Australská ministryně zahraničí: Neoznačujte osady za ilegální podle mezinárodního práva

V exkluzivním rozhovoru pro Times of Israel Julie Bishop tvrdila, že, na rozdíl od konvenční diplomatické moudrosti, nesmí být osady ilegální podle mezinárodního práva. Odmítla odsoudit izraelské iniciativy s cílem vybudovat další obytné komplexy za Zelenou linií, nebo vyzvat Izrael, aby takové plány zmrazil, a pouze řekla, že fakt, že osady jsou rozšiřovány, ukazuje na potřebu, aby obě strany rychle dosáhly mírové dohody.

„Nechci předem odhadovat základní záležitosti mírových vyjednávání,“ řekla Bishop. „Otázka osad je pro vyjednávání, která probíhají, absolutně a zcela základní a myslím, že je patřičné, abychom poskytli těmto vyjednáváním všechny možnosti uspět.“

Na dotaz, jestli s téměř univerzálním názorem, že izraelské osady kdekoliv za liniemi z r. 1967 jsou podle mezinárodního práva ilegální, souhlasí či nesouhlasí, odpověděla: „Ráda bych viděla, jaké mezinárodní právo je označilo za ilegální.“

Postoj, že osady porušují mezinárodní právo – přijatý Radou bezpečnosti OSN, Evropskou unií a dalšími státy a mezinárodními subjekty, avšak odmítnutý Izraelem – je založen na interpretaci Čtvrté ženevské konvence. Článek 49, paragraf 6 uvádí, že okupující mocnost „nesmí deportovat nebo odsouvat části své civilní populace na území, která okupuje“. Porušení konvence je považováno za válečný zločin podle mezinárodního práva. Izrael je účastníkem této konvence a proto je jí vázán.

„Našim zájmem je vyjednání míru mezi Izraelci a Palestinci a věříme, že těmto jednáním, aby dospěla k řešení, by měly být poskytnuty veškeré příležitosti,“ řekla Bishop, která v pondělí přijela do Izraele, aby se tam zúčastnila pohřbu bývalého premiéra Ariela Sharona. „Nemyslím, že je užitečné předem posuzovat záležitost, když se pokoušíte získat vyjednané řešení. A považovat aktivity za válečný zločin zřejmě vyjednané řešení nepřinese.“

Otázka izraelských osad by měla být rozhodována během současných USA zprostředkovávaných mírových rozhovorů, dodala.

Osady jsou široce považovány za záležitost poškozující mírový proces, kdy dokonce i nejbližší spojenci Izraele židovskou výstavbu na Západním břehu odsuzují. Například Kanada ji oficiálně považuje za „porušování Čtvrté ženevské konvence“ a za „závažnou překážku“ míru.

Ale od září, kdy se v Canbeřře dostala k moci středo-pravá Liberální strana premiéra Tony Abotta, Austrálie ostentativně demonstruje na mezinárodní scéně svoji silnou podporu politice Jeruzaléma. S Bishopovou ve funkci Austrálie změnila svůj vzor hlasování v OSN, ve prospěch Izraele. Zatímco za jejího předchůdce, Boba Carra, Canberra často podpořila protiizraelské rezoluce ve Valném shromáždění OSN, ona dohlédla, že se Austrálie postavila proti několika takovým opatřením, nebo se zdržela hlasování.

V listopadu byla Austrálie jednou z osmi zemí, které se zdržely hlasování u rezoluce, která požadovala, aby Izrael zrušil „veškeré izraelské aktivity budování osad na všech okupovaných územích“. Téměř 160 zemí tuto rezoluci podpořilo. V prosinci byla Austrálie jednou z 13 zemí, které nehlasovaly pro rezoluci vyzývající Izrael, aby „plně dodržoval“ Ženevskou konvenci (169 zemí hlasovalo pro).

„Považovala jsem všechna (tato hlasování) za zasloužená a zohledňovala jsem celost podobných záležitostí v OSN a rozhodla jsem se a požádala jsem ministerstvo (zahraničních věcí a obchodu), aby adekvátním způsobem zohlednilo mé pokyny, že budeme posuzovat každou rezoluci a zajišťovat, že to, co děláme, je vyvážené,“ řekla Bishop Times of Israel v rozhovoru. „Australská vláda si je jistá, že postoj, který zaujala, je vyvážený. Není jednostranný.“

Stávající izraelsko-palestinské mírové rozhovory „by měly dostat šanci na úspěch“ řekla ministryně, avšak zněla pesimisticky, když byla dotázána na to, jak realistické jsou vyhlídky dohody o konečném statutu.

Když zmiňovala regionální zmatky, zdálo se, že Bishop papouškuje po svém izraelském protějšku, Avigdoru Liebermanovi, který často tvrdí, že je bláznivé snažit se položit základy nové budovy uprostřed zemětřesení.

„Divila bych se, kdyby načasování nepůsobilo proti nám, vzhledem k nestabilitě v regionu, kdy je zde Sýrie a Libanon a Jordánsko a Egypt a Irák,“ řekla. „Mírový proces je výzvou sám o sobě. Ale v těchto časech, ve stávajícím kontextu, očekávám, že to bude ještě větší výzva.“

Bishopová také odsoudila to, co označila za nadměrný tlak vyvíjený na Izrael západními státy a občanskou společností, včetně vyhrožování bojkotem.

„Izrael musí být vždy ostražitý vůči takovýmto tendencím projevovaným mezinárodním společenstvím,“ řekla ministryně. Zatímco soukromé organizace mohou bojkotovat koho chtějí, jakákoliv australská organizace, která obdržela od státu peníze, by měla mít zakázáno vyzývat k bojkotu, pokračovala.

Rovněž silně odsoudila globální protiizraelské hnutí BDS: „Je to antisemitské. Vyčleňuje to Izrael ze všech ostatních zemí jako stát hodný bojkotování, stahování investic a sankcí. Neuvěřitelné pokrytectví.“

Během pondělního rozhovoru v jeruzalémském hotelu Král David Bishopová také popřela, že tak zvaná aféra „Vězeň X“ kolem Bena Zygiera, v Melbourne narozeného operativce Mossadu, který se zabil v cele izraelské věznice s vysokou ostrahou v r. 2010, vedla k napjatým bilaterálním vztahům.

„Nevěřím, že to způsobilo diplomatické napětí mezi Austrálií a Izraelem – ani zdaleka,“ řekla.

Okolnosti této aféry jsou stále jaksi nejasné. Zygier se měl vydat na samostatnou misi, když nedokázal uspokojit své řídící z Mossadu. Pak byl údajně zatčen v Izraeli, poté, co bezděky prozradil citlivé informace operativci Hizballahu, což vedlo k zatčení izraelských aktiv provádějících špionáž proti Hizballahu v Libanonu.

Poté, co se vloni v únoru objevil tento příběh na veřejnosti, Carr, tehdejší australský ministr zahraničí, nařídil vnitřní vyšetřování. „Požádali jsme izraelskou vládu o příspěvek k této zprávě,“ řekl Carr v té době. „Chceme jim dát příležitost dodat nám vysvětlení, jak k této tragické smrti došlo,“ řekl.

Bishopová, která v té době působila jako zástupkyně vůdce australské opozice, se setkala s izraelským velvyslancem v Austrálii Yuvalem Rotem, aby s ním věc probrala.

„Pokud pan Zygier používal při práci pro Mossad australské pasy, a toto použití bylo schváleno, očekávala bych, že australská vláda podá protest vládě Izraele,“ řekla Bishopová v březnu. Rovněž svoji vládu kárala za to, že nedokázala jednat stejně rozhodně, jako v r. 2010, kdy Canberra vyhostila šéfa místní australské pobočky Mossadu, poté, co izraelští agenti používali australské pasy při operaci, ve které zavraždili vysokého představitele Hamasu Mohmouda Al-Mabhouh v Dubaji.

Ale v pondělí si Bishopová zpočátku ani nevzpomněla, že vyjádřila nějaký nesouhlas s izraelskými akcemi kvůli aféře Vězně X. „Pokud si vzpomínám, neučinila jsem žádný výrok kritický k Izraeli,“ řekla. Teprve poté, co ji byl přečten citát z loňského roku, si vzpomněla, že veřejně požadovala od Jeruzaléma vysvětlení.

„Nikdy jsem nedostala odpověď,“ řekla pobaveně a dodala, že tato záležitost se při jejích setkáních s izraelskými představiteli během její první návštěvy ve funkci ministryně zahraniční tento týden neobjevila. Během svého méně než 24 pobytu se setkala s Liebermanem a ministrem pro výzvědné záležitosti a mezinárodní vztahy Yuvalem Steinitzem.

Vloni Bishopová řekla, že se zeptala, proč Austrálie dostala „značně odlišnou reakci“ na dva případy podezření ze zneužívání australských pasů členy izraelské tajné služby. „Musím se nechat informovat o tom, jestli izraelská vláda o tom poskytla Austrálii podrobnosti, nebo ne. A očekávám, že dokonce i když se zeptáme, žádná odpověď nebude.“