O „evropské volbě“ Ukrajiny
Asociační smlouva s EU může pro Ukrajinu znamenat hospodářskou katastrofu
Pokud Ukrajina podepíše na nadcházejícím summitu ve Vilniusu tzv. smlouvu a asociaci s EU, bude to protiřečit jejím bytostným zájmům. "Smlouva o asociaci" neznamená členství Ukrajiny v EU, neznamená dokonce ani status člena-kandidáta, ve své podstatě se jedná o mnohasetstránkový dokument psaný byrokratickým žargonem Bruselu, jež na Ukrajině málokdo vůbec četl a jehož přijetím by Ukrajina přiznala svůj koloniální status.
EU ve smlouvě nevnímá Ukrajinu jako rovnocenného partnera - kladou se na ni hlavně požadavky a povinnosti, práva nezískává téměř žádná, dokonce ani záruky mít vliv na rozhodnutí, jež se zavazuje do budoucna plnit. Pokud Ukrajina asociační smlouvu podepíše, bude to znamenat téměř plnou ztrátu, lépe řečeno vzdání se suverenity: o některých vnitřních otázkách Ukrajiny se bude rozhodovat v Bruselu, aniž by Ukrajina sama získala nějaké výhody, členem EU totiž nebude. Přesvědčení o tom, že získá lehký přístup na evropské trhy je čistou iluzí, "stará" Evropa bude své trhy tvrdě bránit a evropské zboží naopak spíše zaplaví ukrajinský trh (importní cla a kvóty mají být z většiny odstraněny do dvou let). Hlavní problém ale vězí jinde: Ukrajina se v případě podpisu zavazuje zrušit dotace a státní podporu subjektům na svém území v principu, vznikne tedy postupně situace, kdy domácí výrobci, například zemědělci, budou "tržně" konkurovat vysoce dotované zemědělské produkci z EU. Jaký vliv taková "ruka trhu" bude na ukrajinské zemědělce mít, se není těžké domyslet.
"Smlouva a asociaci s EU" obsahuje některé až absurdní body. Ukrajina se například zavazuje víceméně na vlastní náklady kompletně přejít na normy a standarty Evropské unie, což podle ukrajinského premiéra Azarova"bude velmi těžké, vyžádá si obrovské množství času a úsilí" a bude to Ukrajinu stát 165 miliard euro během příštích deseti let (Azarov: "Odhady ukrajinské vlády na náklady na adaptaci ukrajinské ekonomiky na technické normy EU jsou: 165 miliard euro během příštích deseti let." ZDE)
Přičemž podstatný detail zde je, jak vysvětluje ukrajinský ekonom V. Stěpanjuk* ZDE, že EU neplánuje v principu na tyto náklady téměř ničím přispět a Ukrajina samotná se nachází na hraně bankrotu již nyní. Tyto náklady podle něj Ukrajina v principu nemůže vydržet. Názor Azarova, že náklady budou kompenzovány rychlou modernizací ukrajinské ekonomiky v důsledku otevření hranic s EU, pokládá za "politický, nikoliv reálně podložený výrok".
Nejen podle Stěpanjuka obsah asociační smlouvy indikuje, že Ukrajina je v EU viděna jen v roli nového odbytiště a prosperita a zájmy Ukrajiny samotné zde nejsou vůbec na pořadu dne.
Navíc, Celní unie (Rusko,Bělorusko,Kazachstán) dopředu dala nedvojsmyslně najevo ("Putin: pokud Ukrajina podepíše asociační dohodu s EU, přijme Celní unie odvetné kroky" ZDE), že případě asociace Ukrajiny s EU a odstranění importních cel bude nucena chránit své trhy a zavést importní ohraničení a cla na nové hranici Ukrajina - Celní unie. Tedy, Ukrajina se v případě podpisu zaváže zhruba do dvou let odstranit importní cla o omezení pro evropské zboží, a zároveň jí vzniknou nová cla a omezení ve směru, kterým realizuje výraznou část svého exportu. Současné relativní zdraví ukrajinské ekonomiky je totiž dost závislé právě na exportu do Ruska, některé podniky žijí dokonce téměř výhradně z exportu tímto směrem (tamní vagónky například). Co se tedy reálně může stát, pokud Ukrajina podepíše? Lze očekávat, že evropské zboží zaplaví ukrajinský trh a částečně z něj vytlačí domácí výrobce, zároveň pro ně bude těžší exportovat nadále směrem na východ kvůli novým omezením. Může se jednat o likvidaci ukrajinské ekonomiky, úder, který vyvolá těžké krize a zhorší tamní už tak napjatou sociální situaci.
Dalším závažným momentem je to, že aktuálně jsou hlavním věřitelem Ukrajiny (a tamních podniků) ruské banky. Existují signály, například vyjádření poradce prezidenta RF pro regionální ekonomickou integraci Sergeje Glazjeva("Glazjev: Ukrajinu čeká v případě podpisu asociační dohody s EU bankrot"), že v případě asociace Ukrajiny s EU se ruské banky mohou z Ukrajiny stáhnout. To by pro Ukrajinu představovalo velký problém, pokud by nebyly relativně rychle ve své roli kreditora tamního průmyslu nahrazeny evropskými bankami, přičemž signály o ochotě pro tento krok spíše nejsou. Navíc, MMF nedávno další půjčky Ukrajině odmítl, Ukrajina má nízký finanční rejting a jediným, kdo jí v poslední době byl ochotný půjčovat, bylo právě Rusko a ruské banky. Je EU ochotná vzít na sebe toto břímě a riziko, za současné hospodářské situace v ní samotné? Nejspíše o tom ani neuvažuje.
Na literárních novinách je v článku "Rusko prohrálo bitvu o Ukrajinu" citována nějaká Lidie Ševcovová z Carnegie Moscow Center: „Pro Vladimira Putina je to (podpis asociační smlouvy ukrajinou, pozn.) katastrofa." Rusku to sice přivodí také nějaké dílčí problémy, ale katastrofa to bude v první řadě pro Ukrajinu samotnou. Pokud ukrajinská vláda podepíše, bude postupovat podle schématu "Mámě navztek si nechám zmrznout uši". Logiku lze v podpisu asociační dohody s EU z hlediska Ukrajiny totiž hledat jen těžko, pokud vycházet z předpokladu, že vláda by měla dělat kroky ve prospěch vlastní země a občanů.
* Vsevolod Stěpanjuk(Всеволод Степанюк): ukrajinský expert v oblasti vnitřních a vnějších ekonomických a sociálně-politických procesů, nyní ředitel ekonomických programů mezinárodního fondu "Jediný svět" (Единый мир).
Další zdroje v češtině:
- Putin: pokud Ukrajina podepíše asociační dohodu s EU, přijme Celní unie odvetné kroky ZDE
- Přidružení k EU bude pro Kyjev drahou záležitostí ZDE
- Evropští Romové zaplaví Ukrajinu ZDE
- Naděje Kyjevu na EU se nemusí vyplatit ZDE
- Glazjev: Nemůžeme se s Evropou dohodnout ZDE
- Glazjev: hrozba bankrotu USA visí ve vzduchu ZDE