Konec donkichotismu v Čechách a na Moravě?
Třiačtyřicetiletý nezaměstnaný Jiří Bezděk, který už několik let sám, bez odborné právní pomoci, bojuje s exekutory a s justicí České republiky, a který kvůli tomu založil exekuční domobranu a o svém boji informuje na webu Pravda zvítězí, jde z jednoho průšvihu do druhého. Nejen, že je proti němu vedeno pár exekucí, nejen, že roky žije z ruky do huby a často trpí hladem, protože má obstaveny účty a to málo, co mu přijde, mu ještě exekutor ukusuje. Minulý měsíc byl tento muž uznán Krajským soudem v Hradci Králové vinným z vyhrožování exekutorce a potrestán dvěma lety vězení s podmínkou na tři roky.
Článek v masmédiích je psán tak, že čtenář po jeho přečtení příliš sympatií k osobě odsouzeného nezíská, ale to by nás nemělo ovlivnit v úsudku. Konec konců víme, jak psaly noviny o kauze Zvědavec. Tam ze mě udělali popírače holocaustu, ani jsem se nestačil vysmrkat.
Podle článku pan Bezděk vyhrožoval v otevřeném dopise soudkyni, že jí tupým nožem uřízne ucho nebo jinou část těla. Požadoval zastavení exekuce a vyplacení 25 milionů. Proč a za co 25 milionů? „Tolik jsem ocenil lidský život,“ odpověděl mi pan Bezděk.
Vyhrožovat exekutorům se nesmí, pochopitelně. Paní exekutorka se bála o sebe a svou rodinu, kdoví, čeho je takový pološílený hladový nezaměstnaný schopen, že? Takže zakročil stát a hladového agresora usměrnil.
Nevím, zda a na kolik jsou exekuce vedené proti panu Bezděkovi lidsky a rozumově po právu, zda dlužil a nezaplatil schválně nebo se snažil svým závazkům vyhnout. Dluhy se platit mají, o není tom žádná pochybnost. Ale z vlastní nedávné zkušenosti vím, jak snadné je spadnout do exekuce i když si dáváte pozor a dluhy platíte. V Čechistánu je těžké dovolat se práva, vládnou zde lichváři a zákon je na jejich straně. Exekutorská mafie disponuje pravomocemi zabavovat doslova poslední košili z chudáka. (Malá vsuvka: Nedávno dávali na ČT2 film Jan Hus, kde se několikrát opakuje motiv zabavování posledního majetku dlužníkům ať už církví nebo biřici ve službách výběrčích daní. Zabavují tam třeba ženě s dětmi kozu a drůbež, jediný zdroj obživy, a tesaři sekeru – jeho jediný výrobní nástroj. Ovšem to bylo 15. století. Režisér Otakar Vávra asi chtěl ukázat zkaženost tehdejší společnosti a netušil, když tyto scény natáčel, že se jeho dětí dostanou do společnosti, kde ač v 21. století – o 600 let později, je přesně tohle možné znovu.)
Pan Bezděk se rozhodl proti exekuční mafii bojovat. A to nejen činy fyzickými, například založením exekuční domobrany a organizaci blokování vstupu do úřadu exekutora, ale i právně. Mravenčí práci se mu daří rozkývat vazby exekutorské mafie na politické špičky současného i minulého establishmentu. A tak záběr jeho boje je široký a bude vám trvat, než se tím prokoušete. Podrobnosti včetně časové osy případu najdete zde: pravdazvitezi.webnode.cz/... .
Pan Bezděk byl schopen za dva měsíce sepsat odvolání na 86 stránkách zmenšeným písmem a dodat 280 důkazních listin. Sám o tom období říká toto:
Po dvouměsíční permanentní práci i přes vánoční svátky, tří zažitých kolapsů z totálního vyčerpání nad sepisováním od ranních do večerních hodin a nechtěným odstavením v důsledku zpožděných dávek existenčního minima zapříčiněné přechodem k staronovému zpracovateli zasílání složenek hmotných dávek z Úřadu práce ( Kdo je příjemcem, tak ví, o čem byla koncem prosince a v lednu řeč. Kdo ne, tak tomu doporučuji vyzkoušet si vyžít z 2.200,- Kč. Tzn. rozvrhnout si na 30 dní tento příjem na všechny své potřeby a nároky, které přirozeně kladou životní podmínky, a další základní potřeby uspokojit až minimálně po 35 dnech. O vaše nové zkušenosti, například z čeho jste si po těch 5 dní koupili obyčejný chléb a kolik práce jste hladoví odvedli, se potom můžete podělit zde v knize návštěv. ) mohu konečně říct: "HOTOVO".
To bylo v únoru t.r. V květnu t.r. ho Krajský soud v Hradci Králové uznal vinným z z vyhrožování exekutorce a potrestán dvěma lety vězení s podmínkou na tři roky, jak jsem psal už v úvodu.
A v květnu se stala ještě jedna nemilá věc, která dohnala pana Bezděka na okraj propasti. Na cestu, ze které nemusí být návrat. Dostal od své domácí výpověď z bytu. Cituji z jeho stránek:
Dne 23.5.2014 jsem si přečetl dopis následujícího znění:
Vážený pane Bezděku,
obracím se na Vás v zastoupení naší mandantky paní PhDr. Liliany Schlemmerové, CSc.:
PhDr. Schlemmerová se rozhodla dále nepokračovat v pronajímání bytu … Vaší osobě. Abyste se neocitl v časové tísni nebo nevzniklo eventuální nedorozumění, dovoluji si Vám sdělit, že dnem 30.6.2014 skončí Vaše práva a povinnosti vyplývající z nájmu předmětného bytu..
v plné moci
JUDr. František Severin, advokát
Na moji telefonickou žádost ze dne 27.5. o schůzku, kde bych se mohl dozvědět pravý důvod neprodloužení nájemní smlouvy, do dnešního dne pan advokát neodpověděl.
Proč chci znát pravý důvod?
Nájemné mám uhrazené, neboť cca z 80% na něj dostávám dávky ( 'inter alia' Nejen nepřizpůsobiví se mají v naši zemi dobře. ). A jak sama paní doktorka vždy říkala, je třeba ho platit, i kdyby na chleba nebylo, jinak přijdu o střechu nad hlavou.
A jak každý ví, tak bez střechy nad hlavou nemáš nic. Nic neuděláš. Bez bydliště ani tu práci nemáš. Ostatně o tom je memorandum Exekuční domobrany.
Zajisti si domov! Udělej si pořádek ve své práci! Změň svět!
Zanedbáš jedno a přijdeš o vše.
Domov jsem měl. Mojí prací je boj proti bezpráví. Boj proti exekutorskému teroru. O tom, že svět změním se rozhodlo již 19.8.2013.
Šach mat! Hra skončila.
Podařilo se mi seznámit s právním rozborem Exekučního řádu nejen celou justici. Zbylá práce potřebná k dokončení už ani tak nestojí na mé osobě.
Nebo ano?
Toť otázka, na kterou neodpoví ani budoucnost, neboť jak píši jinými slovy na těchto stránkách v úvodu: Pravda je cesta, ne cíl. A každý jdeme po nějaké té cestičce.
O mých potížích moje bytná věděla ( No, ono jde spíše o pořádné problémy. Ale já beru svět takový jaký je. Dívám se na něj jinak, než drtivá většina populace. Kdybych se na to díval jako na problémy, tak se postavím před neřešitelné situace. Naproti tomu potíže se řeší snadno. ). Taktéž věděla, že mám majetek a jediným řešením, jak se k němu mohu dostat zpět je Ústavní soud.
O potížích bytné mohu pouze usuzovat, když není přístupná komunikaci.
Poslední informace, které v této souvislosti mám, jsou o tom, že se někdo pod mým jménem pokoušel onen byt prodat i za jejími zády.
Praktiky exekutorů či lichvářů parazitujících na společnosti pomocí Exekučního řádu známe všichni, kdo jsme s nimi přišli do styku.
Vyhrožování a zastrašování lidí. A jiné různé nekalosti.
Neuspějí s těmito praktikami proti vám, tak to zkusí ve vašem okolí. A jak znám bytnou a její zájem o vlastní životní pohodlí, tak tímto pokynem svému advokátovi zvolila cestu sobě rovnou.
V České republice je podle nově zveřejněných statistik půldruhého milionu lidí v chudobě. Tito lidé řeší každý den, tak jako já, stejnou otázku. Zaplatit nájem a mít střechu nad hlavou a nejíst, nebo se alespoň trochu najíst, ale nemít zase kam hlavu složit?
Tito lidé vědí stejně jako já, že se v této situaci nemůžete nikam přestěhovat!
Kde vzít peníze na kauci a nájemné dopředu, které je všemi majiteli nemovitostí požadováno? Kde vzít peníze pro realitní kancelář, která je požaduje za zprostředkování nájemního bydlení? Jak si mám přestěhovat postel, když se nevleze do šaliny a nemám ani známé s autem a ani blbý čtyři stovky na pronájem dodávky?
Co mám navíc dělat s těmi věcmi, který dal Vrána do soupisu movitých věcí podléhajících exekuci, přestože tyto věci jsou ze zákona vyňaty z exekuce, ale já musím dbát, aby nedošlo k jejich poškození či nedej bože ke zničení, protože potom bych mohl taky ke všemu být opět trestně stíhán za maření výkonu úředního rozhodnutí?
Vyvstal první problém na mé cestě!
Přestože jsem nic nezanedbal, přicházím o jedno. Přicházím o vše.
Ne vše člověk zmůže sám bez cizí pomoci. A když navíc ještě člověk přijde o smysl žití..
Ústavní soud si taky dává na čas. K 20. únoru byly odstraněny všechny vady mé ústavní stížnosti spojené mj. s návrhem na zrušení Exekučního řádu. Přesto stále nic.
Ministerstvo spravedlnosti se taky stále nemá k úhradě škody za nesprávné úřední postupy.
Pro mne tímto nastala neřešitelná situace s jediným možným řešením!
Nevím jak vy, ale já potřebuji domov, kde bych se mohl v klidu najíst, a až pak mohu pracovat. Je to tak od přírody fyziologicky tělu dáno.
Tady to dlouholeté nechtěné hladovění už mi stejně vyčerpalo. Takže, ať to má alespoň nějaký smysl, když už je předem známa moje budoucnost.
Jakmile poslední den z mých rukou zacinká klíč, zahajuji na schodech Ústavního soudu suchou hladovku.
K 30.6. se má sice ochladit z 30° na 26°, ale známe, jak to bývá u dlouhodobých předpovědí.
Při 30° to budu mít aspoň dřív za sebou. Sluníčko a rozpálená Joštova ulice udělají své. Tipuji 3 až 5 dní a pak se začnu hezky rozkládat a roztékat. Snad nebude letos v létě pršet a zůstane tak na památku po mi déle flek na pískovcovém justičním schodišti.
S větrnými mlýny přece nelze bojovat. Konec jednoho Donkichota? Třeba ještě ne, třeba ještě zbývá naděje.
Pan Čulík na Britských listech před několika lety vyhlásil sbírku na boj proti exekučnímu neřádu v Čechách a na Moravě. Sešlo se mu tam požehnaně. Ke 4. červnu 2014 je tam stále ještě 166 375,59 Kč. Od té doby už dva roky ty peníze leží a chytají prach. Zdá se, že pan Čulík ve věci boje proti exekucím vykazuje jistou bezradnost, neví, jak dál. Pamatuji si, že před několika lety chtěl ustanovit jakýsi tým dobrovolných právníků, kteří by zkoumali, jak vypadají exekuční zákony v jiných zemích a pak snad podávat nějaké návrhy na změnu zákona. Příliš vágní a složité. Nepotřebujeme zkoumat, jak vypadají exekuční zákony jinde, my víme, že ty naše jsou špatné a ušité jistými lidmi na míru jistých lidí.
A zatímco tedy peníze na boj proti exekuci zahálejí, tady máme člověka, který sám a bez týmu právníků udělal obrovský kus kvalifikované práce ve věci změny exekučního zákona. Navíc člověka, který je na konci svých sil. Domnívám se, že pokud by si někdo ty peníze zasloužil, byl by to právě pan Bezděk.
Vybídl jsem ho, aby pana Čulíka požádal o pomoc. Učinil tak. Pan Čulík ale rozhodnutí odkládá. Prý se tím „prokousává“. Nevím přesně, čím se prokousává, ale píšu mu tento otevřený dopis:
Pane Čulíku
v listopadu 2012 jste na svých Britských listech vyzval ke sbírce na změnu exekučních zákonů v České republice. Výzva byla úspěšná, mnoho lidí přispělo, sešlo vám kolem 200 tisíc korun. Ještě k dnešnímu dni zbývá podle vašeho vlastního přiznání na kontě 166 375,59 Kč. Ty peníze tam leží už více jak dva roky a chytají prach.
Mezitím jiní převzali vaši snahu o změnu exekučního zákona a udělali v tom obrovský kus práce. Rád bych vás upozornil na osobu Jiřího Bezděka, který už roky bojuje proti tomuto neřádu. Nejen, že založil exekuční domobranu, ale také rozkryl složité vazby politiků na exekuční soudce, podal řadu právních rozborů, návrhů a stížností ke všem soudům od nejnižší instance až po Nejvyšší soud a nyní až po Ústavní soud.
Naposledy v únoru byl schopen sepsat odvolání k Ústavnímu soudu, ve kterém mimo jiné žádá zrušení exekučního zákona v této formě, na 86 stránkách zmenšeným písmem a dodat 280 důkazních listin. To vše často o hladu, žije z 2200 Kč měsíčně. Píše o tom zde: http://pravdazvitezi.webnode.cz/news/po-dvou-mesicich-permanentni-prace-zaslano-ustavnimu-soudu-zduvodneni-odvolani-do-neplatnosti-voleb-/
Kromě toho, že je pan Bezděk nezaměstnaný, že je v podmínce za vyhrožování exekutorce, a že jsou proti němu vedeny nejméně dvě exekuce, dostal navíc výpověď z bytu ke konci tohoto měsíce. Bezdůvodně, neboť nájem má zaplacený. Pan Bezděk hodlá odpovědět suchou hladovkou na schodech Ústavního soudu. To není planá hrozba.
Domnívám se, že pokud si někdo zaslouží ty peníze z vašeho fondu založeného proti exekuční mafii, je to právě on. Všechny.
Obracím se na vás se žádostí, abyste reagoval rychle a pomoc neodkládal. Lepší využití těch peněz nenajdete.
Prohlašuji, že pana Bezděka osobně neznám, nikdy jsem s ním nemluvil, nemám k němu žádný vztah, pouze jsem četl jeho stránky a vyměnili jsme si několik emailů.
Tento dopis uveřejňuji na stránkách Zvědavce, případnou vaši odpověď tam uveřejním také.
Děkuji
VS