Šéf banky požaduje ukradení 15% italských úspor
Je finanční znásilnění Kypru další akcí MMF, která má vyvolat nepokoje?
Zprávy, že Mezinárodní měnový fond původně požadoval ukradení šokujících 40% úspor na soukromých bankovních účtech Kypřanů, podtrhují to, že se obyvatelé této středomořské země stali poslední obětí nechvalně známých“nepokojů MMF“, a hlavní ekonom německé Commerzbank volá po tom, aby podobným způsobem byli obráni o své vklady i Italové.
Kyperská vláda má zítra hlasovat o vynucení „daně“, která není ve skutečnosti ničím jiným, než konfiskací soukromého bohatství, které postihne střadatele se 100,000 až 500,000, kterým bude napařena 9,9% daň. Lidé s více než půl milionem euro budou čelit ještě vyšší sazbě, 15%.
Nicméně rozsah této zlodějny mohl být mnohem větší. Zero Hedge uvádí: „Zdá se, že dohodnutá výše 9,9% je „dobrým obchodem“, v porovnání s neskutečnými 40% z celkových vkladů, která německý ministr financí Schaueble a MMF požadovali.
Nyní, kdy se diktátorská EU a MMF prostě rozhodly ukrást soukromě nashromážděné bohatství a celoživotní úspory evropských střadatelů, všichni pokládají jednu otázku – kdo je na řadě příště?
Joerg Kraemer, hlavní ekonom německé Commerzbank, volal po tom, aby byly podobným způsobem vyplundrovány soukromé spořící účty i v Itálii. „Daň ve výši 15% u finančních aktiv by pravděpodobně stačila, aby stlačila dluh italské vlády pod kritickou úroveň 100% GDP,“ řekl Handelsblatt.
Ačkoliv mnoho Kypřanů reagovalo na krádež svých úspor zuřivě, kdy jeden muž hrozil, že do své místní banky vrazí s buldozerem, byla reakce doposud znatelně klidnější, než by člověk očekával v zemi jako Itálie, která již byla zasažena násilnými nepokoji proti úsporným opatřením v minulém roce.
Jsme nyní svědky dalšího příkladu „nepokojů MMF“ – kdy bankovní elita záměrně podporuje sociální zmatky coby úskok, jak se zmocnit národní ekonomiky a začít proces očesávání aktiv, jak se stalo v Řecku a Argentině? Je nyní v hledáčku Kypr a Itálie?
Jak odhalil v r. 2001 respektovaný investigativní reportér Greg Palast, globální bankovní elita, konkrétně Světová banka a MMF, zdokonalila techniku, která ji v minulosti umožnila obrat o aktiva řadu zemí – tato technika se stala známá jako „nepokoje MMF“.
V dubnu 2001 Palast obdržel uniklé dokumenty Světové banky, které popisovaly proces o čtyřech krocích, jak ukrást zemím jejich bohatství a infrastrukturu a dostat zdroje do rukou bankovní elity.
Jeden z konečných kroků tohoto procesu, „nepokoje MMF“, podrobně popisoval, jak elita plánuje předem zorganizovat masové občanské nepokoje, které by vyděsily investory a způsobily bankroty vlád.
„Toto ekonomické žhářství má svoji světlou stránku – pro cizince, kteří mohou vyzobávat zbývající aktiva za hubičku,“ píše Palast a dodává: „Objevuje se vzorec. Je zde spousta poražených, ale zdá se, že jasnými vítězi jsou západní banky a americké ministerstvo financí.“
Jak dlouho před krizí připravovaly síly zlodějů Kypr na to, aby prodal svá cenná aktiva, výměnou za zadlužení u MMF, stejně jak to dělalo Řecko v posledních třech letech?
Okradení Kypru, mylně označené jako „daň“, bylo rozjeto kyperskou vládou, MMF, EU a vedením finančních médií jako nezbytné zlo, aby se zabránilo krachu bank země a bankrotu země.
Zaprvé, jak vysvětluje Mark J. Grant, popisování tohoto manévru jako „daně“ je urážkou skutečnosti.
„Řekněme si to rovnou; Evropská unie zkonfiskovala soukromý majetek občanů Kypru bez debaty, legislativy nebo souhlasu parlamentu,“ píše.
„Bankovní účet není dluhopis nebo akcie nebo nějaký druh investice. Zdá se, že to mnoha lidem nedochází. Bankovní účet je soukromý majetek občanů nebo korporací a nepatří vládě, nebo se to aspoň doposud v Evropě předpokládalo.“
Zadruhé, vyhlašování soudného dne, že Kypr zkolabuje, pokud jeho vládě nebude umožněno ukrást soukromé bankovní účty, je pouhou krycí historkou, mající ospravedlnit to, co představuje nehorázný akt hromadného finančního znásilnění.
Místo aby chránil bankéře zodpovědné za krizi a obíral lidi, kteří žádnou zodpovědnost za dluh nemají, měl se Kypr vydat ve šlépějích Islandu.
Místo aby nouzově vyplácel bankéře, tak je Island zatkl. Místo aby uvalil brutální úsporná opatření na svoji populaci, Island vyplatil potopené hypotéky lidí. Island také umožnil lidem splatit dluhy v zahraničních měnách, které byly prohlášeny za ilegální, za použití zdevalvované koruny.
Výsledkem bylo, že Islanďané měli v kapse více peněz, reinvestovali je do ekonomiky a nyní se tato země těší zázračnému finančnímu zvratu.
Kyperská vláda si zdánlivě zvolila jinou možnost – prodat své lidi do chřtánu Evropské unie a MMF a připravit scénu pro roky ekonomického zmatku, občanských nepokojů a závislosti na finanční diktatuře, která má prospěch nikoliv ze stability, ale z udržovaného chaosu.