Československý elektrotechnický a elektronický průmysl 1948 – 1988

Chci čtenářům osvětlit, že posuzovat celý elektrotechnický a elektronický průmysl jen podle několika méně kvalitních výrobků spotřební elektroniky je chyba, která vedla (také) k likvidaci těchto odvětví nekompetentními politiky před i po převratu r. ´89.

V běžném životě si už ani neuvědomujeme jak moc elektrotechniku potřebujeme a využíváme. Uvedu 2 zásadní příklady: výrobu a dodávku elektrické energie a výrobu a šíření radiového a TV vysílání. Obé bereme jako samozřejmost a život v moderní společnosti je bez nich zcela nepředstavitelný. A právě tyto oblasti čs. elektrotechnika a elektronika dokázaly celkem kvalitně zajistit. A to v podmínkách mezinárodní izolace, v poválečném období zmítaném nejrůznějšími závažnými problémy. Nic jednoduchého ani v podmínkách tržní ekonomiky natož v období plánované ekonomiky s omezenými možnostmi motivace lidí. Přesto to komunisté zvládli téměř na výbornou. Vybudovat energetické a radiové zdroje a sítě totiž vyžaduje koordinované úsilí tisíců lidí a stovek podniků! Bylo třeba postupovat doslova od píky: systemizovat patřičný počet míst ve školství – učňovském, středním i na VŠ, založit výzkumné ústavy v energetice a radiokomunikacích, založit nové podniky nebo rozšířit stávající, založit v nich vývojová a konstrukční oddělení, založit nad podniky koncernová ředitelství atd. atp! Toto úsilí bylo nakonec korunováno úspěchem – nepamatuji si, že by s dodávkami el. energie nebo TV signálu byly nějaké problémy! Z tohoto pohledu je postkomunistická propaganda naprosto k smíchu!!! Organizace a řízení takových 2 kolosů nemohli provádět žádní diletanti, ba právě naopak – byli to ve své většině technicky vzdělaní a erudovaní lidé po všech stránkách. A nebyli to většinově členové KSČ!

Úvodem ještě uvedu historku z reálného života v počátcích postkomunismu – poč. 90. let. Setkal jsem se příležitostně s tehdejším generálním ředitelem TESLY Rožnov pod Radhoštěm. Byl to komunista ale vzdělaný člověk – inženýr, ovládal angličtinu a sledoval zahraniční odborné časopisy o polovodičovém průmyslu. Líčil mně dobu krátce po sametovém podvodu. Do Rožnova přijeli manažeři světových polovodičových firem z USA, Japonska a západní Evropy. Měli obrovský zájem o všemožnou spolupráci s Teslou. Oceňovali odborné kvality pracovníků Tesly, vysoko je hodnotili. Manažeři Tesly byli nadšeni a nabídky na spolupráci rádi opětovali. Když na společném mítinku v přátelském duchu debatovali o všem možném, přišel vzkaz z Prahy. Od „velkomožného“ federálního ministra financí V. Klause. Pan velkomožný ministr manažerům světových (!) polovodičových firem vzkázal, že o spolupráci s nimi nemá žádný zájem, že TESLA půjde do privatizace, a že si mohou koupit kuponové knížky v kuponové privatizaci! Toto, když manažeři světových firem slyšeli, zůstali úplně zkoprnělí! Něco pro ně neskutečného! Přivezli nabídky, investice, peníze a byli nějakým pitomým byrokratem z Prahy arogantním způsobem odmítnuti. Manažeři z Tesly byli na kolaps. Takové příležitosti! Tesla se mohla stát světovou firmou během několika let. Samozřejmě západní manažeři sdělili řediteli Tesly, že za takových podmínek nemají o spolupráci zájem a odjeli ihned z Československa. Už se nikdy nevrátili. Není se co divit, po takové urážce! TESLA Rožnov dopadla samozřejmě špatně – byla zcela zlikvidována. Po privatizaci nekompetentními a chamtivými českými postkomunisty (příznivci nebo členové ODS), kteří si na privatizaci nahrabali miliony, skončila v rukou méně významné konkurenční firmy z USA – ON Semiconductor. Výrobní a vývojová centra za miliony pak tyto západní firmy vybudovaly v asijských zemích.

Už jen za tento případ Tesly Rožnov měl Klaus a jeho skupina skončit ve vězení. Třeba se ještě dočkáme.

Následující popis elektrotechnického průmyslu je převzat z knihy uvedené v literatuře. Je to současně i obžaloba všech postkomunistů – politiků, podnikatelů, novinářů a akademiků.

Federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu

Naše elektrotechnika a elektronika se rozvíjely dostatečně rychle, podílely se na urychlení rozvoje československého národního hospodářství a hrály významnou roli ve výstavbě socialistických států do konce šedesátých let. V sedmdesátých letech však v porovnání s vývojem ve světě začaly ztrácet tempo, zejména v nových směrech rozvoje elektroniky a v automatizační a výpočetní technice. Silnoproudá a zdravotnická elektrotechnika nepokrývaly svou kapacitou všechny požadavky a některé směry ( např. využití fluoridu sírového ) se ve vývoji zpozdily. Naproti tomu ostatní socialistické státy ( díky vlastnímu výzkumu, spolupráci se SSSR a zakoupení licencí ) a některé rozvojové státy ( díky nákupu západních licencí ) se začali uplatňovat jako výrobci pokrokové elektroniky. Náš průmysl zaostával zvláště v součástkové základně elektroniky. Zpozdil se nástup mikroelektroniky. Tato ztráta tempa rozvoje ohrozila koncem sedmdesátých let nejen elektrotechnické obory, ale i ostatní odvětví, zejména strojírenství. XV. Sjezd KSČ stanovil jako úkol rychlou regeneraci elektroniky. 14. plénum KSČ v r. 1979 uložilo realizovat organizační opatření, jimiž se elektrotechnika a elektronika stávají samostatným odvětvím a zřizuje se pro ně federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu. Ústavním zákonem č. 147/1979 Sb., zákonem č. 149/1979 Sb. a usnesením předsednictva vlády ČSSR č. 306/79 z 20. 12. 1979 bylo k 1. 1. 1980 zřízeno de jure odvětví elektrotechnického průmyslu a federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu ( FMEP ). Tady bych jen upozornil na pozornost a způsob, jakým tehdejší vláda jednala. Co podobného zajistili postkomunisté ? ( kromě pitomých žvástů! ). Prvním ministrem byl jmenován prof. Ing. Milan Kubát, DrSc. ( tedy byl jmenován odborník na slovo vzatý, vědec. Mezi postkomunisty žádná taková kapacita nikdy nebyla a není- podle toho to také vypadá! ). A teď přijde doslova bomba: Nové odvětví mělo 220 000 pracujících a byl do něho začleněn elektronický průmysl, přístrojová, regulační, automatizační, výpočetní, zdravotnická, laboratorní a časoměrná technika a rozhodující část silnoproudého elektrotechnického průmyslu ČSSR.

Kromě integrace elektrotechnických výrobně hospodářských jednotek dostalo odvětví Výzkumný ústav mechanizácie a automatizácie v Novém Meste nad Váhom, podniky CHRONOTECHNA Šternberk, ELTON Nové Město nad Metují a DIAS Turnov. Generální ředitelství TESLA bylo zrušeno, jeho budova na Karlově náměstí byla využita jako sídlo FMEP a mnoho pracovníků přešlo do nového ministerstva a čtyř generálních ředitelství koncernů TESLA.

Dne 1. 4. 1980 bylo de facto i de jure uspořádáno odvětví elektrotechnického průmyslu: Federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu řídilo 7 výrobně hospodářských jednotek, 3 resortní výzkumné ústavy a TESLA obchodní podnik ( od 1. 1. 1981 TESLA ELTOS ).

Resortní výzkumné ústavy

VUMA – Výskumný ústav mechanizácie a automatizácie, výskumno – výrobná jednotka Nové Město nad Váhom

TESLA Výzkumný ústav pro sdělovací techniku A. S. Popova – TESLA VÚST

Výzkumný ústav silnoproudé elektrotechniky VÚSE Běchovice

Výrobně hospodářské jednotky

TESLA Elektronické součástky, koncern Rožnov, téměř 30 000 pracujících

Podniky : TESLA Rožnov, TESLA Piešťany, TESLA Lanškroun, TESLA Jihlava, TESLA Hradec Králové, TESLA ELSTROJ Praha, CHRONOTECHNA Šternberk, ELTON Nové Město nad Metují, DIAS Turnov.

Do VHJ patří také Výzkumný ústav elektrotechnické keramiky v Hradci Králové.

Tesla Investiční elektronika, koncern Praha, přes 30 000 pracujících

Podniky: TESLA Karlín, TESLA Pardubice, TESLA Elektroakustika Bratislava, TESLA Strašnice, TESLA k. p. Hloubětín, TESLA Liptovský Hrádok, TESLA Stropkov, TESLA Kolín, TESLA Vakuová technika.

Do VHJ patří TESLA Výzkumný ústav telekomunikací a TESLA Pardubice k. p. Ústav pro výzkum radiotechniky Opočinek.

TESLA Měřicí a laboratorní přístroje, koncern Brno, téměř 15 000 pracujících.

Podniky: TESLA Brno, TESLA Liberec, TESLA Valašské Meziříčí, TESLA Vráble, METRA Blansko ( bez závodů Brno a Šumperk ), Laboratorní přístroje Praha, ZPA Vinohrady.

Do VHJ patří TESLA Výzkumný ústav přístrojů jaderné techniky Přemyšlení.

TESLA Spotrebná elektronika, koncern Bratislava, přes 19 000 pracujících

Podniky: TESLA Bratislava, TESLA Orava, TESLA Litovel, TESLA Přelouč, TESLA Holešovice, Bateria Slaný.

ZAVT – Závody automatizační a výpočetní techniky Praha přes 47 000 pracujících

Podniky: ZPA Košíře (vč. Závodu Jinonice), ZPA Čakovice (vč. Závodu Pragotron), ZPA Nový Bor, ZPA Trutnov, ZPA Prešov, ARITMA Praha Vokovice, Závody výpočtovej techniky Banská Bystrica, ZBROJOVKA Brno, ZPA Dodavatelský podnik Praha, Kancelářské stroje Praha, DATASYSTÉM Bratislava.

Do VHJ patřily: Výzkumný ústav matematických strojů Praha, Výzkumný ústav automatizačních prostředků Praha, Výskumný ústav výpočtovej techniky Žilina, Ústav aplikací výpočetní techniky Praha.

ZSE – Závody silnoproudé elektrotechniky Praha, téměř 62 000 pracujících

Podniky: Bratislavské elektrotechnické závody, MEZ Vsetín, MEZ Frenštát, MEZ Mohelnice, MEZ Brno, MEZ Náchod, MEZ Brumov, Závody elektrotepelných zařízení Praha, Elektrotechnické závody Julia Fučíka Brno, MEZ Postřelmov, Elektropřístroj Praha Modřany, Slovenské elektrotechnické závody Krompachy, Elektro – Praga Jablonec nad Nisou, OEZ Letohrad, Elektrotechnické závody Teplice, Kablo Kladno, Kablo Bratislava, Elektrokarbon Topolčany, Elektroporcelán Louny, Elektromontážní závody Praha, Bratislava a Brno, Elektroodbyt Praha.

Do VHJ patří: Výzkumný a vývojový ústav elektrických strojů točivých Brno, Výskumný ústav káblov a izolantov Bratislava, Výzkumný a vývojový ústav elektrických přístrojů a rozváděčů Brno.

CHIRANA koncern Stará Turá, přes 11 000 pracujících

Podniky: CHIRANA Stará Turá, CHIRANA Piešťany, CHIRANA Praha Modřany, CHIRANA Brno, CHIRANA Nové Město na Moravě, CHIRANA obchodně – technické služby Praha, CHIRANA – úsek zahraničního obchodu Piešťany.

Do VHJ patří CHIRANA výzkumný ústav zdravotnické techniky Brno.

Co dodat k tomuto seznamu smutku. Produkce těchto podniků byla nahrazena masívními dovozy ze Západu. Skomírající západní kapitalismus tak dostal ještě oddychový čas ruinováním postsocialistických zemí. Proto jsou postkomunisté na Západě tak oslavováni, jsou jim udíleny různé ceny a čestné doktoráty.

Uvedené podniky byly hlavním jádrem čs. elektrotechniky, kromě nich existovaly ještě další, neméně významné. Ale o tom až příště.

Literatura

Dr. Ing. Frk, ing. Hrbek, CsC. : Československý elektrotechnický a elektronický průmysl 1948 – 1988, SNTL ALFA 1988