Venezuela po Chavezovi
11.3.2013 Komentáře Témata: Jižní Amerika, Venezuela 790 slov
Vůdce Venezuely odešel v 58 letech. Neměl dostatek času, aby dokončil aspoň polovinu svých plánů. Jako muž činu se stal příkladem pro levicové síly na kontinentu. Jeho odchod zcela určitě zpomalí, snad dočasně, reformy na západní polokouli, spojované s jeho jménem. Když v prosinci 2012 opětovně odjel na Kubu na operaci, vyzval své stoupence, aby zůstali jednotní. Jednotní – toto slovo zopakoval záměrně třikrát, protože je to jednotnost, co může zaručit pokračování jeho politického kurzu a historickou porážku sil vedených Říší Spojených států amerických.
Často byl nazýván Osvoboditel 21. století a byl přirovnáván k Simonu Bolivarovi, který bojoval proti španělskému koloniálnímu jařmu. Udělal toho hodně, aby Venezuelu zbavil ekonomické a politické závislosti na Spojených státech: ropný průmysl byl znárodněn; proces latinsko-americké integrace byl urychlen. Historický význam Chaveze bude s postupujícím časem patrnější…
Fakt, že prezident Obama vyjádřil Venezuele po smrti Chaveze soustrast a vyjádřil naději na vybudování konstruktivních bilaterálních vztahů, byl vnímán mnoha lidmi jako signál bolívarskému vedení. Jakmile Obama mluví o spolupráci, nemá zájem na konfrontaci, takže Caracas by neměl odmítnout potřesení rukou. Je čas na dialog, interakci a snížení napětí.
Ale ostentativní mírumilovnost Obamy jde ruku v ruce s pomstychtivou euforií panující ve Washingtonu. Nálada převažující v kruzích americké elity je evidentní: konečně je nenávidění caudillo pryč! Příčina jeho smrti musí být ještě přesně stanovena, ale jeho smrt uvolňuje cestu pro nové rozvratné akce ve Venezuele, například navazování kontaktů s odpůrci Nicolase Maduro, člověka, kterého Chavez označil za svého nástupce. Hlavním cílem amerických zvláštních služeb je vrazit klín neshod mezi venezuelské vůdce, destabilizovat situaci, posílit opozici, obzvláště její radikální křídlo, a přimět ji usilovat o odplatu.
Zmínky o usmíření ve slovech soustrasti Washingtonu nejsou ničím víc, než jen kouřovou clonou pro multifázovou operaci, mající za cíl udržet „Chavezovy nástupce“ mimo moc… Vše ostatní jsou jen prázdná slova. Veřejné potrestání země vedené „populistickým režimem“ je již dlouhou dobu fixní ideou některých kruhů na špici amerického vedení. Myslí si, že je správná doba pro průzkumný útok, aby se otestovala stabilita bolívarského režimu. Nadcházející volby otevírají slibné vyhlídky. Opozice má příležitost chopit se iniciativy. Všechny průzkumy mínění uvádí, že Nicolas Maduro vede před Caprilesem Radonskym o 15-20%. Capriles v říjnu 2012 prohrál s Chavezem, ale ti, kteří tahají za nitky ve Washingtonu, nehrají podle pravidel.
Bude to tvrdý boj. Sabotáže, provokace, diverze, politické vraždy – v lásce a válce je vše dovoleno, cokoliv, co dopomůže k dosažení cíle. Pokud je Maduro jasným vítězem, pak vyvolají nepokoje ve městech, zablokují dopravní trasy, vyvolají konfrontaci a pak spustí povyk kvůli „obětem vládních represí“. Použití síly, aby se dostali k moci, není vyloučeno; mohou se pokusit provést to za pomoci žoldáků a zahraničních jednotek zvláštních operací. Takové scénáře se již v historii moderní Venezuely odehrály. Další možností je jednat při sčítání hlasů. Proamerická média a aktivisté budou šířit informace o „hromadném falšování“ ve prospěch Madura. Takováto obvinění doprovázela všechny volební kampaně, ve kterých Chavez zvítězil, ale vždy vedl s jasným náskokem. A nyní, co Maduro?
Samozřejmě, že bolívarské vedení se spoléhá na podporu přátel a spojenců. Již dostalo podporu Bolívarské aliance pro lid naší Ameriky (Alianza Bolivariana para los Pueblos de Nuestra América, či ALBA), Společenství latinsko-amerických a karibských států (Comunidad de Estados Latinoamericanos y Caribeňos, CELAC), Společenství jihoamerických zemí (Unión de Naciones Suramericanas, UNASUR) a dalších. Nicolas Maduro velmi potřebuje podporu Číny, Brazílie a Ruska, zemí, na které se Chavez spoléhal při zahraničně-politickém rozhodování. Igor Sečin, výkonný předseda Rosněft, povede ruskou delegaci na pohřbu. Pro posílení rusko-venezuelských vztahů toho vykonal hodně. Do ruského týmu také patří Denis Manturov, ministr obchodu a průmyslu Ruské federace, a Sergej Čemezov, generální ředitel Ruských technologií, státní společnosti. Složení delegace jasně ukazuje, že tato návštěva nebude plnit pouze reprezentativní funkci.
Cílem delegace je zabránit, aby se události vyvíjely podle destabilizačního plánu Washingtonu, a poskytnout jakoukoliv možnou podporu Nicolasi Maduro. Liberální média již předpovídají, že Rusko utrpí ve Venezuele velké finanční a materiální ztráty. Přichází s předpověďmi s uměle dramatickým nádechem: Spojené státy dosáhnou svého cíle, ruské investice v pásu Orinoka a v dalších oblastech Venezuely budou ztraceny, a obrovská půjčka na pořízení ruských zbraní se rozplyne. Opozice se dostane k moci a smete ty, kteří jsou ve Washingtonu v neoblibě, jako Číňané, Rusové, Brazilci…
S těmito temnými vyhlídkami přichází lidé, kteří věří pouze v jeden vzorec politiky: vzorec, kde bude vítězem ten, kdo nabídne Chavezovým nástupcům více peněz. Ale Chavez vytvořil skutečně dobrý tým. Takže bez ohledu na to, jak tvrdé časy to mohou být, nebudou v řadách těch, kteří bojují za vítězství bolívarské revoluce, žádní dezertéři.