¡No pasarán!

K názvu článku jsem si půjčil heslo vzniklé podle Wikipedie při bitvě u Verdunu. No nevím, já jsem se ve škole učil, že to bylo heslo francouzských komunardů a znamená Neprojdou!. V každém případě je to politické heslo používané – opět podle Wikipedie – levicí u různých příležitostí.

Chtěl bych vypíchnout dvě věci. Ta první – skutečným vítězem není ani tak Zeman, ale obyčejní lidi. Vzali celé ty volby nesmírně odpovědně. Jak se to pozná?

Havloidé vsadili na zdrcující mediální kampaň za podpory uznávaných umělců a (méně uznávaných) miliardářů. Měli výhodu v tom, že Schwarzenberg spoluvlastní (s Bakalou) například rozšířený Respekt, a co nevlastní on, to vlastní spřízněné německé domy. Oficiální média zažívala orgasmus servilnosti. Osobní kontakty havloidů na televizní ředitelé pak dokonaly zbytek. Přesto – anebo právě proto – neprošli. Nepodařil se jim hromadný brainwashing národa. Lidi hledali jiné zdroje. A našli.

Britské listy hlásí, že za poslední měsíc je navštívilo 534 tisíc návštěvníků. Podobně rekordní návštěvnost hlásí i server iDnes. Zvědavec má za leden také rekordní návštěvnost – 335 tisíc unikátních návštěv v okamžiku, kdy toto píši. Lidi se nespoléhali na oficiální zdroje, četli to i ono. A zjevně se pak rozhodovali na základě vlastní volby. To svědčí o jejich politické vyspělosti a odpovědnosti. Ne každý národ je na tom stejně. Máme být na co hrdi.

Druhou věcí, kterou bych chtěl vypíchnout, je role internetů v celém tom humbuku. To ještě před dvaceti lety nebylo vůbec možné. Lidé byli odkázáni jen na to, co si přečetli v novinách koupených v trafice a na televizi. Kdo kontroloval obojí, rozhodoval o tom, co smějí a nesmějí vědět. Samozřejmě, šeptandy se šířily a leccos z nejvyšších míst proniklo i do podhradí. Ale trvalo to dlouho a bylo to nejisté. Mnoho špíny se dařilo zamést pod koberec. Dnes to papalášům tak snadno nejde. Jsou jako v akváriu. Někdo se něčeho na ně domákne – a šup s tím na internet. Druhý do rozvede, přidá, co sám ví, další to zanalyzuje a ještě další to zkopíruje tam a onde... A oni s tím nemohou nic dělat. :) Internet je noční můrou tzv. elit, skutečně džín vypuštěny z láhve. Džín, se kterým špičky nepočítaly, a kterého se jim už asi sotva podaří do láhve znovu zavřít. PSM jsou geniální dílo, ale tohle prostě autoři v době jejich vzniku tušit nemohli. Na to nejsou připraveni.

Jen díky internetu jsme si mohli včas prohlédnout i druhou tvář Karla Schwarzenberga. Tu, která měla zůstat utajena.

Politika byla vždycky špinavá záležitost, od začátku existence moderních státních útvarů přitahuje do jejich čel asociální deprivanty a bezohledné dravce. Není to projev současného systému. Už jsme o tom sice ve Zvědavci psali, ale ten příklad je tak dobrý, že si zaslouží připomenutí i v tomto kontextu. Kolem roku 100 př. n.l. si římský politik Markus Crassus zvyšoval své bohatství tak, že jeho otroci bývali první u požárů v Římě. Crassus nabídl majiteli hořícího domu, že jej od něj odkoupí za nízkou cenu. Pokud majitel souhlasil, Crassovi otroci dům rychle uhasili. Pokud nesouhlasil, nechali ho shořet. Šeptalo se, že často i ohni na začátku pomohli, pokud šlo o „zajímavý majetek“, ale tenkrát ještě neměli internet, tak zůstalo jen u té šeptandy.

Události posledních dnů ukázaly, že skutečná demokracie může fungovat. Už jsem v ní nevěřil díky naprostému vyprázdnění tohoto pojmu současným establishmentem. Ale vypadá to, že lidi by si dokázali vládnout sami. Přístup k informacím a kolektivní inteligence může převážit i nad sebevětší a sebedrzejší kampaní. Dejte lidem všechny informace – a oni se rozhodnou dobře. A to je třetí dobrá zpráva. Informace je moc. Teď už nám schází jen „maličkost“. A sice prosadit snadnou odvolatelnost politiků. Dokud ta nebude, nemá smysl se bavit o demokracii. A až bude, je celkem jedno, jak se bude politický systém jmenovat. Možnost volit a odvolat kohokoliv z vedení je základem fungujícího systému. A ono to k tomu směřuje!

Včera jsem tady připomněl ten nápis na zdi, že kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali. To pořád platí. Neraduji se z vítězství lepšího kandidáta, protože nevím, kdo za ním doopravdy stojí. Je docela možné, že někdo někde se nám teď nahlas chechtá, protože oba kandidáti byli jen dvě tváře stejného Boha a oba slouží stejnému pánu. Na tu možnost musíme být připraveni. Uvidíme, dejme Zemanovi čas. Vnímám ty poslední volby jako sociologicko-psychologický pokus na 10 milionech dobrovolníků - něco, co by se v laboratoři těžko dalo realizovat. Pokus měl odpovědět na otázku, zda je kolektivní inteligence odolná vůči masivnímu tlaku propagandy a zda se dokáže rozhodnout ve svůj prospěch, má-li možnost znát argumenty pro a proti. A ukázalo se, že ano. A z toho se raduji.

Domnívám se, že internet vytváří subtilní a méně subtilní tlak na svoloč, která si říká elita. Je to takový Damoklův meč. Dříve nebo později budou muset vzít na vědomí, že cokoliv udělají, se dozvíme. Že se nic neutají. Nic nezametou pod koberec. Propojeno s možností odvolatelnosti politiků se systém začne pomalu čistit. Společnost má v sobě zabudovány samočistící mechanismy, podobně jako třeba vodní plochy v přírodě. Mám to ověřeno. Potřebujeme nějakých 20-30 let a to, co bude pak, bude docela příjemná doba. Do veřejného života se vrátí slušnost, úcta a čest. My se toho asi nedožijeme, ale další generace ano. Jediné, co je třeba, musíme si více věřit. Čas pracuje pro nás. Nemohou vyhrát. Neprojdou!