GMO agrobyznys a destruktivní povaha globálního kapitalismu
23.2.2013 Komentáře Témata: Genetické inženýrství, Globální ekonomika, Indie 1330 slov
Kapitalismus je založen na řízení svých inherentních (sobě vlastních) krizí. Je rovněž založen na potřebě maximalizovat zisk, zlikvidovat konkurenty, snížit režijní náklady a potlačovat mzdy. V 60. a 70. letech, tváří v tvář rostoucí konkurenci ze zahraničí, začaly USA převádět průmyslovou výrobu do zahraničí, aby snížily náklady tím, že použijí levnou zahraniční pracovní sílu. Další země tohoto příkladu následovaly. Ještě více pracovních míst bylo ztraceno v důsledku impulzu automatizovat. Aby se zisky dále zvýšily, byly odbory a sociální programy napadány a tlačeny do toho, aby se snižovaly mzdy doma. Problém vyřešen. Nebo ne?
Ne tak docela. Jak mzdy na západě stagnovaly nebo klesaly a nezaměstnanost rostla, trh potravin byl ohrožen – pokud mají lidé méně peněz na nákup věcí, pak co dělat? Nový problém, nové „řešení“ – půjčovat lidem peníze a vytvářet dluhem poháněnou konzumní společnost. Samozřejmě, že to vytvořilo obrovské příležitosti pro investory ve financích, a byly vytvořeny všemožné pochybné finanční deriváty a produkty, které byly prodány veřejnosti a přebalovány a přehazovány v celém bankovním systému. Tento trh se nasytil a dluhová bublina praskla. Tentokrát je „řešením“ tištění peněz a rozdávání nouzových vyplácení bankám, aby se pokryly jejich sázky z hazardu a přiměly se opětovně půjčovat. Protože se ve státních kasách objevily obrovské díry, v důsledku nouzových vyplácení a spirály státních dluhů během let neoliberalismu, stala se současná krize pro finanční sektor příležitostí, aby rozšířil svoji dlouhodobou na dluh navázanou kontrolu nad suverénními státy, včetně kontroly nad ořezáváním aktiv prostřednictvím „úsporných opatření“ a jejich přebíráním.
Na globální úrovni, neboť místní demokracie byly ovládnuty mezinárodními financemi a mocnými korporátním zájmy pod rouškou „globalizace“, byly tradiční zemědělské praktiky a místní ekonomiky „restrukturalizovány“ (prostřednictvím pro-exportní politiky monokultur, aby se získala zahraniční měna pro splácení dluhů; budování přehrad, aby bylo možné zásobovat to, co se stalo na vodě vysoce náročným na chemii založeným průmyslem; více půjček a zadluženosti a zbytečného přesunování potravin po celé planetě) a farmáři byli vytlačeni ze své půdy. Fakt, že takoví lidé pak mohou nakonec zaplavit některá rozlehlá přetížená města, a, mají-li štěstí, dostávat pár dolarů denně za práci v robotárně pro zahraniční vlastníky nebo v call centru, je pak vydáván za „ekonomický zázrak“ kapitalismu.
Je zjevné, jak uvádí akademik David Harvey, že problémy vytvořené kapitalismem nebudou vyřešeny, jsou jen přesouvány. Nikde to není patrné více, než u role amerického agrobyznysu v Indii.
Podle Jeffery M. Smithe z Institutu pro zodpovědné technologie, nebyly Rusko, Čína a EU u GMO žádnou snadnou kořistí, jak americký agrobyznys doufal. Nicméně v situaci, kdy USA odsouhlasily otevřít se jadernému energetickému sektoru Indie, oplátkou za to, že jejich agrobyznys a obří řetězce budou aktivně formovat Znalostní dohodu o zemědělství, mohla by se Indie stát mnohem snadnější možností.
Předtím, než se začalo o GMO v Indii mluvit, již bylo jasné, že americký agrobyznys nedokáže poskytnout skutečná řešení agrárních problémů, které vytvořil svoji „zelenou revolucí“.
Podle nedávného článku Gautama Dheer v indických novinách Deccan Herald (1) čelí zemědělství v Punjabu (původním ukázkovém příkladu „zelené revoluce“) nevyhnutelné krizi, kdy pesticidy způsobují rakovinu, výnosnost plodin klesá a spodní voda je vyčerpána. Model, který přijalo, je neudržitelný. Skutečně, to, co se děje v Punjabu, je jen špičkou ledovce chemického zemědělství v Indii (a jinde).
A nyní se vrší důkazy, že agrobyznys nedokáže poskytnout skutečná řešení ani u problémů, které rovněž vytvořil prostřednictvím svých GMO plodin, patentování osiv a monopolů.
Nedávná zpráva v Business Standard (2) uvádí, že výnosy u Bt bavlny (GMO představuje druhý příchod „zelené revoluce“) poklesly na pětileté minimum. Indie schválila Bt bavlnu v r. 2002 a během několika let poklesly výnosy dramaticky. Avšak Glenn Davis Stone, profesor antropologie a environmentálních studií na Washingtonově univerzitě v St. Louis, poznamenal, že většina nárůstu produktivity nemá s Bt bavlnou nic společného (3).
A co víc, od okamžiku, kdy Bt bavlna získala navrch, výnosy se trvale zhoršovaly. Podle článku v Business Standard (2) to vypadá, že bavlníkoví červi se stali odolnými. V rozporu s tím, co bylo původně farmářům říkáno, mluvčí Monsanto citovaný v článku v Business Standard říká, že takovou odolnost bylo možné očekávat. Stone říká, že když Bt bavlna dorazila do Indie, bylo farmářům říkáno, že již nebudou muset provádět postřiky. Že bude stačit jen zasít osivo a pravidelně rostliny zavlažovat. Bylo jim říkáno, že protože geneticky upravená semena jsou odolná vůči hmyzu, není potřeba používat obrovská množství pesticidů.
Výchozím předpokladem, přijatým GM sektorem, bylo, že se lidé dlouhá léta marně pokoušeli změnit „zaostalé“ tradiční praktiky těchto farmářů. Ale nyní jim stačí jen dát kouzelné biotechnologické osivo.
Nyní, když se objevila odolnost, Stone poznamenává, že, podle mluvčího Monsanto, je to vše chyba indických farmářů!. Tento mluvčí v Business Standard vysvětluje, že „omezené ostrůvkové osazování“ je jedním z faktorů, které mohly přispět k odolnosti bavlníkového červa. Použití „špatného“ biotechnologického osiva je dalším.
Odpovědí biotechnologického sektoru u boje s padajícími výnosy je neustálý výzkum a vývoj, aby se vyvinuly nové technologie, které by si udržely náskok před vznikem odolnosti hmyzu. Inovace GM sektoru mají zaručit vyšší výnosy. Ale neslyšeli jsme přesně toto před deseti lety? Samozřejmě, že ano. Je to obrovský podfuk.
Stone říká, že výnosy začaly klesat po r. 2007/2008. Po 2006/2007 počet Bt hybridních semen nabízených farmářů vyskočil z 62 až 131 na 274; v sezóně 2009/2010 jich bylo 522. Navzdory tomu výnosy farmářů neustále klesaly. A dodnes je to totéž!
Tato zkrachovalá technologie může být vždy nahrazena technologií odsouzenou ke krachu ještě více, avšak takovou, která nabízí krátkodobou nápravu. Mezitím indická vláda prakticky dotuje americký agrobyznys prostřednictvím kompenzací poskytovaných farmářům, jimž se bavlna neurodila, jak je tomu v případě Maharashtra (4).
Nyní, kdy vláda a západní agrobyznys konspirovaly s cílem tento korporacemi řízený kolotoč roztočit, je možná jen malá šance, že toho zanechají. Protože byli farmáři zbaveni kontroly nad vlastním osudem, mohou být závislí na americkém agrobyznysu, který se jich zmocnil, navždy.
Soukromě vlastněný agrobyznys, jak je tomu u kapitalismu obecně, je založen na krátkodobé krátkozrakosti. Jeho predátorské korporace v Indii krize, které samy vytvořily, jen řídí, a tudíž na nich vydělávají, stejně jako na ničení tradičního zemědělství a místních ekonomik a na svých dodávkách chemikálií a GM produktů. Ze své povahy, jako součásti logiky kapitalismu, je americký agrobyznys předurčen klopýtat od jedné krize k další. A bude tak činit za schovávání se za prapor „inovací“ nebo „výzkumu a vývoje“.
A s každou novou „nápravou“, s každou technologií, s každým novým pesticidem, herbicidem, GM inovací, budeme ještě více vzdáleni od spolupráce s přírodou, kdy se ji pokoušíme ovládnout tou či onou biotechnologií, která dále poškozuje jak nás, tak prostředí. Ale je to všechno dobré pro obchod. A to je vše, na čem opravdu záleží. Vždy lze vydělat peníze na svalování viny za tento vytvořený bordel, plynoucí z nepřetržitého stavu řízení krizí (alias „inovací“ a bombardování farmářů nekončícím proudem nových technologií) na ostatní (v tomto případě na farmáře), a jak jsme si všichni vědomi v případě Indie, na utrpení jiných lze vydělat peníze.
Nakonec o tom kapitalismus přeci je: plánované zastarávání – plánované opotřebování výrobků, aby bylo možné dosahovat zisku z proudu nových „báječných“ výrobků, a co se týká Indie, plánované opotřebování jejích farmářů, protože agrobyznys se chystá vykořenit tradice a utvářet zemědělství ke svému vlastnímu chemického a geneticky upravovanému obrazu.
Kapitalismus své problémy neřeší, jen je přehazuje jinam. A součástí tohoto velkého podfuku je, že vydává své nekonečné krize a selhání za vynikající úspěchy.
Poznámky
- http://www.deccanherald.com/content/309654/punjab-transformation-food-bowl-cancer.html
- http://www.business-standard.com/article/markets/bt-cotton-losing-steam-productivity-at-5-yr-low-113020601016_1.html
- http://www.globalresearch.ca/harvest-of-hypocrisy-farmers-being-blamed-for-gmo-crop-failures/5322807
- http://gmwatch.org/latest-listing/51-2012/14479–maharashtra-reports-massive-bt-cotton-failure
GMO Agribusiness and the Destructive Nature of Global Capitalism vyšel 19. února na Global Research. Překlad Zvědavec.