Západ, Rusko, Ukrajina – historie a dnešek

V Ukrajině byla provedena barevná revoluce pomocí neonacistů (tohle je zjednodušené vidění, nebyli to JEN neonacisté, poznámka editora), které tam dosadilo USA. Tito svrhli demokraticky zvoleného prezidenta Viktora Janukoviče. Pro jistotu v Kyjevě byli ještě izraelští odstřelovači Mossadu, stejně jako dalších západních služeb, aby zajistili, že dosazeným neonacistům se revoluce povede. Bylo to nutné pojistit, protože se USA už předtím (v roce 2004) pokusilo o neúspěšnou oranžovou revoluci na Ukrajině. (Mimochodem název „oranžová“ je dílem neschopných českých překladatelů, protože v Česku jsou mimořádně špatní překladatelé z cizích jazyků, správný název je pomerančová revoluce.)

Podobné revoluce byly provedeny v řadě států, cílem je vytvořil loutkové státy pod vedením USA. Dosazení vlády, která bude loajální k Washingtonu. Takové revoluce byly udělány mimo jiné i v Česku (sametová revoluce a Havel), stejně jako v SSSR (Gorbačov a perestrojka, následně ochlasta Jelcin), atd.

Ukrajina má pravděpodobně vysoký počet fanatických nacionalistů, nejspíše proto, že Stalin vyvolal hladomor na Ukrajině 1932-33, kde několik miliónů lidí umřelo hlady. Ve skutečnosti Ukrajina začala navazovat kontakty s Hitlerem už v roce 1933, kdy se začal dostávat Hitler k moci. Ukrajinci proto vítali Hitlera při operaci Barbadossa roku 1941, a ukrajinští partyzáni tehdy škodili ruské armádě. Kdyby Hitler nelikvidoval Ukrajince a prohlásil se za osvoboditele, nejspíše by měli Ukrajinu zadarmo. Po skončení 2. světové války jisté skupiny, tzv. Banderovci pronikali do Polska a Slovenska, přičemž bez skrupulí přepadali a vraždili Slováky i Poláky. Ještě roky po válce bylo nuceno Československo povolat armádu a policii, aby došlo k jejich likvidaci a desítky vojáků i policistů při této akci zaplatilo životem.

Po obsazení Lvova nacistickou armádou ve 2. světové válce Ukrajina vyhlásila samostatnost a započala s genocidou Poláků, Židů i Rusů a dalších národnostních menšin, tedy i volyňských Čechů. Paradoxně to tehdy zastavil sám Hitler. Jemu se nelíbila samostatná Ukrajina a dal zajmout ukrajinskou vládu, kterou nechal částečně postřílet, částečně převést do koncentračního tábora.

V roce 1943, když bylo jasné, že Hitler prohraje, započalo se na Ukrajině s genocidou Poláků. Začalo to vyvražděním Poláků v obcích Parosl, Lipníky, Janova Dolina, Ugly, Konstantinovka, Osty, Uberez, Staryki, a mnohých dalších. Nejhorší akcí byla akce  11.-16.7.1943, kdy bylo zavražděno 17 tisíc Poláků v 530 vesnicích. Celkově se odhaduje, že Ukrajinci v této genicidě zavraždili 80–130 tisíc Poláků.

Po 2. světové válce se Banderovci snažili prostřílet na Západ. V Polsku musela vzniknout 1947 operace Visla, kdy armáda začala čistit polské území od Banderovců. A to proto, že v letech 1944–1947 na polském území Banderovci zavraždili 17 tisíc Poláků. Protože Banderovcům začala hořet v Polsku půda, přesunuli se na Slovensko. I tam docházelo k masakrům na lidech. V letech 1946–1947 byly na Slovensku velké jednotky Banderovců a byla povolána armáda a policie ke zničení. Teprve až 1947 se podařilo zajmou Burlaka i s jeho milenkou, jednoho z hlavních vůdců a vydali ho do Polska, kde byl odsouzen k trestu smrti oběšením a 1949 oběšen.

Ukrajina nenávidí Polsko a Rusko. (Je dobré si to uvědomit, že Ukrajinci mají genocidu v krvi, aby byla později zřejmá motivaci Rusů ve východní Ukrajině a na Krymu.)

Tato historická vsuvka byla nutností. Ukrajina je náchylná k provádění genocid na neukrajinských národech. Každému Rusovi na Ukrajině musí být jasné, že jeho život je po převzetí Ukrajiny neonacistickými Banderovci v ohrožení.

Že se chystá útlak Rusů a v podstatě nacistická vláda podtrhl Kyjev tím, že promptně zakázal ruštinu jako úřední jazyk. Bylo to symbolické gesto, které říkalo mnohé.

Je proto vcelku přirozené, že začali stavět domobrany a vlastní obranu. A je vcelku přirozené, že byli šťastní jako blechy, že mají na Krymu ruské vojáky.

V zásadě se stalo to, že Krym provedl referendum (které OSN ano RB samozřejmě neuznali), že chtějí připojit k Rusku. Rusko mělo na Krymu už své vojáky, protože existuje smlouva z roku 2010 mezi Ukrajinou a Krymem, že Rusko bude mít své vojáky na Krymu až do roku 2024. Rusko v rámci této smlouvy dávalo Ukrajině slevu 100 dolarů/1000m3 plynu a zrušením exportního cla za plyn (tedy na úkor státního rozpočtu).

Rusko nenechalo nic náhodě a postupně po referendu, ve kterém 94 % občanů projevilo zájem o připojení k Rusku, vojensky převzalo celou oblast Krymu.

USA a EU následně udělily Rusku sankce, mimo jiné omezení bankovních platebních karet. USA má ve velké oblibě trestat pomocí znefunkčnění plateb přes VISA a Mastercard karty. Rusko tedy logicky uvažuje o vlastních platebních kartách, které už zavedla i Čína nebo Írán. Bude-li USA takto pokračovat, časem bude mít západní bankovní systém asi velké problémy.

Rusko obsadilo vojenské základny, ponorky, atd. na Krymu. Později Kyjevu vydaly veškerý zabavený vojenský materiál. (Udělalo toto někdy NATO či USA?)

Ukrajinským vojákům dali na vybranou, zda se stanou ruskými vojáky či se vrátí na Ukrajinu do Kyjeva. Zhruba 90 % vojáků si vybralo vstup do ruské armády.

Samozřejmě, že většina zemí OSN neuznala Krym jako součást Ruska, mezi nimi i Česko. OSN už je dávno fraška, která slouží euroatlantickým zemím k potlačování jiných. Nicméně hůře se přikazuje velmocím, jako je Rusko nebo Čína, než třeba Palestině či Srbsku.

Vrátím-li se k nové Ukrajině a Kyjevu, ti dopadají špatně.

Samozřejmě novou Ukrajinu vzniklou odstraněním demokraticky zvoleného prezidenta pomocí neonacistů svět promptně uznal. Zde ovšem Rusko odmítá uznat novou vládu a Putin prohlašuje, že Viktora Janukoviče považuje za jediného právoplatného demokraticky zvoleného prezidenta.

Prolétly zprávy, že počátkem března 2014 USA odvezlo (ukradlo?) z Ukrajiny veškeré zlato, konkrétně 42,3 tun.

Ukrajina soustavně neplatila mnoho měsíců Rusku za plyn a jeho dluhy jen za plyn činily 1,5 miliardy dolarů. Rusku došla trpělivost a Ukrajině tak zrušila vysokou slevu za plyn, protože sleva byla podmíněna splácením dluhu. Snad došlo i k zastavení dodávek, to už nevím.

Ukrajina se snaží o vstup do EU a o půjčku MMF. MMF klasicky nařídila snížit důchody, sociální dávky, zdražit zdravotnictví, atd.

Barroso teď sdělil Ukrajině, že EU není připravená přijmout Ukrajinu do EU.

A při vyjednávání půjčky se Ukrajina s MMF nedohodla, protože nenašli kompromis.

Dne 29.3.2014 Putin navrhl zrušit velkou část dohod s Ukrajinou, včetně té s rozmístěním vojska na Krymu.