Ultrazvuk způsobuje u plodů poškození mozku: studie

Rozkošný ultrazvukový pohled na plod měsíce před jeho narozením je obrovsky vzrušující – ale to je jeho jediný užitek. Je třeba uvážit, zda toto vzrušení stojí zato, protože je těžko představitelné, že by byl nějaký rodič ochoten ho podstoupit, kdyby mu byla předložena fakta. Ultrazvuk způsobuje poškození mozku a může dokonce plod zabít. To není domněnka. Bylo to jasně zdokumentováno a chápe se také to, co přesně dělá vyvíjejícímu se mozku.

Dr. Jennifer Margulis ve své skvělé nové knize Dítě jako kšeft poukazuje:

MUDr. Manuel Casanova, neurolog, který zastává post předsedy univerzity v Louisville v Kentucky, tvrdí, že Rakicův výzkum na myších pomáhá potvrdit znepokojivou hypotézu, kterou se svými kolegy testoval poslední tři roky: a to že vystavení ultrazvuku je faktorem prostředí, který přímo přispívá k exponenciálnímu nárůstu vzniku autismu (1).

Studie

Dr. Pasko Rakic je hlavním výzkumníkem studie dokumentující, že ultrazvuk poškozuje mozek myší (2). Ukazuje, že proces vývoje mozku je u myší narušen. Ačkoliv je snadné tvrdit, že jde o „pouhou“ studii na myších, takže nic nedokazuje, jak je to u lidí, tak to není pravda. Způsob vývoje mozku u myší je přesně stejný jako u všech savců. Proto pokud má ultrazvuk negativní dopad na mozek myší, musí mít také stejný účinek na mozek lidí.

Buněčná struktura mozku

Mozkové buňky nejsou uspořádány náhodně. Šedá hmota mozku řídí svaly, smyslové vnímání, emoce a paměť. Buňky šedé hmoty vytváří sloupce, které mohou fungovat jako jednotky. Buňky jsou také uspořádány do řad, které jsou souběžné s povrchem mozku. Lze říct, že mozkové buňky jsou uspořádány do mřížky, jako obrazec. Každá buňka vytváří jak sloupce, tak řádky, ačkoliv řádky jsou ve skutečnosti zakřivené, aby kopírovaly povrch mozku.

Pokud vyvíjející se buňky neskončí tam, kde by měly, mohou v důsledku jejich chybného uspořádání vzniknout problémy s chováním a epilepsie. Je zjevné, že cokoliv, co je schopné způsobit takové chybné uspořádání, může vést k invaliditě. Proto je studie dr. Rakice obzvláště znepokojivá.

Migrace mozkových buněk

Neurony plodu se tvoří v oblasti těsně nad mozečkem, někdy nazývaným „primitivní mozek“, a postupují směrem k vnějšímu povrchu mozku. Během tohoto procesu jsou tlačeny ven, souběžně s povrchem mozku. Zpráva studie zachází do určitých podrobností o tom, jak tento proces probíhá, ale pro naše účely není potřeba se tím zabývat.

Jak a kdy k tomuto procesu dochází je chápáno dobře, ačkoliv prostředky, jakými se buňky pohybují radiálně, od sloupku, kde začínají, není dobře chápán. Známo však je, že tento proces je velmi citlivý a může být ovlivněn biologickými, fyzikálními a chemickými činiteli. Autoři uvádí:

Například opakované vystavování mozku plodů hlodavců a savců činitelům prostředí, jako alkohol (9), drogy (22), neurotropní viry (23) a ionizující radiace (24, 25), způsobuje špatné umístění neuronů a nedostatky v chování.

Čísla v závorkách jsou odkazy ve studii dokumentující věci, které mohou mít za následek chybné umístění neuronů a následky.

Tato studie poskytuje názorné vyobrazení toho, jak funguje migrace a poruchy za působení ultrazvuku. Elipsy představují neurony. Ty jsou vytvářeny dole, kde jsou zobrazeny jednotlivé neurony. Červené byly označkovány 16. den březosti. Horní řádek (A-D) ukazuje normální migraci. Spodní řádek (E-H) ukazuje abnormální migraci červených (BrdU označených) neuronů, které se utvořily 16. den březosti, když byl aplikován ultrazvuk.

Obrázky (A až E) ukazují 16. den březosti (E16). Další (B a F) ukazují 17. den březosti (E17). Poslední obrázky (D a H) ukazují konečné umístění neuronů při porodu (P1).

Povšimněte si, že červené neurony v horní řádce se pohybují nahoru konzistentním způsobem a vytváří jeden řádek (A-D). Nicméně neurony, kterým se dostalo ultrazvuku často, se pohybují pomaleji (F). Další skupina neuronů mnohé z nich dohání (G). Výsledkem u neuronů vystavených ultrazvuku, zobrazených červeně, je, že jsou často chybně umístěny, a některé dokonce při porodu ani nedosáhnou kůry mozkové (H).

Zvukové vlny se rovnají expozici lidského plodu

Březí myši dostaly dávky ultrazvuku několikrát, od 5 do 420 minut. Jak je vidět na obrázku vpravo, březí myši byly umístěny do skleněné trubice s výřezy, kterými jim byl aplikován ultrazvuk na plody. Na zadní polovinu myší byl aplikován akustický gel a vodní vak byl umístěn na opačnou stranu ultrazvukového zařízení, aby se minimalizoval jakýkoliv odraz vln nebo stojaté vlny, které by mohly ovlivnit aplikaci ultrazvuku.

Použito bylo ultrazvukové zařízení používané na lidech. Byly provedeny rozsáhlé testy, aby se zabránilo interferencím a zajistilo se, že expozice plodů ultrazvuku je minimální. Výsledky těchto testů autoři uvedli na stránce vydavatele.

Označení na záznamu „tsp“ znamená tissue standoff pad. Hlavice ultrazvukového zařízení byla umístěna dále od kůže myší, aby se zajistilo, že plody obdrží ultrazvukové vlny ekvivalentní těm, které obdrží lidské plody.

Metoda

146 myší bylo vystaveno ultrazvuku a 141 myší prošlo identickým procesem, ale bez aplikace ultrazvuku. Dalších 30 myší bylo zahrnuto také, jako „normální“ kontrolní vzorek, ale budeme je ignorovat, protože primární výsledky neovlivňují.

16. den březosti bylo myším vstříknuto BrdU, které zabarvilo pouze nově vytvořené buňky. Myši byly vystaveny ultrazvuku 17-19. den, 3 dny po vstříknutí BrdU. Všechny vzorky byly zpracovány techniky, kteří nevěděli, že prověřují účinky ultrazvuku.

10. den po porodu byly malé myši zabity a byly odebrány mozkové plátky na analýzu. Ty byly obarvené a zpracované, pak prohlédnuté pod mikroskopem, vyfotografovány a analyzovány. Rastry, které výzkumníci nazvali komory, byly umístěny na vrch obrázků, aby pomohly při analýze.

Neurony obarvené BrdU zeleně znamenají, že se nově vytvořily 16. den po početí, ostatní byly obarveny červeně. Šest obrázků pod A a B jsou fotografie řezů.

Na obrázcích C a F jsou pouze červeně obarvené neurony, které existovaly před obarvením neuronů BrdU na zeleno.

Na prostředních obrázcích, D a G, jsou stejné formace jako C a F, ale s přidanými BrdU na zeleno obarvenými neurony. Je snadno patrné, že kontrolní neurony jsou na povrchu kůry mozkové zhuštěnější, oproti ultrazvuku vystaveným zeleným neuronům.

Podívejte se na obrázky E a H, rozdíl mezi kontrolními a ultrazvuku vystavenými neurony je ještě patrnější. Jsou tam pouze neurony, které byly obarveny BrdU na zeleno. Povšimněte si, že téměř všechny kontrolní neurony si proklestily cestu na úroveň 3 nebo 4 10 komor. Úrovně 3 a 4 dosáhlo výrazně méně ultrazvuku vystavených neuronů. Velký počet jich dosáhl pouze úrovně 5 a 6. A co hůř, významná část se směrem nahoru sotva pohnula a zůstala na úrovni 1 a 2.

Nakonec si povšimněte šipek u H. jedna je v komoře 7 a dvě v komoře 10. Komora 7 se nachází pod kůrou mozkovou. Je v hlubší oblasti bílé hmoty. Tyto neurony ani nedosáhly kůry mozkové. A co hůř, tyto ultrazvuku vystavené neurony stále sedí ve spodní vrstvě, což je obzvláště znepokojivá situace. Studie uvádí, že tyto neurony:

… vytvořily patrný pás poblíž laterální cerebrální ventrikuly, připomínající periventrikulární ektopie. Když se tyto ektopické BrdU buňky objevily, bylo snadné rozeznat exponované mozky od kontrolních, dokonce i při vizuální kontrole obarvených sekcí.

Ektopie jsou abnormální pozice částí těla nebo orgánů, obzvláště při narození. Tyto ektopie byly tak závažné, že je lze snadno vidět i bez mikroskopu – což je známkou závažného poškození mozku.

Kvantitativní analýza

Příklad uvedený výše je jen jedním vzorkem ze studie, ale její součástí bylo 287 myší. Počty a doby expozice činily:

• 420 minut: 7 kontrolních, 7 vystaveno ultrazvuku
• 210 minut: 14 kontrolních, 14 vystaveno ultrazvuku
• 60 minut: 32 kontrolních, 29 vystaveno ultrazvuku
• 30 minut: 35 kontrolních, 35 vystaveno ultrazvuku
• 15 minut: 33 kontrolních, 39 vystaveno ultrazvuku
• 5 minut: 20 kontrolních, 22 vystaveno ultrazvuku

Na obrázku vpravojsou výsledky v grafu. USW znamená ultrazvuková vlna a SHAM je kontrola.

Graf ukazuje podíl neuronů, které zůstaly ve spodních pěti komorách, číslech 6-10, což znamená, že urazily menší vzdálenost k povrchu mozku.

Bohužel výsledky u 210 minut jsou anomální a výzkumníci nenabízí žádné vysvětlení. Nicméně podrobnější prozkoumání ukazuje, že mají jistou oporu. Podíl neuronů kontrolních myší u doby 60 minut, které zůstaly v komorách 6-10, je menší, než u 30 minut. Je možné, že se něco děje v rozsahu expozice 30-210 minut, co má za následek rozdíly.

Rozptyl neuronů je podobný u kontrolních a ultrazvuku vystavených myší u 5 a 15 minut, ačkoliv byl mírně vyšší rozptyl u myší vystavených ultrazvuku. U 30 minut se však rozdíl začíná stávat výrazným:

• Expozice delší, než 30 minut: o 4% více neuronů ve spodních 5 komorách (5% a 9%)
• Expozice delší, než 60 minut: o 6% více neuronů ve spodních 5 komorách (5% a 11%)
• Expozice delší, než 210 minut: o 4% více neuronů ve spodních 5 komorách (5% a 9%)
• Expozice delší, než 420 minut: o 6% více neuronů ve spodních 5 komorách (9% a 13%)

Průměr všech výsledků: o 3% více neuronů ve spodních 5 komorách (5% a 8%)

Je evidentní, že delší expozice ultrazvuku má za následek to, že zaostává více neuronů.

Jak autoři píší:

Při duraci 420 minut je možné, že stres z této dlouhé expozice vede ke zvýšenému rozptylu buněk, nad normální kontrolní stav. Nicméně je obtížné zcela vyhodnotit duraci 420 minut a vyšší, protože některá mláďata USW vystavených matek byla při porodu buď vstřebána, nebo sežrána (tabulka 1). V podstatě u březích myší vystavených 600 minutám USW nepřežila P10 (10 dní po porodu) žádná mláďata, ačkoliv kontrolní myši SHAM rodily kompletní vrh, který přežil až do P10.

Řečeno jednoduše, říkají, že když byla myšata vystavena 420 minutám ultrazvuku, některá z nich nepřežila. Byla buď vstřebána před narozením, nebo se narodila mrtvá či neživotaschopná, a proto byla matkami sežrána. Rovněž vystavili některé myší plody až 600 minutám ultrazvuku. Tak velkou expozici ultrazvuku nepřežil ani jeden plod. Všechny zemřely do 10 dnů po narození. Nicméně u kontrolní skupiny nezemřel ani jeden plod.

Dílčí závěr

Tato studie ukazuje, že ultrazvukové vlny namířené na plod zasahují do vývoje mozku tím, že způsobují chybné umístění neuronů. Ví se, že takové chybné umístění vede k behaviorálním problémům, a je známo, nebo panuje podezření, že způsobuje i další neurologické problémy.

Dr. Rakic a jeho tým vytvořil působivou studii, která jasně demonstruje poškození mozku, způsobené ultrazvukem. Tento prenatální test se stal tak rutinním, že někteří lékaři dělají ultrazvuk při každé návštěvě. Ačkoliv jednotlivé procedury netrvají 3 ½ až 7 hodin (210-420 minut), je snadno patrné, že dítě může být snadno vystaveno v souhrnu až tak vysoké hodnotě. Takové výsledky musí být brány vážně.

Ještě více je toho třeba vědět o ultrazvuku během těhotenství – jako fakt, že není ani nijak prospěšný. Toto a další věci ohledně prenatálního ultrazvuku je probíráno v dalším článku, Ultrazvuk způsobuje poškození mozku plodů: Důsledky.

Zdroje:

1. The Business of Baby; Dr. Jennifer Margulis; Scribner; page 25-44.
2. Prenatal exposure to ultrasound waves impacts neuronal migration in mice; Proceedings of the National Academy of Science; Eugenius S. B. C,. Ang, Jr, Vicko Gluncic, Alvaro Duque, Mark E. Schafer, and Pasko Rakic.