Putin prudce zvyšuje sázky

Bylo by možné začít odkusovat oblasti od Ukrajiny a stavět je pod svou kontrolu. Takovým způsobem by bylo možné realizovat ty cíle, které Západ tak usilovně připisuje ruskému prezidentu, ale „pekelný“ Putin i zde koná Západu na vztek.

Začít je třeba z toho, že, v první řadě, Putin už několikrát vymáchal čumákem v loužičce ty, kdo lžou bez přestávky na oběd. Oni tvrdí, že Putin anektuje Ukrajinu, a Putin jim ukazuje – tůdle. Říkají, že Putin požádal nespěchat s referendem, aby ukolébal bdělost Západu, ale teď můžou bdít co hrdlo ráčí, Putin se nevrhnul rvát Ukrajinu na kusy, a jako by toho nebylo málo, znovu trvá na jednáních v Kyjevě.

Otevřeně řečeno, už není daleko hodina, kdy se celé americké Státní oddělení (State department) odebere s nervovým zhroucením do blázince, snad kromě Jen Psaki, protože ta je blázen už nyní. Nedávno se jí ptali na „volební kolotoče“ na referendu v DNR, zdali je přesvědčena, že voliči na těch volebních kolotočích nejezdili na dětských konících, raketách a autíčkách, a ona slíbila věc vyjasnit. Je třeba vysvětlovat, za koho má novinář pracovníka administrativy, pokud zadává takové otázky? Ale ona dokonce nechápe, že tím že se novinář takto zeptal, naznačil, že je kompletní idiotka, nu a slíbila se na to podívat.

Vrátíme se přece jen z cirkusu do politiky, i když zde je to kousek od sebe.

Dříve, čekajíce, že Západ se bude tvrdě bít za Ukrajinu, mnozí západní analytici říkali, že Putin začne odtrhávat oblasti Ukrajiny. My jsme říkali, že ani Západu, ani Rusku není výhodné dělit Ukrajinu. Pokud vzít všechno obyvatelstvo Ukrajiny, větší omámená část by skutečně chtěla do Evropy, ale bez pochopení toho, co by zemi a národ čekalo poté. Západ chápal, že jestli se Ukrajina rozdělí a východní část odejde k Rusku, zbylá část je natolik prodělečná, že finanční odpovědnost Západu za Ukrajinu bude kamenem na krku a utopí celou EU.

Západ silně blufoval a pokoušel se vystrašit Putina. Kromě toho, pouhým blufováním to neskončilo. Začala téct ukrajinská krev. Mučení, otravy, vraždy, únosy, spalování zaživa – tento kompletní arzenál gestapa, jak se ukázalo, je tak blízký „pastorovi“ (Turčinov), jako by se v něm narodil. Mimochodem, budoucnost toho člověka je už v minulosti. Putin, věrný svému zvyku konat asymetricky, přijal výzvu a také blufoval, ale dělal to mlčky. Jak to chápat?

Putin velmi dobře chápe, že pokud nic neříká, „partneři“ si vše vymyslí sami. Tak i vymysleli – Putin drobí Ukrajinu a nyní anektuje Donbass, a Západu nechá všechny dluhy Ukrajiny bez jakékoliv možnosti je někdy splatit nebo dostat zpět, protože dluhy budou jen narůstat. To Západ vymyslel sám. Nyní vše vypadá jinak. Pokud si vzpomenete, celkem nedávno představitelka evropské kabaly Ashtonové, Maja Kosjančič, mluvila o monopolu státu na použití násilí, ale ani slovem se nezmínila o odpovědnost státu za bezpečnost občanů. Oběti z domu odborů v Oděse jsou plně na svědomí Evropské unie. Ale švédští vikingové a další Evropané poslední dobou také nějak zmlkli. Všichni ti lidé kompletně uvěřili tomu, že Putin neustoupí a rozdělí Ukrajinu. Úroveň násilí, monopolem na nějž údajně disponuje stát, překročila všechny myslitelné představy o dobru a zlu. Nyní už ne stát určuje úroveň násilí, ale násilí určuje, jaký je stát – otevřeně fašistický. Na Ukrajině probíhá fašizace státu a rozumí se, že v tak otevřené formě nemohla Merkelová podpořit trestnou výpravu na východě země a požadovala její zastavení.

To znamená jedno, že Západ není připraven se více rvát za Ukrajinu v odkryté podobě a přechází na skryté formy, které předpokládají pomalé oklešťování fašistů, ale zároveň se Západ postará udržet zemi vcelku, aby vše srostlo v jeden celek. A zde dochází k tomu, na co Putin čekal. Ukrajina musí zůstat celá a nezávislá. Nyní už nikdo nemluví o asociaci Ukrajiny s EU. Západ je dostatečně vyděšen tím, co už se stalo a v co nevěřil, dokud se to nestalo. Nyní na už završené dlouhé tahy, typu repatriace Krymu a referenda na Východě, bude Putin vršit další politické úspěchy.

Násilí na Ukrajinu přišlo ze Západu, a Putin jen využil chybu Západu. Přesně podle zásad juda – využít sílu a hybnost protivníka. Západ šlápl na vlastní hrábě. Nyní Lavrov může tím násilím a tím monopolem Západ mordovat, nakolik uzná za vhodné. Nikdo si nedovolí něco namítat, snad kromě Psaki a nějaké její další hlouposti.

Lidé v kurzu hovoří, že odmítnutí Putina odkusovat Ukrajinu po částech mluví jen o jednom – Putin je přesvědčen, že získá vše. Se znalostí zvyku Putina neriskovat a pracovat na jistotu, má smysl přemýšlet nad tím, odkud to přesvědčení prezidenta Ruska plyne. Při pohledu na uplynulé týdny je možné říct, že Rusku se skutečně mnohé zdařilo, a hlavní mezí tím je to, že dokonce pod střelbou automatických zbraní, Východ Ukrajiny zůstal pevný – lidé si zvolili Rusko. To je velká zásluha Putina. Ale jsou zde určité malé nuance, které ušima čouhali z ukrajinské historie od samého počátku. Vzpomeňte si. Všichni, včetně nás, říkali, že asociací s EU Ukrajina ztratí nezávislost, a vstupem do Celní unie si ji udrží. Nyní se ukazuje, že Ukrajina ztrácí nejen nezávislost, ale i své území, když ještě ani nevstoupila do EU.

Nikdo se samozřejmě do EU Ukrajinu pouštět nechystal, ale jednání o tom se vedla stále. Co za tím stálo, je také dobře známé – přání oklamat i Ukrajinu, i Rusko. Chápaje, že zaručit se za závazky Ukrajiny by byla pro EU rychlá smrt, Západ přišel na myšlenku. Myšlenka byla taková: Ukrajina má připadnout EU a zaplatit to má Rusko. Právě proto Západ dříve souhlasil se vstupem Ruska do WTO za krajně nevýhodných podmínek. Nyní měla struktura WTO přinutit Rusko držet svůj trh otevřeným pro ukrajinské zboží, a takto by v zásadě ukrajinská ekonomika žila. EU pro sebe plánovala roli jen účastnit se likvidace podniků, které konkurují na ruském trhu německým. Proces mohl trvat dvacet let, a celých dvacet let bylo předpokládáno placení dluhů Ukrajiny Ruskem. Putin řešil otázku jinak.

Ruský prezident všeho všudy postavil na stůl plynovou otázku, a hned začali všichni zběsile pobíhat. Síla toho kroku je v tom, že visí jako damoklův meč už bezprostředně nad hlavou EU. Rusko už jednou zastavilo plyn kvůli ukrajinským krádežím a o rozhodnosti Putina v této otázce nikdo nepochybuje. Pokud by Rusko zastavilo plyn hned, bylo by to jednání s otcem Hamleta; tím že určil konec května jako poslední možný termín, je to jako stín otce Hamleta, který je mnohokrát strašnější. Jinými slovy, pokud někomu useknout ruku, pacienta by to bolelo, ale zřejmě by přežil. Ale pokud mu říct, že za měsíc mu useknou ruku, a on by neměl důvod pochybovat o tom, že se to splní, pak by se možná osudného data ani nedožil.

Putin pochopil, že postavil Evropu na kolena, je kompletně zamotaná, vystrašená jí prolitou lidskou krví, už nyní cítí ztráty od vlastních sankcí a už nemá jakékoukoliv chuť jít do konfrontace. Merkelová je proti sankcím a hlas evropského byznysu je stále hlasitější. Američané také vidí, že se jim na Ukrajině nic nepodaří. Ztráty, zcela neproporcionální výsledkům, hovoří o tom, že je nutné akci zabalit. Americký byznys je také krajně nespokojený s tím, co se děje a je připraven poslat federální vládu k čertu. Výsledky konfrontace je třeba přiznat jednoduše ohromujícími. Postavit se najednou proti USA a Evropě by zřejmě neustála ani Čína, ale Rusko ano.

Rusko nejen že konfrontaci ustálo, ale i v této otevřené válce vyšlo jako vítěz. Ruský Krym je velkým úspěchem Ruska a katastrofickou porážkou USA a NATO. Celá doktrína, postavená na plánované základně NATO v Sevastopolu, je vhodná do odpadkového koše, a výsledkem svět zůstal stabilním. Pokud by se v Černém moři ocitla základna NATO, celá oblast by se ocitla pod jejím vlivem a také přímou kontrolou. S chápáním toho je možné říct: pro Rusko byla potenciální ztráta Sevastopolu méně přípustná, než válka za něj. Vytlačením NATO z Krymu Putin nyní vidí perspektivy zajistit ukrajinskou nezávislost skrz členství v eurasijské Celní unii.