Hříchy proti Duchu rozhodly volby

Pokusme se pohlédnout na tento aspekt myšlení z hlediska duchovních principů. Jejich největším učitelem je pro mne Ježíš Kristus. Celým evangeliem se jako červená nit vine odsuzování pokrytectví a farizejství, pro které je charakteristické ostentativní formální dodržování zákonů. Ježíš odsuzuje lpění na formulacích zákona za situací, kdy se formulovaný zákon vzhledem k anomálním okolnostem dostává do rozporu s jeho Duchem! Tedy úmyslem zákonodárce. „Spravedlnost Boha Podstaty světa je Ježíšem zásadně nadřazována nad nutně slovně nedokonalou formulaci zákona!!! Proto jsem jako Čech vlastně „husita“, neboť Jan Hus, sice nedokonale, poukazoval církevníkům na rozpor mezi jejich slovy a činy. A ty špatné činy se ovšem opíraly o formální znění církevních zákonů, nikoliv o jejich ducha! Proto bych také chtěl na prezidentské vlajce původní: Pravda boží vítězí! Tj. ne pravda peněz a tisku, ale objektivní pravda.

Vraťme se nyní zpět k výroku o sudetských Němcích. To úskočné od KS bylo to, že dal do souvislosti poválečné události se současným stavem věcí! Poválečný čin odsunu, vedený úsilím (i velmocí) ke stabilizaci států střední Evropy, vsazuje jiných do okolností současného sbližování národů. Vlastně dává české pojetí dějin na roveň pojetí nacistického! Sice ne přímo slovně, ale jaksi oklikou převádí také na Čechy a Beneše vinu za válku. Nevyřčeno, ale Češi pořád ještě utlačují sudetské Němce neuznáním jejich neviny, jako za republiky! Skoro v duchu sudetoněmeckého dějepisce Tomáše Krystlíka. Ten „hlubokomyslně“ „nachází“ Čechy jako původce všech potíží střední Evropy!

Před dalším líčením ožehavého tématu předesílám, že události z konce války si dobře pamatuji, mám část příbuzenstva německého a Němce a němčinu mám rád. Můj děda, zásluhou mého otce klasického filologa „odbojář“, vytáhl z odsunového lágru a z odsunu německou část příbuzenstva. Navíc mám „papíry“ na český „buržoazní nacionalizmus“ z prověrek roku 1970, kdy jsem písemně a jediný na vysoké škole veterinární odmítl schválit „bratrskou pomoc“ a měl jsem tu čest být vykádrován jako první. To předesílám proto, abych nemohl být ani „národovci“, ani germanofily napaden pro kolaborantství komukoliv. Je také známo, že dlouhodobě odsuzuji chování české duchovní chátry (lidí bez jakékoliv etiky) vůči Němcům po válce. (Kniha: Falsifikace a falsifikátoři českých dějin. Právě 4 dotisk Agape Brno.) Dlouhodobě odsuzuji chování „odbojářů“ 9 května vůči všem Němcům bez rozdílu, které je skutečně neodpustitelné. Česká sebranka a darebáci se po skončení války vydala loupit a vraždit i zcela nevinné Němce. Někteří z těchto darebáků se neprávem zařazují do odbojářů. Vinou hlavní masy českého národa je jen to, že řádění za Čechy se vyhlašující duchovní chátry nezarazilo! A popíši také podle pamětí mého otce z heydrichiády a totálního nasazení, proč tomu tak bylo. Říkal, jak byl hned po nasazení varován, že s „říšskými“ Němci se dá vyjít, že se chovají normálně. Ale že si musí přísně hlídat, který z Němců je Sudeťák, protože tam jde při setkání s ním stále o krk! A neměl od té doby celý život rád němčinu, protože si ji citově spojoval s protektorátem. Já naopak ji mám rád, protože ji mám spojenu s TV komentáři „ von Hugo Portisch“ a se schopností exaktního definování jevů.

V souvislostmi se sudetskými Němci se pokusím popsat příčinu jejich poválečného odsunu z neběžného úhlu pohledu. I ve Švýcarsku je většina občanů německy mluvící a proč se tito nepřidali k Hitlerovi? Protože se cítili být německy mluvícími Švýcary. Kdyby německy mluvící „bohémáci“ nechtěli Mnichovem roztrhat historicky, tedy z vůle boží, vzniklá práva koruny české a včlenit korunu do říše, byli tu dosud! Mohli sice právem želet zaniklého mocnářství, kde byli mírně preferováni. Já bych ho skoro želel také, kdyby se včas federalizovalo a změnilo v konstituční monarchii. Přesto ale německy mluvící „bohémáci“ neměli právo zradit odvěkou suverenitu země. A po jejím ovládnutí nesměli z česky mluvících „bohémáků“ udělat podlidi, terorizovat je a indukovat tím v nich sžíravou nenávist. Nenávist jednou vzniklá je energie, která se v duchu Starého zákona, neboli z přirozeného běhu věcí, musí vybít (odvést do země) utrpením lidí. Jediné z náboženství, které dává návod, jak nenechávat vzniknout a jak neutralizovat již vzniklou energii nenávisti, je původní nedeformované křesťanství. Proto jsem naprosto přesvědčen, že budoucí civilizace a Evropa bude řízena buď duchem obnoveného křesťanství, nebo se vše v ní zvrhne do všeobecné nacionalistické řeže fanatiků.

Druhým hříchem Karla Schwarzenberga proti Duchu ve volební kampani byla propagace školného na vysokých školách. Tento „plán na financování školství“ je skrytě vůči Čechům genocidní. Česká vědomostní elita se již dvě století indukuje z chudých nadaných studentů. Od buditelů přes Masaryka až konec konců po chudého nadaného Zemana. Tato stále z nižší střední třídy vznikající duchovní elita byla a je neustále všemi totalitními režimy decimována, nebo je oslabována přetahováním nadaných za lepší bydlem do ciziny. Proto je v životním zájmu českého národa, aby každý jeho nadaný student mohl studovat!!! Temnými duchy u moci a bohužel i prezidentským kandidátem nabízené vysokoškolské studium „na úvěr“, tzn. za cenu zadlužení u bank (úžerníků) vede nutně k tomu, že až tito prodlužení absolventi dokončí studium, místo založení rodiny a populace začnou splácet úvěr. Navrhovatelé školného nenápadným podlamováním počtu schopných v národě se stávají vlastně protinárodními zločinci. Kdyby Karel Schwarzenberg opravdu chtěl něco pro náš národ udělat, při svém majetku, založil by nadaci pro nadané studenty jako blahé paměti Josef Hlávka.

Třetím hříchem Karla Schwarzenberga proti Duchu je odmítání nesení odpovědnosti za spoluúčast na vládě a obsazování ministerských křesel lidmi typu ministryní obrany Parkanové a Peak, S-kartou Drábkem, křečovitým udržováním TOPky u moci s pomocí takové poslanecké „elity“, jsou Kočí, Škárka a přeběhlíci. Tito „politici“ se již „schopnostmi“ a charakterem začali vybarvovat jako slabší, než byli Jakeš a Bilak! To je zlé! Pak se bez námahy a reklamy ujímá heslo: „Zlatí komunisti!“ Má-li Karel Schwarzenberg opravdu „ducha knížete“, měl už s tímto „pragmatizmem“ praštit! A ne strašit národ vládou komunistů, navíc dnes jediných nezkorumpovaných! Lidi nejsou až tak moc hloupí! Takové strašení by zabralo jen v situaci, kdyby v zemi a na hranicích stáli sovětské divize a v zemi 99 „Pragováků“. Tedy i v tomto nevysloveném způsobu myšlení prezidentského kandidáta se vyjevuje ono první „nebrání okolnosti dějů“ do jednoty s charakterem dějů samých. Komunizmus nehrozí! To jen současný duch konzumu jako smyslu života se rozkládá. Vymanit se z fascinace možnými granty by se měli vymanit i pražští producenti zábavy a hecu! Podcenili zdravý selský rozum lidu!

Ač si v podstatě samotného Karla Schwarzenberga vážím, volil jsem „Miloše“. Zřejmě na rozdíl od mnohých katolíků. Položil jsem si, jako ostatně činím vždy při váhání, otázku: Koho by v této konkrétní situaci a dilematu volil Ježíš Kristus? Agnostika Zemana nebo knížete katolíka? Nedospěl jsem k lepšímu závěru, že „tak šedesát procent Miloše“. Byl jsem překvapen, že tak volili i Češi jako celek. Já jsem proto po čase opět mohl být hrdý na to, že jsem Čech! Neboť se ukázalo, že nejen duchovní jádro, ale i hlavní masa národa se nenechala zblbnout bezprecedentním vymýváním mozku médii nebo amerikanizovanými, po grantech prahnoucími „umělci“. Za novináře, politizované umělce a mládež „trhovcově sexuálního“ typu, ala Issová-Mádl, mi v kampani bylo stydno nejvíc!