Transformace společnosti prostřednictvím minisystémů sestávajících z transformačně naladěných lidí

Tyto teoretické úvahy samozřejmě mají smysl a je vhodné si vytýčit určitý atraktor, ke kterému by měla či mohla společnost směřovat. Problém, který vidím, spočívá v tom, že většinou není zohledňována kvalita a úroveň jednotlivých článků tohoto systému, tj. občanů, kteří by měli tento systém realizovat. Jak už jsem mnohokráte uvedl, žádný systém (byť sebelépe vymyšlený) nemůže fungovat, jestliže jeho jednotlivé články svou úrovní a kvalitou nedopovídají zvolenému systému, což bylo a je názorně vidět na konkrétních příkladech reálného socialismu i reálného kapitalismu, případně i dalších reálných ismů.

Myslím, že nebudu v rozporu s názory většiny přemýšlejících lidí se svým názorem, že v současné době nepřevládají v naší společnosti lidé, kteří by byli schopni realizovat nový převratný a lepší systém. Tím nemyslím zavádění nového systému z pozice řídících sil společnosti, ale komplexní realizaci do všech detailů a jednotlivých částí společnosti. Na druhé straně však takoví lidé již tady jsou a není jich málo. Bohužel však málokdy jsou na místech či funkcích, ze kterých by měli rozhodující možnost ovlivnit zásadní změnu systému.

Existuje tu však jedna zcela reálná možnost, která se již do určité míry realizuje a často úspěšně. Tito lidé s transformačním potenciálem se začínají sdružovat (ať už vědomě či nevědomě) a vytvářet minisystémy, které díky svému složení jsou již schopny fungovat na vyšší úrovni a mají transformační potenciál. Také by se daly označit jako ostrůvky pozitivní deviace. Tyto minisystémy stejně naladěných lidí mají celkem logicky tendenci navazovat kontakty s obdobnými systémy a zároveň se spojovat ve vyšší celky, i když si stále udržují svoji autonomnost. Kromě toho díky své úspěšnosti ve svých oborech činnosti, které mohou být velmi rozličné, mohou být a často jsou příkladem pro ostatní lidi, kteří by se rádi podíleli na změně společnosti.

Tento faktor považuji za velmi významný, možná i nejvýznamnější pozitivní jev naší společnosti. Tyto minisystémy mají reálnou šanci prorůstat celou společností a ovlivňovat tak vývoj společnosti pravděpodobně daleko více a snadněji (i když bohužel asi ne rychleji), než pokusy změnit vše z jednoho centra, kde ještě ke všemu hrozí podstatně větší nebezpečí zneužití celého úsilí k prospěchu pouze jedné skupiny obyvatel.

Pokud zde mluvím o společnosti, tak nemám na mysli pouze Českou republiku, ale podstatně širší rámec. Optimální by bylo, kdyby se tento fenomén projevoval alespoň v rozsahu většiny států Evropy (minimálně v první etapě).

Lidé, kteří jsou součástí těchto minisystémů, se do určité míry svým způsobem pohybují ve dvou realitách, které bývají někdy i poměrně dost odlišné. Jednou realitou je prostředí minisystému, kde je již vytvořeno mikroklima, které jim umožňuje chovat se pro ně přirozeným způsobem odpovídajícím jejich úrovni, kde se cítí svobodně, uvolněně a nepotřebují žádné mimikry a určitou ochranu před vnějším prostředím. Ve druhé realitě běžného prostředí makrosystému jsou do určité míry nuceni se chovat v souladu s tímto prostředím a přejímat některá jeho pravidla chování, která však již nedopovídají jejich přirozenosti.

Jen málo jedinců má tu sílu, odvahu a možnost chovat se téměř zcela dle své přirozenosti i v prostředí makrosystému. Z těchto třech podmínek je asi nejdůležitější ta možnost se takto chovat, protože mnoho lidí prostě tuto možnost nemá vzhledem ke své rodině, práci, závazkům či jiným vztahům, pokud nechtějí ubližovat lidem, kteří jsou na nich nějakým způsobem závislí. Nejtěžší je pravděpodobně role rodičů a partnerů, kdy jejich „svobodná“ volba může mít negativní vliv na životní úroveň či psychickou pohodu na nich závislých lidských bytostí.

Tato forma existence ve dvojí realitě, která není zcela nepodobná životu v reálném socialismu, působí na některé z nich stresujícím a traumatizujícím způsobem, který komplikuje jejich snahu o vyšší úroveň vlastního života a života blízkých. Markantní to bývá při péči a výchově dětí, nebo při péči o zdraví vlastní a zdraví blízkých. Příkladem je očkování, ale ústředním bodem zde není účinnost či bezpečnost očkování, ale svoboda volby, což platí i pro rozhodování o formách léčení některých nemocí.

Zjevným problémem bývá jistá izolovanost těchto minisystémů. Jednotlivé minisystémy nevědí o těch druhých a obtížně navazují kontakty, protože se mnohdy bojí otevřít před „cizími“ lidmi a informovat je o jejich poněkud odlišné orientaci (není míněna sexuální orientace). V současné době neexistují či nejsou běžně dostupné formy vzájemné informovanosti o existenci jednotlivých minisystémů a celkem logicky nelze nic takového očekávat od mainstreamových médií, která se projevují jako ochránci a udržovatelé současného systému.

Minisystémy transformačně naladěných lidí existují v mnoha podobách i zájmových oblastech. Tyto oblasti jsou někdy velmi různorodé a pohybují se od občanských aktivit, přes různá ekologicky a environmentálně zaměřené aktivity až po různé duchovně a esotericky zaměřené skupiny lidí. Nedostatečná informovanost se projevuje dokonce ve dvou rovinách. První rovinou je nedostatek povědomí o existenci a formách aktivit minisystémů z jiných oblastí aktivit a druhou rovinou je nedostatek informací o existenci a formách aktivit minisystémů z jiných regionů a obcí. Myslím, že nebude výjimkou, když i v menší obci budou existovat transformačně naladěné minisystémy nebo jednotliví lidé, kteří o sobě vzájemně vůbec nevědí.

Důležitou roli by zde mohl a měl sehrát internet. Předpokládalo by to však vytvoření a provozování webových stránek, kde by mohl kdokoliv získat informaci o existujícím minisystému, který by mu byl blízký, ať už místně či náplní své činnosti. Kromě toho, že by takový web byl velkou příležitostí pro spojování lidí i minisystémů, byl by zároveň velkou inspirací pro vznik nových minisystémů, zejména když by bylo díky tomuto webu možné vidět i pozitivní výsledky již existujících minisystémů.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že ti, kteří jsou pevnými pilíři současného systému a nemají žádný zájem jej změnit ve prospěch většiny společnosti, protože by to bylo (z jejich klamného pohledu) v jejich neprospěch, jsou vzájemně propojeni (nejen informačně) poměrně velmi dobře. Nic na tom nemění ani jejich zdánlivě nesmiřitelné vzájemné politické a ekonomické soupeření. Bohužel tyto jejich vzájemné na oko nepřátelské hrátky jsou zatím schopny ovlivňovat a desinformovat většinu lidí, kteří podstatě této hry nerozumí natolik, aby ji byli schopni vnímat jen jako hru zaměřenou na získání většiny voličů a pozitivní výsledek voleb.

Nezbytnou součástí spojování transformačně naladěných minisystémů je vysoká tolerance k názorům jiných lidí a minisystémů a ochota v zájmu společné vize přistupovat na kompromis všemi akceptovatelný. Z mého úhlu pohledu se při sjednocování zdá vhodné zaměřit se spíše na vlastní proces transformace a formu tohoto procesu, než na možné výsledky transformace. Důvodem je podstatně větší pravděpodobnost shody na společném minimálním všemi akceptovatelném programu a tato shoda je dle mého názoru nezbytnou podmínkou pro akceschopnost sjednocených sil pro transformaci. Zároveň neochota akceptovat tento společný program jednotlivými lidmi či skupinami lidí bude s vysokou mírou pravděpodobnosti signalizovat jejich nezájem na skutečné transformaci společnosti.