Likvidace Kypru je dalším krokem k NWO

Je to americká ekonomika, co určuje stav světové ekonomiky, a vzhledem k finančnímu a politickému vlivu Ameriky i vyhlídky jejího vývoje. V USA je v reálném sektoru vytvářeno pouhých 20% GDP, zbývajících 80% stojí na finančních spekulacích založených na současném neoliberálním modelu rozvoje v téměř všech zemích na planetě. Americký dluh po léta rostl 10% ročně, a GDP 2%. Dokonce ani všechna nově vytvořená aktiva na světě (4% globálního GDP ročně) nebudou moct tento dluh splatit. Navyšování dluhového stropu se stává stále obtížnějším a je to beznadějná snaha. Na Wall Street jsou si toho velmi dobře vědomi. Dluhová pyramida brzy zkolabuje, či spíše bude zkolabována. Co by bylo třeba udělat, aby se poskytly základy pro obnovu finanční moci? Samozřejmě, pro začátek, je třeba posbírat všechna aktiva v daňových rájích.

Daňové ráje byly vytvořeny právě pro to, aby lákaly kapitál nízkými či dokonce nulovými daněmi z příjmů z investic a minimálním dohledem nad peněžními transakcemi na trhu. Podnikání je tam prováděno v souladu se zjednodušenými procedurami a klienti a investoři jsou chráněni bankovním tajemstvím a dalšími podobnými opatřeními. Tento systém umožňuje přilákat kapitál desetkrát větší, než představuje místní produkční sektor. Na Kypru je například sedmkrát větší, než místní GDP, či 126 miliard euro, a tyto peníze půjdou (podle expertů) nikoliv do evropských daňových rájů – Gibraltar, Madeira, Irsko, Andorra, Lucembursko, Lichtenštejnsko – ale do britských nebo amerických – Delaware, Bermudy a Kajmanské ostrovy, Panenské ostrovy atd.

Nyní si připomeňme výrok britského premiéra Davida Camerona o možném vystoupení z EU a informace o vytvoření volné ekonomické zóny mezi USA a EU, které unikly do tisku koncem roku. Stává se jasným, že to má co dělat s plánem na změnu světového řádu, se starými globálními hráči, avšak s novými aliancemi, kde nebude místo pro slabé články ve formě „periferních“, slabých evropských zemí.

Dalším úkolem je odstranit z hracího pole evropské a další společnosti, zúžit celý systém akumulace kapitálu a propojit ho s jeho územím. Část tohoto kapitálu bude ukradena podle kyperského scénáře a zbytek bude použit na zotavení. USA a Británie našly v Evropě spojence – Německo. Tito zbývající tři hráči nyní očividně aktivně vyjednávají o redistribuci finančních toků. Německo, soudě podle událostí na Kypru, se do tohoto procesu aktivně zapojilo, a jeho pozice, ačkoliv nejednoznačná, je silnější, protože tato země má silný reálný sektor ekonomiky. Němci mají také ministra financí Wolfganga Schaeubleho, který je šedou eminencí a hnací silou tohoto procesu.

Je druhým nejdůležitějším člověkem v EU, a možná dokonce prvním, protože úkoluje prezidenta ECB Mario Draghi, aby rozjel tiskařský lis naplno. Je to jediný člověk, který byl svoji stranou (CDU) zvolen do německého parlamentu na deset funkčních období po sobě, tedy má čtyřicetileté zkušenosti, jak se udržet u moci. Jeho rozhovor pro New York Times z listopadu 2011 naznačuje, že akce Německa (a možná dokonce i USA) na Kypru nebyly tragickým omylem, ale dobře promyšleným plánem. V tomto rozhovoru Schaeuble mluvil o potřebě posunu k centralizované Evropě, protože eurozóna nestačí. Mluvil o potřebě vytvoření politické unie, jejíž prezident by byl volen přímo lidmi. Dále řekl, že existuje omezené přechodné období a že nervozita na trhu musí být kontrolována, ale na konci r. 2012 nebo v polovině 2013 musí být vše posíleno a musí být prohloubeny vytvořené politické struktury. Ministr to uzavřel tím, že politické unie lze dosáhnout pouze v době krize.

Plán je jednoduchý: dosáhnout vytvoření rigidní centralizované kontroly a používat sílu za pomoci finančního zmatku – vláda „tří“, MMF, ECB a, narovinu, Německa. Nyní bude tento „triumvirát“ diktovat, kolik peněz bude automaticky sebráno z účtů, aby se udržel systém nad vodou. Pokud bude nějaký odpor, Brusel zastaví služby, které tento systém vytvořil – internetové bankovnictví, bankomaty a banky. Německo se nemá čeho bát, protože po událostech na Kypru začnou všichni Evropané převádět peníze do německých bank.

V blízké budoucnosti Evropa buď vyřeší, jak se politicky podrobit Německu, nebo se EU rozpadne a bude vytvořena nová jednotka, představovaná dárcovskými zeměmi, zatímco ostatní země budou z obrázku odstraněny.

Rusko se může cítit tímto rozruchem relativně neovlivněno, protože je do virtuálního finančního spekulačního trhu minimálně zapleteno, a reálný sektor v Ruské federaci převládá na spekulativním. Nicméně Rusové nejsou ochotní se vzdát svých peněz, aby zachránili Němce a anglosasy, a ruská vláda to může považovat za varování. Pokud nepřikročí k uzavírání účtů velkých ruských podniků (až 80%) v cizích daňových rájích, přijde Rusko o počáteční příležitosti v novém světovém řádu. V důsledku kyperského precedentu má Rusko reálnou možnost vrátit kapitál zpět do země. Rusko by mělo z podobného stratéga, jakým je Schaeuble, velký prospěch.

Zdá se, že Rusko musí naléhavě vytvořit vlastní daňový ráj, ačkoliv byl tento nápad diskreditován liberálním tiskem koupeným Goldman Sachs a spol. Možná by Rusko mělo uvalit daň na odvod kapitálu, jak to udělal Rafael Correa v Ekvádoru, či dokonce vyřešit tento problém prostřednictvím kanceláře státního návladního, ale je zde urgentní potřeba něco udělat. Jinak, za tři nebo pět let, vytvoří Američané nový světový řád, s podmínkami pro Rusko obtížnými.