Papež Washingtonu?

V této funkci byl Bergoglio nejvýše postaveným jezuitou v Argentině během vojenské diktatury vedené generálem Jorge Videlou (1976-1983) (historicky opakovaně potvrzované tíhnutí a rovnítko mezi katolickou církví a fašismem je vskutku pozoruhodné – p.p.)

Později se stal biskupem a arcibiskupem Buenos Aires. Papež Jan Pavel II ho povýšil a udělil mu titul kardinála v r. 2001.

Když se vojenská junta vzdala v r. 1983 moci, řádně zvolený prezident Raul Alfonsin vytvořil Komisi pravdy zabývající se zločiny tvořícími základ „Špinavé války“ (La Guerra Sucia).

Vojenská junta byla tajně podporována Washingtonem.

Americký ministr zahraničí Henry Kissinger působil při vojenském puči v r. 1976 za jeho oponou.

Kissingerův hlavní zástupce pro latinskou Ameriku, William Rogers, mu dva dny po puči řekl, že „musíme v Argentině očekávat poměrně hodně represí, pravděpodobně spoustu krve a po dlouhou dobu“. … (archiv Národní bezpečnosti, 23. března 2006).

Foto: Henry Kissinger a generál Jorge Videla (70. léta)

„Operace Kondor“

Je ironické, že v Buenos Aires byl 5. března 2013, týden před udělením papežského titulu kardinálovi Bergoglio, zahájen velký soudní proces. Probíhající soud v Buenos Aires má: „posoudit celkový počet zločinů spáchaných v rámci operace Kondor, koordinované kampaně různých USA podporovaných latinsko-amerických diktatur v 70. a 80. letech, jejímž cílem bylo chytit, mučit a zavraždit desítky tisíc oponentů těchto režimů“.

Další podrobnosti viz Operace Kondor: Soudní řízení ve věci latinsko-amerického programu tajného věznění a vražd, Carlos Osorio a Peter Kornbluh, 10. března 2013.

Vojenská junta vedená generálem Jorge Videlou (foto níže) byla zodpovědná za bezpočet vražd, včetně vražd kněží a jeptišek, stavících se proti vojenské vládě po CIA zorganizovaném puči z 24. března 1976, při kterém byla svržena vláda Isabel Peron:

„Videla patřil ke generálům usvědčeným ze zločinů proti lidskosti, včetně „zmizení“, mučení, vražd a únosů. V r. 1985 byl Videla odsouzen na doživotí ve vojenské věznici Magdalena.“

Wall Street a neoliberální ekonomická agenda

Jedním z klíčových jmenování vojenské junty bylo jmenování (na pokyn Wall Street) ministra hospodářství Jose Alfreda Martinez de Hoz, člena argentinské podnikatelské elity a blízkého přítele Davida Rockefellera.

Neoliberální makroekonomický balíček přijatý za Martineze de Hoz byl „kopírákovou kopií“ balíčku uvaleného v říjnu 1973 v Chile Pinochetovou diktaturou na radu „Chicagských hochů“, po státním puči z 11. září 1973 a zavraždění prezidenta Salvadora Allende.

Okamžitě byly, dekretem, zmrazeny mzdy. Reálná kupní síla se po vojenském puči z 24. března 1976 propadla během tří měsíců o více než 30%. (Odhad autora, Cordoba, Argentina, červenec 1976). Obyvatelé Argentiny byli ožebračeni (Češi po „barevném“ puči v 89 ještě víc – p.p.).

Pod vedením ministra hospodářství Jose Alfredo Martinez de Hoz byla monetární politika centrální banky z velké části určována Wall Street a MMF. Měnový trh byl manipulován. Peso bylo záměrně nadhodnoceno, což vedlo k nezdolatelnému vnějšímu zadlužení. Celá národní ekonomika byla uvržena do bankrotu.

Wall Street a hierarchie katolické církve

Wall Street stál pevně za vojenskou juntou, která vedla z jeho pověření „Špinavou válku“. Katolická církev a její hierarchie pak hrála ústřední roli v udržování legitimity vojenské junty.

Tovaryšstvo Ježíšovo – které představovalo konzervativní, avšak nejvlivnější frakci v katolické církvi, úzce napojenou na argentinskou ekonomickou elitu – stálo pevně za vojenskou juntou, proti tak zvaným „levičákům“ v Peronistickém hnutí.

„Špinavá válka“: Obvinění proti kardinálovi Jorge Mario Bergoglio

V r. 2005 právnička věnující se lidským právům, Myriam Bregman, podala žalobu na kardinála Jorge Bergoglio, kdy ho obvinila z konspirace s vojenskou juntou při únosu dvou jezuitských kněží v r. 1976.

Bergoglio, který byl v té době „provinciálem“ Tovaryšstva Ježíšova, nařídil dvěma „levičáckým“ jezuitským kněžím, aby „zanechali své pastýřské práce“ (tj. dostali padáka), poté, co došlo k rozkolu v Tovaryšstvu Ježíšovu ohledně role katolické církve a jejích vztahů s vojenskou juntou.

Odsuzování vojenské diktatury (včetně porušování lidských práv) bylo v katolické církvi tabu. Zatímco vrchní kádry církve vojenskou juntu podporovaly, běžní členové byli silně proti nastolení vojenské vlády.

V r. 2010 přeživší „Špinavé války“ obvinili kardinála Jorge Bergoglio ze spoluúčasti a spoluviny na únosu dvou členů Tovaryšstva Ježíšova, Francisca Jalics a Orlando Yorio (El Mundo, 8. listopadu 2010).

Během procesu zahájeného v r. 2005 „se Bergoglio dvakrát dovolával svého práva zaručeného argentinskými zákony na odmítnutí stanout veřejně před soudem, a když nakonec v r. 2010 svědčil, jeho odpovědi byly vyhýbavé“:

„Bergoglio byl zapleten nejméně do dvou případů. Jedna kauza se týkala mučení dvou jeho jezuitských kněží – Orlando Yorio a Francisco Jalicsa – kteří byli uneseni v r. 1976 ze slumů, kde hlásali teologii osvobození. Yorio obvinil Bergoglia z toho, že je prakticky vydal eskadrám smrti… tím, že odmítl režimu říct, že schvaluje jejich práci. Jalics to odmítl probírat, poté, co se uchýlil do ústraní v Německém klášteře.“ (Los Angeles Times, 1. dubna 2005).

Obvinění vznesená proti Bergoglio týkající se únosu dvou jezuitských kněží jsou pouhou špičkou ledovce. Za vojenskou juntou stála celá katolická hierarchie. Podle právničky Myriam Bregman: „Vlastní Bergogliovy výroky dokázaly, že církevní představitelé od počátku věděli, že junta mučí a vraždí občany, a přesto diktátory veřejně podporovali. Diktatura by bez jejich klíčové podpory tímto způsobem fungovat nemohla.“ (Los Angeles Times, 1. dubna 2005).

Katolická hierarchie se mlčky spolupodílela na mučení a masovém vraždění, kdy jen v letech 1976 až 1978 podle odhadů zmizelo nebo bylo zabito 22,000 lidí. … Tisíce dalších obětí byly zavražděny v letech 1978 až 1983, kdy pak byla armáda nucena vzdát se moci. (archiv Národní bezpečnosti, 23. března 2006).

Katolická církev: Chile versus Argentina

Stojí za zmínku, že bezprostředně po vojenském puči v Chile 11. září 1973 kardinál Santiago de Chile, Raul Silva Henriquez, otevřeně kritizoval vojenskou juntu vedenou generálem Augusto Pinochetem. Jako výrazný kontrast v porovnání s Argentinou pomohl tento postoj katolické církve omezit vlnu politických vražd a porušování lidských práv, namířených proti stoupencům Salvadora Allende a oponentům vojenského režimu.

Pokud by Jorge Mario Bergoglio zaujal podobný postoj jako kardinál Raul Sivla Henriquez, byly by zachráněny tisíce životů.

„Operace Kondor“ a katolická církev

Volba kardinála Bergoglio vatikánskou konkláve do funkce papeže, jako Francise I, bude mít bezprostřední dozvuky v probíhajícím soudním procesu týkajícím se „operace Kondor“ v Buenos Aires.

Církev podporovala vojenskou juntu. To je něco, co vyjde během soudního líčení najevo. Není pochyb, že dojde k pokusům roli katolické hierarchie a nově jmenovaného papeže Francise I, který působil během vojenské diktatury jako hlava argentinského Jezuitského řádu, zastřít.

Jorge Mario Bergoglio: „Papež Washingtonu ve Vatikánu“?

Zvolení papeže Francise I má široké geopolitické dopady pro celý region latinské Ameriky.

V 70. letech podporoval Jorge Mario Bergoglio USA dosazenou vojenskou diktaturu.

Katolická hierarchie v Argentině podporovala vojenskou vládu.

Zájmy Wall Street byly prosazovány prostřednictvím Jose Alfredo Martineze de Hoz na ministerstvu hospodářství.

Katolická církev v latinské Americe je politicky vlivná. Také pevně ovládá veřejné mínění. To je architektům americké zahraniční politiky známo a je to jimi chápáno.

V latinské Americe, kde se nyní řada vlád staví proti americké nadvládě, lze očekávat – vzhledem k Bergogliově historii – že nový papež Francis I, coby vůdce katolické církve, bude hrát de facto diskrétní „tajnou“ politickou roli ve prospěch Washingtonu.

S Jorge Bergoglio, coby papežem Francisem I, ve Vatikánu (který věrně sloužil americkým zájmům ve zlatých letech generála Jorge Videly) může být hierarchie katolické církve v latinské Americe opět účinně manipulována tak, aby podkopávala „pokrokové“ (levicové) vlády, a to nejen v Argentině (vládu Cristiny Kirchner), ale v celém regionu, včetně Venezuely, Ekvádoru a Bolívie.

K dosazení „proamerického papeže“ došlo týden po smrti prezidenta Hugo Chaveze.

Ve Vatikánu papež Washingtonu a Wall Street?

Americké ministerstvo zahraničí běžně tlačí na členy Rady bezpečnosti OSN, aby tak ovlivnilo hlasování o rezolucích Rady bezpečnosti.

Americké tajné operace a propagandistické kampaně jsou běžně používány k ovlivnění národních voleb v různých zemích po celém světě.

Pokusila se americká vláda ovlivnit volbu nového papeže? Jorge Mario Bergoglio byl preferovaným kandidátem Washingtonu.

Prováděl Washington v katolické církvi tajný nátlak, přímo nebo nepřímo, na 115 kardinálů, kteří jsou členy vatikánské konkláve, aby byl zvolen papež, který bude věrně sloužit americkým zahraničně-politickým zájmům v latinské Americe?

Poznámka autora

Od příchodu vojenského režimu k moci v r. 1976 jsem působil jako hostující profesor na Institutu sociální politiky Universidad Nacional de Cordoba v Argentině. Hlavním předmětem mého výzkumu v té době bylo zkoumání sociálních dopadů smrtících ekonomických reforem přijatých vojenskou juntou.

Učil jsem na Universitě Cordoba během počáteční vlny vražd, jejichž cílem byli i pokrokoví obyčejní členové katolického kléru.

Průmyslové město Córdoba na severu země bylo centrem hnutí odporu. Byl jsem svědkem toho, jak katolická hierarchie aktivně a běžně podporovala vojenskou juntu a vytvářela atmosféru zastrašování a strachu v celé zemi. Všeobecným pocitem té doby bylo, že Argentinci byli horními kádry katolické církve podvedeni.

Tři roky předtím, v době vojenského puče v Chile 11. září 1973, který vedl ke svržení vlády Lidové jednoty prezidenta Salvadora Allende, jsem působil jako hostující profesor na Ekonomickém institutu Katolické univerzity Chile v Santiago de Chile.

Bezprostředně po puči v Chile jsem byl svědkem toho, jak se kardinál Santiaga, Raul Silva Henriquez – jednající jménem katolické církve – postavil vojenské diktatuře.