do roku 2042. Přítomnost ruské flotily na ukrajinském území prakticky vstup Ukrajiny do NATO znemožňovala. Ukrajinský parlament potom v červnu odsouhlasil Janukovyčem navržený zákon, podle kterého měla Ukrajina zůstat neutrálním státem, ale mohla spolupracovat s NATO.

Na začátku roku 2010 bylo, podle průzkumu veřejného mínění, jen 33% Ukrajinců pro ukrajinské členství v Evropské unii.

Podle ukrajinských zdrojů podporovalo vstup Ukrajiny do NATO v roce 2012 jen 12% Ukrajinců.

Podle Kyjevského mezinárodního sociologického institutu bylo v listopadu 2013, ještě před vypuknutím demonstrací na Majdanu,  39% Ukrajinců pro vstup do Evropské unie a 37% Ukrajinců pro vstup Ukrajiny do Celní unie. Přitom na západní Ukrajině bylo pro vstup do Evropské unie 69% respondentů a 11% pro vstup do Celní unie, v centrální Ukrajině 43% pro EU a 27% pro Celní unii, na jižní Ukrajině 51% pro vstup do Celní unie a 29% pro vstup do EU a na východní Ukrajině 61% pro vstup do Celní unie a 15% pro vstup do EU.  Názory západních a centrálních Ukrajinců v porovnání s názory jižních a východních Ukrajinců byly tedy v zásadním rozporu.

Tento rozpor trval i po vypuknutí ozbrojeného konfliktu na Ukrajině. Podle průzkumu ukrajinského ústavu Razumkov Centr bylo v květnu 2014 pro vstup do NATO 36% Ukrajinců a 40% bylo proti. Pro bylo 67% Ukrajinců ze západě a 46,9% z centrální Ukrajiny a proti bylo 60% respondentů z jižní Ukrajiny a 68,4% respondentů z východní Ukrajiny.  

Jestliže letos v zimě západní a centrální Ukrajinci převzali v Kyjevě moc ve státě násilím, ospravedlnili tím násilný odpor jižních a východních Ukrajinců k tomuto činu. Reakce Evropské unie a USA na občanskou válku na Ukrajině nesvědčí o jejich úctě k demokracii, ale pouze o jejich touze po moci. Pokud se světové velmoci nenaučí respektovat pravidla demokracie i ve vzájemných vztazích, místo jednostranných tuh po ovládnutí světa, budou lidé na celém světě ohrožováni světovou válkou a i demokracie uvnitř států bude ohrožována propagandistickou demagogií.