Proč Izrael zavraždil Arafata

Jonathan Cook

18.11.2013 Komentáře Témata: Izrael, Palestina 1021 slov

Zdá se, že stále existuje spousta lidí, kteří by dali přednost, aby Arafatova smrt byla i nadále považována za záhadu, místo za vraždu.

Je nicméně těžké vyhnout se logickému závěru, plynoucímu z nálezu švýcarských vědců z minulého týdne, že tělo palestinského vůdce obsahovalo vysokou hladinu radioaktivního izotopu, polonia 210. Neprůkazná a mnohem omezenější studie ruského týmu, zveřejněná bezprostředně po oznámení Švýcarů, také uvádí, že Arafat zemřel na otravu.

Je tedy čas uvést zjevné: Arafat byl zavražděn. A podezření padá přímo na Izrael.

Izrael měl prostředky, potvrzenou historii, uvedený záměr a motiv. Bez otisků prstů Izraele na vražedné zbrani to nemusí stačit, aby se zajistilo usvědčení před trestním soudem, ale mělo by to představovat dostatek důkazů, aby byl Izrael usvědčen před soudem světového mínění.

[Jasir Arafat]

Izrael měl přístup k poloniu ze svého jaderného reaktoru v Dimoně a měl dlouhou historii provádění politických vražd, kdy některé byly ostentativní, jiné tajné, a často používal těžko vystopovatelné chemické látky. Ještě známějším je, že se Izrael pokoušel v tichosti zavraždit dalšího palestinského vůdce, Khaleda Meshala z Hamasu, v Jordánsku v r. 1997, kdy mu vstříkl jed do ucha. Meshal byl zachráněn jen proto, že atentátníci byli nachytáni a Izrael byl nucen dodat protijed. Izraelští vůdci horečnatě popírali, že by existoval nějaký záměr z izraelské strany ve vztahu k Arafatovi. Silvan Shalom, ministr energetiky, minulý týden tvrdil: „Nikdy jsme nerozhodli, že mu bude ublíženo fyzicky.“ Shalom musí trpět ztrátou paměti.

Existuje spousta důkazů, že Izrael chtěl Arafata – řečeno eufemismem té doby – „odstranit“. V lednu 2002 Shaul Mofaz, náčelník generální štábu izraelské armády, byl nachytán, jak do mikrofonu šeptá izraelskému premiérovi, Arielu Sharonovi, o Arafatovi: „Musíme se ho zbavit.“

Když byl palestinský vůdce více než dva roky schován ve své otlučené rezidenci v Ramallahu, obklopený izraelskými tanky, soustředila se debata izraelské vlády na to, jestli by měl být vyhnán do exilu, nebo zabit.

V září 2003, kdy byl Shalom ministrem zahraničí, vláda dokonce zveřejnila varování, že Izrael může „odstranit tuto překážku způsobem, a v době, dle svého výběru.“ Tehdejší vice-premiér, Ehud Olmert, vyjasnil, že zabití Arafata bylo „jednou z možností“.

To, co zastavilo ruku Izraele – a vedlo k jeho dvojznačnému vyjadřování – byl neústupný postoj Washingtonu proti. V důsledku těchto hrozeb Colin Powell, americký ministr zahraničí, varoval, že akce proti Arafatovi by vyvolala „hněv v celém arabském světě, v muslimském světě a v mnoha dalších částech světa“.

V dubnu 2004 však Sharon prohlásil, že se již necítí vázán svým předchozím slibem prezidentu Georgi Bushovi, že „Arafatovi neublíží fyzicky“. „Jsem zproštěn tohoto závazku,“ poznamenal. Také Bílý dům naznačil zmírnění svého postoje: nejmenovaný mluvčí chabě reagoval, že USA „jsou proti jakékoliv takové akci“.

Není známo, jestli byl Izrael schopen provést takový atentát sám, nebo jestli potřeboval naverbovat nějakého člena či členy Arafatova vnitřního kruhu, kteří s ním dleli v jeho příbytku v Ramalahu, coby komplice, kteří mu měli podat radioaktivní jed.

Takže co motiv? Co Izrael „odstraněním“ Arafata získal? Abychom pochopili izraelské myšlení, je třeba se vrátit k další debatě té doby, mezi Palestinci.

Palestinské vedení bylo rozděleno do dvou táborů, kolem Arafata a kolem Mahmouda Abbase, zjevného Arafatova nástupce. Tito dva měli silně odlišné strategie, jak jednat s Izraelem.

Z Arafatova pohledu Izrael zrušil své závazky, se kterými souhlasil v dohodě z Oslo. Proto měl nechuť investovat výlučně do mírového procesu. Chtěl dvojitou strategii: udržovat otevřené kanály k rozhovorům, zatímco si chtěl i zachovat možnost ozbrojeného odporu, aby mohl na Izrael tlačit. Z tohoto důvodu si udržoval silné osobní vedení ve vztahu k palestinským bezpečnostním složkám.

Abbas na druhou stranu věřil, že ozbrojený odpor je darem pro Izrael a delegitimizuje boj Palestinců. Chtěl se soustředit výhradně na vyjednávání a budování státu, v naději, že tak bude nepřímo tlačit na Izrael tím, že mezinárodnímu společenstvím dokáže, že Palestincům lze věřit a dát jim stát. Jeho prioritou byla úzká spolupráce s USA a Izraelem v bezpečnostních záležitostech.

Izrael a USA silně upřednostňovaly Abbasův přístup, a dokonce nutily Arafata, aby zmenšil svůj vliv tím, že Abbase jmenuje do nově vytvořené funkce premiéra.

Primárním zájmem Izraele bylo, že jakkoliv z Arafata udělali vězně, ten mohl i nadále zůstávat sjednocující postavou pro Palestince. Odmítnutím vzdát se ozbrojeného boje Arafat dokázal mírnit – aspoň dočasně – rostoucí napětí mezi jeho hnutím Fatah a hnutím jeho hlavního rivala, Hamas.

Po odchodu Arafata, a po dosazení smířlivého Abbase na jeho místo, toto napětí eskalovalo a přešlo v otevřený střet – což Izrael jistě věděl, že nastane. Vyvrcholilo to rozkolem, který rozpoltil Palestinské národní hnutí a vedl k územnímu schizmatu mezi Fatah ovládaným Západním břehem a Hamasem řízenou Gazou.

Řečeno terminologií často používanou Izraelem, Arafat byl šéfem „infrastruktury teroru“. Ale upřednostňování Abbase Izraelem neplynulo z respektu k němu, nebo z víry, že může úspěšně přesvědčit Palestince, aby akceptovali mírovou dohodu. Sharon slavně prohlásil, že Abbas není úchvatnější, než „oškubané kuře“.

Zájem Izraele zabít Arafata je evidentní, když vezmeme v úvahu to, co se stalo po jeho smrti. Nejen, že Palestinské národní hnutí zkolabovalo, ale palestinské vedení bylo zataženo do série marných mírových rozhovorů, takže se Izrael mohl soustředit na krádeže půdy a budování osad.

Při rozvažování o tom, jestli měl Izrael z odchodu Arafata prospěch, palestinský analytik Mouin Rabbani poznamenal: „Nevyřešily již tuto otázku léta exemplárního dodržování dohod z Oslo Abu Mazenem (Abbasem) a spolupráce s Izraelem v bezpečnostních záležitostech za všech okolností?“

Abbasova strategie může nyní čelit konečné zkoušce, kdy se palestinský vyjednávací tým opětovně pokouší Izrael přemluvit, aby ohledně státnosti přišel aspoň s těmi nejjednoduššími ústupky, a to i za cenu, že bude tento tým obviněn s nevyhnutelného krachu rozhovorů. Tato snaha již nyní vypadá zcela bláhově.

Zatímco vyjednávání zajistila Palestincům jen hrstku stárnoucích politických vězňů, Izrael oznámil návrat k masivnímu rozšiřování osad a pohrozil vyhnání asi 15,000 Palestinců z jejich domovů ve východním Jeruzalému.

To je zcela určitě kšeft, kterého by Arafat litoval.

Why Israel Murdered Arafat vyšel 13. října na Counterpunch.org. Překlad v ceně 415 Kč Zvědavec.

Známka 1.1 (hodnotilo 87)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Gesto pro nezávislost

24

Darováním zajistíte přežití nedotovaného redakčního prostoru, daleko od finančních a politických tlaků. Je to více, než pouhá podpora webu, je to závazek k pravdě a svobodě informací.

Za měsíc duben přispělo 48 čtenářů částkou 8 400 korun, což je 24 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
bc1q40mwpus89teua4ruhxrtal6v45lc3ye5a9ttud

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Ukrajina porušila velikonoční příměří navržené Vladimirem Putinem20.04.25 21:02 Ukrajina 0

Spojené státy právě zmasakrovaly civilisty v Jemenu, aniž by předstíraly, že jde o vojenské cíle20.04.25 20:48 Jemen 0

Arménie, Slovensko a Gruzie podpořily rezoluci OSN obviňující Rusko20.04.25 20:08 Neurčeno 0

Ukrajina bude moci bojovat až do roku 2029, ale Německo se musí vzdát 30 % techniky ze svých arzenálů - zástupce Kyjeva při OSN20.04.25 19:59 Ukrajina 0

Trump požaduje přístup do Fort Knox: „Budeme naštvaní, když tam žádné zlato nebude“20.04.25 19:45 USA 0

EU chce dát neziskovkám miliardy na kompenzaci ztrát USAID20.04.25 19:37 Evropská unie 0

Green Deal zdražuje vlaky, zboží jde z kolejí na silnice20.04.25 13:45 Česká republika 0

WHO se připravuje na „mamutí neštovice“, hrozí prý světu z arktického permafrostu19.04.25 20:27 Neurčeno 7

Britská vláda a plány čisté nuly: Žádné maso, mléko a sýr do 25 let19.04.25 18:11 Británie 3

Jak z našich daní Brusel dlouhodobě financuje islamizaci Evropy19.04.25 13:34 Evropská unie 3

EU zatím nezakáže dovoz ruského LNG do Evropy, panuje nejistota ohledně alternativ19.04.25 07:05 Evropská unie 0

Šéfka sekce MPSV: V Česku pracuje 155.000 uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny19.04.25 01:00 Česká republika 0

Bloomberg: Plán USA na řešení ukrajinského konfliktu zahrnuje uznání nových ruských území18.04.25 18:53 Ukrajina 0

Královna Ursula a konec národních států. Rychle, tiše a nevratně18.04.25 18:44 Evropská unie 2

Předvolební Rumunsko: Za psaní na internet pokuty až čtvrt milionu18.04.25 13:16 Rumunsko 0

Američané ztrácejí trpělivost. Nebude-li v řádu dní jasný konec války, ukončí jednání o příměří18.04.25 13:10 USA 0

Víte, kolik mešit je v Praze?18.04.25 10:08 Česká republika 2

„Zotročování žen, obchod s lidmi.“ Daniela Kovářová o Pospíšilovi, vztazích a mužích i ženách18.04.25 08:34 Česká republika 1

Meloniová navštívila Bílý dům. „Dojde k obchodní dohodě, na 100 procent,“ řekl Trump18.04.25 07:48 USA 0

Velikonoce za rekordní ceny. Z vajec je luxusní zboží, na zlevnění jídla to nevypadá18.04.25 07:33 Česká republika 0

Měnové kurzy

USD
22,04 Kč
Euro
25,06 Kč
Libra
29,22 Kč
Kanadský dolar
15,92 Kč
Australský dolar
14,08 Kč
Švýcarský frank
26,93 Kč
100 japonských jenů
15,48 Kč
Čínský juan
3,02 Kč
Polský zloty
5,86 Kč
100 maď. forintů
6,14 Kč
Ukrajinská hřivna
0,53 Kč
100 rublů
26,82 Kč
1 unce (31,1g) zlata
73 156,15 Kč
1 unce stříbra
714,18 Kč
Bitcoin
1 863 315,12 Kč

Poslední aktualizace: 20.4.2025 21:00 SEČ

Tuto stránku navštívilo 11 740