USA se připravují na vojenské akce v Bolívii

Několik měsíců pokračovaly aktivity expedice na území země. Až po řadě uveřejněných zpráv v amerických médiích kompetentní bolivijské orgány zahájily šetření. Vice-prezident Alvaro García sdělil, že aktivity amerických „vědců“ v zemi vyvolávají velké pochybnosti. Zprvu tvrdili, že zkoumají problémy adaptace člověka na velké nadmořské výšky. Pak bylo prohlášeno, že tyto experimenty jsou prováděny v zájmu vojenského kontingentu USA/NATO v Afghánistánu. Jistě, válka proti Talibanu trvá již deset let, blíží se termín stahování amerických jednotek z Afghánistánu, a najednou si v Pentagonu vzpomenou na „problémy s vysokými nadmořskými výškami“! Je pochopitelné, že po těchto zmatených vysvětleních se objevila tvrzení, že zdaleka ne všichni vědci, kteří přijeli z USA, vědci jsou.

Formálně expedici vedl Robert Roach z univerzity Colorado, ale ve skutečnosti tato „skupina vědců“ podléhala pracovníkům americké vojenské rozvědky (DIA). V Bolívii její činnost koordinoval vojenský atašé amerického velvyslanectví. Plukovník Patrick Mathes a jeho spolupracovníci zajišťovali operační krytí. Na vědecko-výzvědnou činnost expedice DIA vyčlenil Pentagon 4 miliony dolarů.

Provádění operací tohoto typu bez formálního svolení dotyčné země je otevřenou výzvou, demonstrativním pohrdáním zákonů Bolívie a jejím vedením. Podle názoru vice-prezidenta Garcíi jde o „podkopávání suverenity země a přípravu vojenského útoku na Bolívii“.

Důvody pro takové výroky jsou. Poté, co po prvních známkách skandálu Mathes opustil Bolívii, sekci vojenského atašé vedl plukovník Dennis Fiemeyer. Ten je považován za hlavního experta Pentagonu na jižní Ameriku. Dříve pracoval v Paraguaji a Peru a je obeznámen s rovnováhou sil v regionu, bolivijskou strategií dosažení přístupu k Pacifiku, se současným stavem bolivijských ozbrojených sil a jejich obranným potenciálem. Pevnou součástí práce amerického vojenského atašé je monitorování nálad v armádě, verbování agentů, využívání „disidentů“ pro destabilizaci a svržení „Moralesova režimu“.

„Americká vláda zneužila naší důvěry a velkomyslnosti,“ řekl bolivijský vice-prezident. „To je na pozadí pokusů o obnovení plnohodnotných diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi poměrně negativní signál.

Nemůžeme lhostejně této agresi přihlížet. Máme právo přijmout opatření, aby se nic podobného již neopakovalo. Výkonná moc bude neustále sledovat všechny aktivity severoamerických představitelů v Bolívii.“

Americké velvyslanectví se k indiánskému prezidentovi Evo Moralesovi stavělo nepřátelsky od počátku, pokoušelo se v r. 2006 znemožnit jeho nástupu k moci a v r. 2010 jeho znovuzvolení. Aby se Moralese zbavily a vrátily Bolívii pod kontrolu Washingtonu, využívaly americké tajné služby všechny příležitosti pro vedení „tajné války bez pravidel“, až po vysílání teroristických skupin. Přeživší teroristé a jejich pomahači pak utíkali z Bolívie do USA.

Podél hranic s Bolívií byly americkým velitelstvím Southcom vytvořeny vojenské základny v Iquitos (Peru), Concone (Chile), Mariscal Estigarribia (Paraguay). Současný paraguayský prezident Federico Franco, který se ujal moci v důsledku pro-amerického komplotu, spolupracuje s Pentagonem a je zarytým nepřítelem těch integračních procesů na kontinentu, které realizují země ALBA – bolívarské aliance zemí latinské Ameriky. Paraguay je Pentagonem považována za významný opěrný bod pro destabilizaci Bolívie. Z tohoto důvodu byla v Paraguaji rozjeta informačně-propagandistická kampaň „usvědčující ji z vývozu bolívarské revoluce“ do Paraguaje. Politologové nevylučují, že „adekvátní odpovědí“ loutkového paraguayského režimu na „nepřátelské aktivity Moralese“ může být realizace „syrského scénáře“. Bolívie je analytiky amerických tajných služeb považována za slabý článek integračního bloku ALBA.

Separatistické tendence v rovinatých okresech Bolívie zůstávají. Nespokojenost tradiční elity s tím, že jménem indiánské většiny řídi zemi „marxisté“, kopírující zkušenosti Kuby a Venezuely, nabývá stále větší radikálnosti. Korupční aféry, do kterých byli zapleteni vládní činitelé, jsou tiskem nafukovány, což kompromituje to pozitivní, co se podařilo Evo Moralesovi a jeho spolubojovníkům za ta léta vlády udělat. Konfliktnost vztahů indiánských a bílých obyvatelů zůstává, což americké tajné služby využívají k posílení operativních pozic v nepřátelských táborech. Washington předkládá Moralesovi stále stejné námitky: podpora přátelských vztahů s Iránem, posilování vztahů, včetně vojenských, s Čínou, nedostatečná snaha v boji s drogovými kartely.

Po čtyřleté nepřítomnosti amerického velvyslance v La Paz světlo naděje na normalizaci vzájemných vztahů nakonec zasvitlo. Washington sdělil, že do Bolívie plánuje poslat diplomata Jamese Nealona, se třicetiletými pracovními zkušenostmi v systému ministerstva zahraničí. Poslední americký velvyslanec – Philip Goldberg – byl v září 2008 bolivijským ministerstvem zahraničí prohlášen za personou non grata, kvůli napojení na separatisty a financování rozvratné činnosti nevládních organizací. Goldberg konspiroval prakticky otevřeně, jsa přesvědčen o tom, že bolivijská vláda se ho neodváží dotknout. Nicméně kufry si musel sbalit rychle. Také proto, že Goldberg při diskusích s některými západními kolegy z diplomatického sboru šířil rasistické výpady na adresu Moralese.

Bolivijci si učinili z této aféry závěry. Ještě před příjezdem do Bolívie měl Goldberg pověst specialisty na „svrhávání nepřátelských režimů“, ale pověřovací listiny mu neodmítli. Nyní se La Paz chystá provést důkladné vyšetření diplomatické dráhy Nealona ohledně „nepřátelskosti“ a existence důkazů o jeho účasti na rozvratných operacích v zemích latinské Ameriky. V závislosti na výsledcích tohoto šetření bude přijato rozhodnutí.

V tuto chvíli vyplaval na povrch jen jeden kompromitující materiál tohoto Američana – údaj na WikiLeaks: v analytickém dokumentu odeslaném ministerstvu zahraničí z Limy označil Nealon Evo Moralese za „prezidenta antisystému“ a předpovídal negativní vliv tohoto „radikálního politika“ na „ekonomický pokrok“ Peru a na indiánskou populaci této země. Nealon rovněž poznamenal, že Morales „přijme opatření“ k destabilizaci USA loajální vlády Alana Garcíi, kdy se zaštítí podporou ze strany „radikálních režimů“ Venezuely a Ekvádoru. Tudíž z pohledu amerických národních zájmů je Morales v interpretaci Nealona silně nebezpečný člověk. Jakou objektivnost lze očekávat od tohoto Američana v případě jeho příjezdu do La Paz?

Mimochodem, v materiálech WikiLeaks Nealon prakticky nefiguruje. Tento zkušený diplomat, který pracoval v Chile, Uruguay, Peru a v Kanadě, se v korespondenci s ministerstvem zahraničí neobjevil. Nabízí se jeden závěr: Nealon pracoval pro jiný úřad, pro CIA.

Vzniká dojem, že bolivijská vláda nemá na přítomnosti amerického velvyslance v La Paz příliš zájem. Obavy Moralese a jeho týmu lze chápat. Bolívie je vystavována komplexním útokům s cílem destabilizovat ji na vnitřní a vnější frontě. V zemi se opět konsoliduje „pátá kolona“. Vláda informovala o záměru přezkoumat zákonnost působení 22 NGO, zdroje jejich financování a soulad jejich stanov se skutečnými aktivitami. Opozice otevřeně demonstruje své napojení na americké velvyslanectví. Na nedávný sjezd strany „Hnutí beze strachu“ (MSM) byl pozván šéf CIA v zemi – Geoffrey Schadrack, politický poradce amerického velvyslanectví. MSM se vydává za pravicovou konzervativní stranu, stavící se proti vládnoucí MAS.

Komplikovaně se vytváří vztahy Bolívie se sousedy – Paraguají, Peru a Chile. Vzájemné výhrady, konfliktní situace, obvinění z „nepoctivé hry“ se objevují neustále. Washington důsledně, se znalostí věci, vráží do regionu klín konfliktů. Obzvláštní pozornost je věnována indiánské otázce, „rozeštvávacím aktivitám“ Bolívie a pokusům „zrevolucionalizovat“ indiánská hnutí v těchto zemích. Tímto se vytváří předpoklady pro budoucí ozbrojené konflikty. Jejich hlavní viník je znám předem.