Palestinci říkají, že zřejmě nemají na výběr a musí dát Izrael k Haagskému soudu
Palestinci ve středu prohlásili, že nebudou mít na výběr a budou si muset stěžovat na Izrael u Mezinárodního trestního soudu, pokud bude židovský stát realizovat plán výstavby domů na půdě, kterou Palestinci chtějí pro budoucí stát.
Při rozmluvě s reportéry po setkání Rady bezpečnosti OSN kvůli Střednímu východu palestinský ministr zahraničí Riad Malki řekl, že rozhodnutí jeho vlády bude z velké části záviset na tom, co Izraelci udělají s tak zvanou oblastí „E1“ u arabského předměstí východního Jeruzaléma.
„Pokud Izrael bude chtít zajít dále a bude realizovat (osadní) plán E1 a další související plány kolem Jeruzaléma, pak ano, půjdeme k ICC,“ řekl. „Nemáme jinou možnost. Závisí to na rozhodnutí Izraele.“
Palestinci dříve připomínali, že předání jejich různých sporů s Izraelem soudu se sídlem v Haagu je jednou z možností, ale Malkiho středeční poznámky byly tou nejpřímější hrozbou, se kterou jeho vláda vůči židovskému státu doposud přišla.
Mezinárodní trestní soud stíhá obvinění z genocidy, válečných zločinů a dalších závažných porušení lidských práv. Palestinci musí nejdříve požádat o připojení k soudu, a jakmile budou členskou zemí, mohou nechat Izrael vyšetřovat.
Palestinci získali nárok připojit se k ICC poté, co Valné shromáždění OSN povýšilo v listopadu statut Palestiny z „pozorovatelského subjektu“ na „nečlenský stát“, což byl krok, který byl široce považován za de facto uznání nezávislého palestinského státu.
Po hlasování z 29. listopadu – u příležitosti 65. výročí přijetí rezoluce OSN č. 181, která rozdělila Palestinu na židovský a arabský stát – Izrael oznámil, že postaví dalších 3,000 osadnických domů na Západním břehu a ve východním Jeruzalému, což jsou oblasti, které Palestinci chtějí pro budoucí stát, spolu s Gazou.
E1 zabírá asi 12 km2 a je považována za obzvláště důležitou, protože nejde jen o úzký „pas“ Západního břehu, ale vede také k východnímu Jeruzalému, kde chtějí Palestinci umístit své hlavní město.
Na Západním břehu a ve východním Jeruzalému žije přibližně 500,000 Izraelců a 2,5 milionu Palestinců. OSN považuje všechny izraelské osady na Západním břehu za ilegální.
„Palestinský stát“
Zvláštní koordinátor OSN pro mírový proces na Středním východě Robert Serry 15-členné Radě bezpečnosti řekl, že osady jsou v rozporu s mezinárodním právem a „stále větší překážkou míru“. Ale také varoval Palestince před přikročením k mezinárodním krokům.
Setkání rady ohledně Středního východu představovalo první veřejnou debatu o izraelsko-palestinském konfliktu po povýšení statutu Palestiny OSN. Malki a řada členů rady se ve svých projevech o „státu Palestina“ zmiňovali.
Slova „stát Palestina“ byla také uvedena na popisce před palestinskou delegací.
Americká velvyslankyně v OSN Susan Rice dala radě jasně najevo, že takové veřejné zmínky o „státu Palestina“ z něj nečiní suverénní stát.
„Jakákoliv zmínka o „státu Palestina“ v OSN, včetně použití výrazu „stát Palestina“ v nápisech v Radě bezpečnosti, či použití výrazu „stát Palestina“ na pozvánkách… neodráží souhlas, že „Palestina“ je stát,“ řekla.
Spojené státy, Izrael a sedm dalších členů 193-členného Valného shromáždění hlasovaly v listopadu proti povýšení statutu Palestiny ze strany OSN.
Bílý dům ve středu opětovně začal vyzývat k obnovení dlouho zastavených izraelsko-palestinských mírových vyjednávání, bezprostředně po izraelských volbách, ze kterých premiér Benjamin Netanyahu vyšel jako vítěz, ale kdy jeho pravicový blok měl menší než očekávanou podporu.