Dlouhodobý a střednědobý vývoj prosperity různých zemí
Den co den se v tisku či na internetu dozvíme, že ekonomika země A se vymanila z recese, zatímco ekonomika země B v ní dosud setrvává. Jaký je skutečný dlouhodobý a střednědobý vývoj ekonomik různých zemí?
Začnu dlouhodobým vývojem HDP za 25 let, tedy od roku 1989 do roku 2014 kde budu pracovat s odhadem Mezinárodního měnového fondu..
V roce 1989 byl podíl vyspělých zemí na světovém HDP dvě třetiny, nyní klesl těsně pod polovinu.
Spojené státy – rok 1989: 24,1%, rok 2014: 19,1%, pokles o 5 procentních bodů
Kanada – rok 1989: 2,3%, rok 2014: 1,7%, pokles o 0,6 procentního bodu
Japonsko – rok 1989: 9,3%, rok 2014: 5,3%, pokles o 4 procentní body, de facto téměř o polovinu
EU – rok 1989: 26,9%, rok 2014 i přes nové členy: 18,3%, pokles o 8,6 procentního bodu, de facto o třetinu (mimochodem, podíl Británie o čtvrtinu, Německa, klesl o cca třetinu, Itálie o polovinu)
Když se podívám na rozvojové země, růst je tažen zeměmi BRIC, jejichž podíl se zdvojnásobil. Při pohledu na konkrétní země však vidíme, že celý růst je díky Číně.
Čína – rok 1989: 3,6%, rok 2014: 16,0%, nárůst o 12,4 procentního bodu (vyrovnání pokles Japonska a EU), tedy na více než čtyřnásobek.
Indie – rok 1989: 3,0%, rok 2014 – 5,8%, tedy růst o 2,8 procentního bodu, téměř na dvojnásobek
Brazílie – rok 1989: 3,4%, rok 2014: 2,8%, pokles o 0,6 procentního bodu, tedy pokles téměř o pětinu
Rusko – rok 1989: 4,0%, rok 2014: 2,9%, pokles o 1,1 procentního bodu, prakticky o čtvrtinu (opravdu jde o dohad samotného Ruska, v roce 1989 bylo odhadnuto ze Sovětského svazu)
Ostatní Emerging ekonomiky – rok 1989: 19,6%, rok 2014: 23,6%, nárůst o 4 procentní body, de facto o pětinu
HDP je sice široce publikovaný ukazatel – a globální modla současnosti – o prosperitě zemí však neříká vše. Proto za účelem hodnocení střednědobého vývoje ekonomik jsem použil Legatum Insitute Prosperity Index – index využívaný pro hodnocení kvality života v daných zemích – pro loňský rok a jeho porovnání s rokem 2009, tedy v době vrcholící finanční krize, minim akciových trhů apod.
V roce 2009 i 2013 se na 1. místě drželo Norsko, druhou a třetí pozici si prohodily Švýcarsko a Singapur. Nic mimořádného.
Za nimi se však již „dějí věci“. Podívám se na 5 největších zhoršení a zlepšení.
Největší zhoršení pozice zaznamenaly evropské země – mezi 5 s největším zhoršením jsou výhradně evropské země: Nizozemí kleslo ze 4. na 20. místo, Dánsko z 5. na 23 místo a Finsko z 9. na 26. místo, Irsko ze 14. na 33. místo a Belgie z 15. na 25. místo.
Nejlepší zlepšení pozice zaznamenala Čína – posun z 34. na 7. místo (hned za Švédsko). Druhý největší posun vpřed zaznamenaly Spojené arabské emiráty – z 33. na 13. místo, následuje Thajsko z 27. na 12. místo, Kuvajt z 22. na 11. pozici a Malajsie z 18. na 8. pozici (mezi Čínu a Německo).
Jak z dlouhodobého, tak i střednědobého hlediska Evropa vyklízí pozice, Bohužel, čest pár výjimkám.
Poznámka na okraj na závěr: ze třech evropských zemí s nejlepší kvalitou života v loňském roce (Norko, Švýcarsko, Švédsko) ani jedna z nich neplatí eurem. Až čtvrtá nejlepší evropská země platí eurem – konkrétně jde o Německo.
Článek vyšel 10. dubna 2014 na Pro investory.