Finanční války: Nejlepší obranou je útok (II)

Aleksandr Gorochov

12.4.2013 Komentáře Témata: Finance, peníze, Banksteři 1168 slov

Předchozí část

Říkají tři, myslí sedm

Na finančním válečném poli, na které se již dávno Země přeměnila, existuje tvrdé rozdělení na ty, kteří finanční kapitál vyrábí, a ty, kteří tento kapitál dováží a vydělávají. Rozdíl mezi nominálem a náklady na výrobu peněz je maximální při první transakci, kdy centrální banka státu realizuje výrobu peněz, krytých bohatstvím země a jejím průmyslovým potenciálem. Při tom stát horlivě dohlíží, aby smluvní stranou centrální banky byl rezident. Čili aby ražebné (seignorage), emisní příjem z výroby peněz, zůstal doma.

Rusko, stejně jako mnohé další země, kryje emitované peníze nikoliv vlastním bohatstvím, ale rezervami cizích valut, které je povinno koupit od zahraničního emitenta dříve, než vyrobí vlastní peníze. Je tedy nuceno platit zemím, jejichž měnu nakupuje, aby mohlo vyrobit vlastní peníze, čili za právo emitovat, a tato platba zcela pohlcuje celý emisní příjem. Výrobní cena ruských peněz je oproti dolaru, euru a dalším měnám, pořizovaných pro garantování stability rublu, řádově vyšší. A navyšování ruských devizových rezerv jen napomáhá mnohonásobnému nárůstu zisků emitentů těchto měn. Řečeno zhruba, výroba rublů vůči jedné miliardě dolarů zajišťuje emisi nikoliv jedné miliardy amerických peněz, ale deseti. Výroba rublů za dvě miliardy tedy emisi dvaceti miliard Federálními rezervami.

Východisko z této situace je jedno: přeměna na zemi peníze vytvářející, ne vydělávající. Tedy ke garantování stability rublu nikoliv zásobami zahraničních peněz, ale vlastním bohatstvím, úrovní svého průmyslového a finančního rozvoje…

Ruské vedení situaci vyhodnotilo správně a přistoupilo k obnovení průmyslového potenciálu země. Jde jen o to, do jaké míry bude reindustrializace Ruska plánována na konto získávání zahraničních investic, čili na úkor financování struktur, emitujících dolary, euro, jeny, švýcarské franky a britské libry.

„Vezmi si vše, já si ještě natisknu“

Jak uniknout krytí vlastních peněz cizí měnou?

Historie peněz, nekrytých ničím, jen obecným souhlasem s jejich oběhem, je dlouhá téměř 200 let. V období 1837 až 1866 obíhalo v USA asi 8,000 různých „soukromých peněz“, jejichž emitenty byly různé společnosti, banky a dokonce i soukromé osoby. Některé z nich se rozšířily dostatečně, než byly oficiálně zakázány. Uprostřed krize konce 20. a počátku 30. let 20. století vydávala vlastní peníze, obíhající pouze na území rakouského městečka Wörgl, radnice. Kupodivu vedlo používání „wörgelského šilinku“ v tomto městě o 3,000 obyvatelích k bouřlivému růstu ekonomiky.

K podobnému vývoji došlo v americkém městečku Ithaka, jehož místní peníze, „ithacké hodiny“, existují dodnes a stimulují místní oběh zboží. Totéž se děje v anglickém Bristolu: „bristolská libra“ nabyla nejen papírové formy, ale obíhá i ve formě elektronických peněz. V nejhorší době na počátku 90. let měly vlastní měny i mnohé ruské podniky, což pracovníkům, kteří nedostávali plat v rublech, umožnilo přežít za výrobky, které jim byly za tyto peníze prodávány. Ale i mnohé „elektronické měny“, sloužící jako prostředek směny pro různé zboží a služby na internetu, jsou do značné míry kryty obecným konsensem.

Nicméně všichni emitenti těchto „virtuálních“ peněz bedlivě dohlíželi a dohlíží na objem emise a nepřipouští jejich znehodnocování, a zajišťují směnu na „klasické“ peníze ve speciálním kurzu. Ale tyto peníze jsou určeny zaprvé pro velmi omezenou oblast použití, a zadruhé se naprosto nehodí k obchodování s vnějším světem, protože pro takové transakce nestačí ani čestné slovo ministra financí, ani jeho razítko.

A ještě jednou o „špatných“ a „dobrých“ penězích

Svoji cestu si, na základě tvrdého navázání na zlato a stříbro, našly některé arabské země, které postupně zavádí pro vzájemné zúčtování „zlatý denár“, měnu, jejíž množství tvrdě odpovídá zásobám zlatých depozit. Přičemž „zlatý denár“ je zatím smluvním prostředkem vypořádání, kdy nahrazuje národní měny jen při kompenzaci salda zahraničně-obchodní bilance. Na území států zapojených do tohoto projektu jsou v oběhu národní měny, z nichž je řada pevně navázána na dolar. Ale kvůli dodatečné emisi „zlatého denáru“ musí nakupovat dolary za ropu, aby mohli tyto peníze vyměnit za drahý kov. Takže stejně jako dříve vydělávat peníze, ale nevytvářet je.

Do objevení se eura byla měřítkem hodnoty pro mezinárodní vypořádání na území Evropského měnového systému (EMS) evropská zúčtovací jednotka. Měla zkratku ECU a šlo výhradně o bezhotovostní formu, založenou na společném koši měn zemí spadajících do EMS. Podobnou funkci a podstatu měl i prostředek mezinárodního vypořádání mezi zeměmi RVHP, tak zvaný konvertibilní rubl. Po zavedení eura došlo k výměně za novou měnu v poměru 1:1, doplněny byly jen hotovostní peníze. A konvertibilní rubl zmizel s rozpadem socialistického tábora a RVHP.

Jako opatření, schopné zajistit ochranu národních měn řady rozvojových zemí před vlivem dolaru a eura, navrhují někteří experti vytvořit banku BRICS, stabilizační fond BRICS a rezervní měnu BRICS, na základě koše měn těchto zemí (4). V tomto návrhu se nebere v potaz pouze jedno: všechny tyto měny jsou kryté zásobami peněz a cenných papírů denominovaných v základních rezervních měnách. Takže vše jsou to „špatné“, „vydělávané“ peníze, nikoliv vytvářené. A hromadné spekulativní intervence vlastníků „bezedného měšce“ snadno zkolabují jakýkoliv peněžní systém, snad s výjimkou Číny, po které emitenti rezervních měn důrazně požadují liberalizaci kurzu juanu. Proč tak činí je jasné, pokud známe podstatu vytvářených a vydělávaných peněz. A i když vedení Číny doposud tomuto tlaku neustoupilo, nedávno Peking informoval o plánech na zmírnění státní kontroly kurzu národní měny (5).

A přece se vystoupení z tohoto začarovaného kruhu zdá být možným, přičemž jednoduchým – pokud se prostředkem zajištění nové měny pro vypořádání mezi státy BRICST (proč nenavrhnout zahrnutí do tohoto klubu i Turecku?) stanou nikoliv zahraniční peníze a v nich denominované cenné papíry, ale přírodní bohatství, průmyslový potenciál a zásoby drahých kovů členů tohoto spolku. Něco podobného navrhoval doktor ekonomických věd Jurij Zabrodockij, ale jeho model byl postaven výlučně na odhadu zásob přírodních zdrojů, což nevyčerpává všechny existující možnosti.

V jakémkoliv případě musí být prvním krokem dohoda účastnických zemí o používání smluvního průmyslově-zdrojového ekvivalentu při vzájemném zúčtování, emitovaném Společnou bankou projektu. Jako krytí této jednotky vloží každá z účastnických zemí do Společné banky zástavní papíry na pečlivě oceněné průmyslové objekty, nacházející se ve vlastnictví státu, potvrzené zásoby nerostů, část zlatých rezerv, půdy, lesy a vodní zdroje, objekty infrastruktury atp. Protože tyto zastavené věci a jejich množství lze snadno směňovat za zástavní papíry jak při snižování, tak zvyšování podílu jakékoliv země, získají členské země možnost obměňovat nejen kurz vnitřních měn k ekvivalentní jednotce, ale i objem emise, v závislosti na potřebě. A emisní středisko, Společná banka, je „bezedným měšcem“ vytvářených (a ne vydělávaných) peněz, 100% krytých, na rozdíl od dolaru a eura, a to tím nejcennějším, co dnes existuje – zdroji. A průmyslovým potenciálem.

Výkonnost ekonomik zemí BRICS(T) a množství jejich přírodních zdrojů umožňuje, v principu, v krátké době přeměnit smluvní průmyslově-zdrojový ekvivalent na nejatraktivnější jednotku mezinárodního vypořádání, a účastnické země tohoto projektu přeměnit ze zemí peníze vydělávající na země peníze vytvářející, a získávající maximum výhod z jejich emise.

Poznámky:

  1. http://anti-global.ru/?p=5116
  2. http://www.fixygen.ua/news/20130314/kitaj-skoro-otpustit.html

http://www.fondsk.ru/news/2013/03/28/finansovye-vojny-luchshaja-oborona-eto-napadenie-ii-19792.html

Známka 1.3 (hodnotilo 57)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
bc1q40mwpus89teua4ruhxrtal6v45lc3ye5a9ttud

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Kanada má svého disidenta. Tisíce lidí čekalo v mrazu před Ottawa Senators home arena, aby slyšelo Jordana Petersona01.02.23 20:25 Kanada 0

Mobilizace, aneb - “Kdo tady straší válkou?“01.02.23 16:52 Česká republika 0

Pracovník Pfizeru na skryté kameře: „Pfizer chce sám zmutovat COVID a vyvinout na něj novou vakcínu”- Project Veritas31.01.23 21:01 USA 0

USA se chystají na novou válku s Čínou31.01.23 12:07 USA 0

Par vět z vidlákova blogu30.01.23 21:41 Česká republika 0

Náhody30.01.23 20:49 Česká republika 5

Jak Google ví, že general Pavel je chráněné zvířátko?30.01.23 20:19 Česká republika 1

Pavel už škodí a ještě ani není prezidentem30.01.23 18:26 Česká republika 6

Nechtěli jste tady US radar? Tak teď přijde zúčtování30.01.23 14:31 Neurčeno 0

Co dělala prezidentka Slovenska ve volebním týmu Petra Pavla?29.01.23 18:24 Česká republika 16

Tanky Leopard Ukrajině "pomohou" porazit Rusko29.01.23 14:33 Německo 0

Rodiče, manželky, dědové, babičky - Čtěte a mluvte. Pavel je válka26.01.23 21:40 Česká republika 6

General Pavel? Tak aby bylo jasno!!24.01.23 20:39 Česká republika 3

Žádost o blokaci dezinformačních webů nebyla nezákonná, rozhodl soud24.01.23 09:03 Česká republika 2

Pozor na upravené video s šéfem Pfizeru23.01.23 19:20 Švýcarsko 2

Peklo v multikulturním Švédsku - vraždy, přestřelky, požáry za bílého dne22.01.23 00:36 Švédsko 0

Odstartovalo vybíjení kachen na Hradecku21.01.23 12:48 Česká republika 1

Ti, co „stvořili“ Petra Pavla. Na papíru z archivu. Pohromadě20.01.23 14:21 Česká republika 1

Tallinnský závazek19.01.23 20:31 Evropská unie 1

2023 - Lidé nyní budou jíst hmyz, aniž by o tom věděli19.01.23 17:34 Evropská unie 0

Měnové kurzy

USD
21,66 Kč
Euro
23,78 Kč
Libra
26,79 Kč
Kanadský dolar
16,29 Kč
Australský dolar
15,43 Kč
Švýcarský frank
23,82 Kč
100 japonských jenů
16,82 Kč
Čínský juan
3,21 Kč
Polský zloty
5,05 Kč
100 maď. forintů
6,10 Kč
Ukrajinská hřivna
0,59 Kč
100 rublů
31,00 Kč
1 unce (31,1g) zlata
42 083,07 Kč
1 unce stříbra
517,18 Kč
Bitcoin
506 811,52 Kč

Poslední aktualizace: 1.2.2023 22:00 SEČ

Tuto stránku navštívilo 10 424