Evropská unie se připravuje na sezónu „honu na čarodějnice“

Nicméně tomu tak ani zdaleka není. A nejen proto, že rozpočtové parametry a daňové sazby v zemích eurozóny jsou tvrdě kontrolovány Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou. Hlavní nebezpečí je jinde. Za hlasitých výzev vůdců Evropské unie k respektování demokratických hodnot v Srbsku, na Ukrajině nebo v Rusku v samotné EU kvapně vytváří právní základ pro započetí v podmínkách evropské společnosti bezprecedentního „honu na čarodějnice“…

Prvním krokem na této cestě byla debata v rámci zasedání Evropského parlamentu, které skončilo 27. února ve Štrasburku, ohledně dodržování lidských práv v Evropské unii. Na základě zprávy, připravené pro zasedání Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní záležitosti, lze tvrdit, že Evropská unie se chystá vytvořit právní základ pro tvrdé vypořádání se s těmi členskými státy, jejichž politika z nějakého důvodu Bruseli nevyhovuje. Autorem zprávy je bývalý ministr zahraničí Belgie a následně eurokomisař Lui Michel.

Podstata dokumentu je v bodě 12. Ten obsahuje doporučení k „zahájení dialogu mezi institucemi EU a tou členskou zemí, ve které existuje riziko závažného narušení hodnot Evropské unie, a poskytuje také evropským institucím možnost připravovat doporučení v této věci“. Máme-li to říct přímo, tak se jedná o zavedení všeobecných sankcí vůči odpovídající členské zemi EU, včetně dočasného zmražení její účasti na politickém a ekonomickém životě této organizace (tedy otevřené vyhlášení nesvéprávného koloniálního statutu – p.p.)

A hned následující 13. bod zprávy Lui Michela konkretizuje mechanismus, navrhovaný k „potrestání“ dané země. Jde z jugoslávských událostí o dobře známou „kontaktní skupinu“ – tentokrát se skládající z představitelů Evropské komise, Rady EU a Evropského parlamentu. Právě ta bude vynášet „společná posuzování situace u základních lidských práv ve specifických případech, které vyvolávají znepokojení jakékoliv ze tří výše uvedených institucí Evropské unie“.

Takže v Evropské unii navrhují své „kontaktní skupiny“, aby doplnily již existující dohlížecí „triumviráty“ ve finančně-ekonomické oblasti. Ostatně proč doplnily? V podstatě se jedná o vytvoření nadnárodního mechanismu, umožňujícího evropské byrokracii „soudit a omilostňovat“ jednotlivé členské země EU, odměňovat je novými úvěrovými balíčky, nebo, naopak, zavádět proti nim sankce, jako v případě Srbska.

Na koho může být tento mechanismus aplikován? Máme-li soudit podle výroků představitelů EU, tak budou na „černé listině“ ty státy, které provádí, podle názoru Brusele, dosti nezávislou politiku. Jsou to Maďarsko, Řecko, Itálie, Holandsko, Rumunsko, Slovensko, Finsko, Česká republika, Švédsko. Obecně všichni, mimo Německa, Rakouska a, možná, Francie. Je docela možné, že po výsledcích nadcházejících voleb do Evropského parlamentu se tato listina rozšíří a „kontaktní skupině“ EU přibude práce.

V předvečer ukončení diskuse v Evropském parlamentu francouzský internetový portál Slate.fr zveřejnil prohlášení řady uznávaných expertů, ve kterém je ústředním orgánům EU stanovována neutěšená diagnóza. „Nadešel čas přiznat zjevné: současné evropské instituce nefungují tak, jak by měly, a proto je třeba je přehodnotit. Hlavní cíl je nanejvýš jednoduchý: je třeba umožnit, aby u kormidla opět stanula demokracie a veřejný zájem, aby se dosáhlo účinné regulace globalizovaného finančního kapitalismu 21. století a realizovala politika sociálního pokroku, kterého se nyní v Evropě tak silně nedostává. Společná měna za existence 18 nezávislých státních dluhů, na kterých mohou zcela volně spekulovat trhy, 18 zoufale si konkurujících systémů – to vše nefunguje a nikdy fungovat nebude. Země eurozóny se rozhodly postoupit měnovou suverenitu, a v důsledku toho se připravily o zbraň jednostranné devalvace, kdy přitom nebyly vypracovány nové nástroje v ekonomické, sociální, daňové a rozpočtové oblasti. Takováto podvázaná situace je tou nejhorší ze všech možných.“ – zdůraznili signatáři dopisu, experti jak pravicových, tak levicových názorů, k nimž patří i profesor pařížské Ekonomické školy Toma Piketti, profesor College de France Pier Rozanvallon, ředitel sekce analýz a prognóz Francouzského centra ekonomické konjunktury Xavier Tembo, a profesor pařížského Institutu politických věd Lorence Tuban.

Takže specialisté spatřují východisko z krize EU nikoliv v přidání dalších trestných pravomocí Evropské komisi nebo Radě EU, ale v jejich kardinální reorganizaci. Není pochyb, že v zemích, které jsou potenciálními oběťmi „triumvirátů“ a „kontaktních skupin“ EU, zastávají podobné názory. Poměrně často jsou lidská práva v Evropské unii právy ne pro všechny.