Matrix

Ačkoliv je film Matrix považován za sci-fi gigantických rozměrů, pokusím se v několika následujících odstavcích analyzovat a názorně vysvětlit, jak výše uvedené souvisí s našimi životy a jakým způsobem jsou ovlivňovány. Výraz Matrix budu používat jako abstraktní slovo, které nechci přímo vázat k ději stejnojmenného filmu. Pouze jsem si ho vypůjčil, jelikož velice dobře vystihuje to, čím se v současnosti dobrovolně obkopujeme.

Na celou věc nahlížím z pozice superuživatele (dále též superotroka), který v Matrixu figuruje jako nadstupeń běžných uživatelů (dále též otroků). Superotroci jsou zjednodušeně řečeno vývojáři, programátoři a systémoví administrátoři, kteří pro Vás vytvářejí virtuální realitu, kterou většina z Vás dobrolne přijímá, touží po ní či se na ní stává přímo či nepřímo závislá. Připojujeme do internetu milióny serverů (strojů poskytujících služby) a nepředstavitelné množství přepínačů a směrovačů (zeleně a červeně blikající krabičky), které pomáhají kontrolovat Vaši mysl a ovlivňovat Vaše rozhodnutí. Tato propracovaná síť, ke které se připojujete pomocí svých chytrých telefonů, počítačů a tabletů, nad Vámi bdí ve dne i v noci a je kdykoliv připravena převzít kontrolu nad Vaší myslí.

Až 95% lidské populace je lehce ovladatelné a víceméně samostatně neuvažující stádo, pro které je únik do virtuální reality denní potřebou. Televize, telefony, multimediální přístroje, počítače nás řídí, aniž si to uvědomujeme a ti, kteří mají kontrolu nad obsahem námi dobrovolně přijímané virtuální reality, mají kontolu nad našimi myšlenkovými pochody. Lidské uvažování je umělé formováno podle předem definovaných modelů. Pravdivost a věrohodnost informací, přijímána našimi mozky jako fakt, není (a nemůže být) v drtivé většině případů nijak ověřována. Tato skutečnost dává ohromnou moc těm, kteří mají možnost rozhodovat o náplni informačního toku přijímaného koncovým uživatelem (otrokem).

„mundus velt decipi, ergo decipiatur“ (1)

Sociální sítě jsou kapitolou samou o sobě. Původní záměr virtuální globální socializace společnosti byl bezpochyby ušlechtilý. Jenže ze záměru se stal multigenerační problém, který jen na nejznámější sociální síti fb(2) měsíčně připravuje otroky o 700 miliard minut(3) reálného života. Živá komunikace s protějškem je nahrazena interakcí s obrazovkou, kde se emoce se vyjadřují pomocí smajliků, dokonce zde existuje možnost vyjádřit (pouze souhlasný!) názor k příspěvkům ostatních. O sběru osobních dát z profilů uživatelů se tady nebudu rozepisovat, protože bych se už nedostal k ničemu jinému.

Virtualizace osobnosti

Podle wikipedie je virtuální realita definována jako “technologie umožňující uživateli interagovat se simulovaným prostředím. Technologie virtuální reality vytvářejí iluzí skutečného světa (např. při výcviku boje, pilotování, lékařství), nebo fiktivního světa počítačových her. Jde o vytváření vizuálního zážitku zobrazovaného na obrazovce počítače, speciální audiovizuální helmy, popř. oblečení snímající pohyb a stimulující hmat”.

Osobně bych popsal virtuální realitu jako svět, který přebírá kontrolu nad myšlením svého hostitele, modeluje jeho duševní pochody a ovlivňuje tímto i jeho chování v reálném životě. Je to velice účinný způsob, jak na dálku ovládat člověka, aniž by si to dotyčný uvědomoval. Virtuální realita je mocný nástroj používáný Matrixem ke vzdálené správě lidského vědomí.

Hierarchie Matrixu je velice důmyslná a každý v ní má své místo. Superotroci se přímo podílí na budování virtuální reality a jsou tedy pro přežití Matrixu klíčovými prvky. Pozice otroků je rovněž velice důležitá, jelikož jejich mysl slouží jako hostitelský prostor pro inicializaci a běh virtuálních systémů. Mladší generace otroků vyrůstají již v plně režii Matrixu. Hlavní důraz je tady kladen na plnou virtualizaci vědomí, při které automaticky dochází k asimilaci mysli Matrixem. Tímto se rovněž eliminuje potencionální schopnost samostatného myšlení a do mozku budoucích generacích je zaživa instalován operační systém jménem "slave". Virtualizace lidského mozku se stala naprostou samozřejmostí, stejně jako je tomu v počítačovém světě v případě virtualizace operačních systémů. V obou případech je princip stejný a velice jednoduchý. Hostitel poskytuje svými fyzickými prostředky prostor pro běh virtuálních instancí operačních systémů (dále též hostů). S přiděleným prostorem nakládá host zcela dle svého uvážení a nad vnitřními procesy nemá hostitel žádnou kontrolu. Zásadním rozdílem mezi člověkem a počítačem je v této rovině ne/schopnost oddělit běh hostitelského systému od toho virtuálního, což je naprosto klíčové pro přežití Matrixu. V případě člověka virtuální svět přímo vstupuje do toho reálného a s nevelkou nadsazkou řečeno se z lidí stávají androidi.

V současnosti (rok 2013) běží Matrix pod plnou kontrolou superotroků. Teoreticky vzato by tyto entity mohly běh Matrixu zpomalit či zcela zastavit. Důvodem, proč se tak nikdy nestane, je napojení ekonomického systému do celého procesu a neschopnost (či neochota) se na výše uvedené sabotážní akci podílet.

Trnem v oku je pro Matrix 5% lidské populace, která si ještě zachovala schopnost samostatně uvažovat. Tato minoritní skupina je prozatím rezistentní vůči snahám Matrixu infiltrovat se do mozku svých potencionálních obětí. Myslím si, že v průběhu několika desítek let bude výše uvedená menšina násilně přečipována a zotročena, čímž bude ze společnosti zcela odstraněna schopnost vzdorovat či myslet a lidská pupulace bude celosvětově asimilována.

Trendy (nejen) posledních let ukazují, že budoucnost se bude vyvíjet v Orwellovsko-Huxleyovskem stylu. Utopistické myšlenky těchto spisovatelů se již v mnohem naplnily a jejich nadčasovost je neuvěřitelná.

A tak, zatímco si svět pobrukuje jedovatě vtíravou melodii písničky "gangam style", hluboko v podzemních laboratořích kdesi na severní polokouli naší planety jsou vyvíjeny technologie, které jednou pomohou automatizovat a robotizovat lidskou společnost.

1. svět chce být klamán, tak jej tedy klamejme
2. f**king bullshit?
3. http://www.statisticbrain.com/facebook-statistics/