Volební divadlo – první kolo

Z liberalismu se zrodily konstituční státy, které nahradily samovládu, která byla jedinou záchranou gojímů. Konstituce, jak víte, není nic jiného než škola neshod, nedorozumění, hádek, nesvárů, neplodných stranických agitací, stranických vrtochů - zkrátka, škola všeho, co ochromuje činnost státu. Tribuna řečníků, ne méně efektivně než tisk, odsoudila vládce k nečinnosti a neschopnosti, čímž se stali neužitečnými a zbytečnými. Z tohoto důvodu byli v mnoha zemích skutečně sesazeni. Potom přišla éra, kdy bylo možné realizovat republiky; a pak jsme nahradili vládce jeho karikaturou - prezidentem z davu, ze středu našich loutek nebo otroků. Protokol č. 10

První kolo prezidentských volen je za námi. Snažím se utřídit myšlenky. Ráno, když jsem otevřel počítač a sčítání hlasů ještě nebylo u konce, vedl Zeman s 25 % hlasů, Schwarzenberg byl druhý, ale byl dost pozadu, měl jen něco nad 20 %. Byl jsem rád. Jak dopoledne pokračovalo, Schwarzenberg dotahoval a Zeman oslaboval. Nakonec skončili téměř shodně. Zeman zůstal v čele s 24,22 % hlasů a Schwarzenberg s 23,40 % hlasů. Rozdíl mezi prvním a druhým kandidátem je pouhých 0,82 %.

Vysoký počet hlasů pro Schwarzenberga mě překvapil. Kdo ho, proboha, mohl volit? Který jen trošku rozumně uvažující Čech či Moravák mohl dát hlas tomu ospalému, dementnímu a temnému politikovi, který – jak správně upozorňuje Jan Čulík na Britských listech – neudělal pro náš národ nic, ale doslova NIC dobrého. Dobře to vystihl kdosi v diskuzi na Parlamentních listech. Schwarzenberg rovná se církevní restituce, re-formy de-formy, zlodějny a otevření Sudeťákům. A Kalousek. Vůbec je necenzurovaná diskuze na PL zajímavá. Z 650 příspěvků za článkem o radosti v táboře Karla Schwarzenberga by se na prstech jedné ruky daly spočítat hlasy pro knížete. A nepříliš rozdílné je to i v dalších diskuzích na jiných serverech. Takže znovu otázka: Kdo ho vlastně volil?

Ačkoliv nemáme zatím žádné důkazy o manipulaci s hlasy, ta otázka zůstává. Jak říkával Stalin, ti kteří hlasují, nerozhodují o ničem. Ti, kteří počítají hlasy, o všem.

Nemám radost ani z jednoho postupujícího kandidáta. Je pravdou, že ze dvou zel představuje Zeman to menší, ale o kolik? Zeman je sice inteligentní, zkušený politik, na druhé straně je arogantní a rád se napije. Mezi jeho největší slabiny řadím jeho slepou podporu Izraeli a sionistům. Na druhé straně právě to poslední mu zajistilo, že vůbec prošel do dalšího kola. Tohle si jisté skupiny v zákulisí pečlivě ohlídají. Za posledních padesát let snad neexistuje na Západě politik, který by se JIM postavil a ujal se úřadu. Pokud ano, byl následně tak dlouho vláčen bahnem a pomluvami, dokud nebyl zdiskreditován on i země, která ho zvolila.

Schwarzenberg je představitelem těch nejtemnějších zahraničních reakčních sil. Ostatně patří k havloidům, kteří jim také slouží do roztrhání těla. Nemá žádnou empatii, žádný vztah k našemu národu. Možná už tenkrát na schůzce Bilderberg byl seznámen se svým úkolem a byla mu slíbena všemožná podpora. Zbývá jen doufat, že „nebude vyhrán“ a pokud ano, že se matka Příroda pokusí napravit chybu lidí. Postupující demence a věk jsou toho příslibem.

Lidé nakonec z toho, co se jim nabízelo k výběru, zvolili ještě to nejmenší zlo. Sám bych asi dal hlas paní Bobošíkové, i když ani v jejím případě nejsem přesvědčen stoprocentně. Ale z té ubohé plejády prezidentských kandidátů se mi jeví jako nejvhodnější. Zvlášť poté, co byl Okamura zlikvidován.

O Okamurovi jsem zde psal a mé nadšení pro tohoto kandidáta bylo nízké. Vadilo mi především jeho neprůhledné financování a jeho údajné bohatství. Nevěřil jsem a stále nevěřím, že vydělal na dopravě těch několika stovek Japonců sem. Ale ironicky – tím, že ho zlikvidovali, a to, jak ho zlikvidovali, mi napovědělo, že Okamura patrně JEJICH nebyl. Když někdo dokáže popřít selský rozum i matematické zákony, musí být už hodně vystrašený jeho popularitou.

Z určitého úhlu představovala osobnost Okamury něco jako „spojení na východ“ nadneseně řečeno možná směrem k asijské moudrosti a filosofii východního konfucianismu. Tato vazba byla drsným způsobem zpřetrhána a naopak byla posílena vazba naší země směrem k potápějícímu se západnímu světu. Důvod je zřejmý. Ještě pořád je tady co plundrovat.

Okamura měl ve skutečnosti ještě štěstí, jiní politikové, kteří také chtěli dělat nezávislou politiku podle zdravého rozumu a podle toho, co si přejou lidi, dopadli hůře. I jejich země. Namátkou takový Lukašenko, kterého sepsuli tak, že by si od něj pes kůrku nevzal. A pokud chcete příklad krajního řešení, tak takový Jásir Arafát, Jörg Heider, Muammar Kaddáfí nebo ze současnosti Hugo Chavez, že?

Zkrátka karty jsou rozdány a úlohy rozděleny dávno před tím, než herci vystoupí na pódium. Lidi do toho kefrat nenechají. Mohou nanejvýš dělat kompars a křoví.

Na závěr ocituji kousek z diskuze, kterou jsem dnes vedl přes Skype s panem Jandou. Jeho názor:

Místní opice můžou rozhodovat o drobnostech, ale ne o věcech významnějšího významu. Dokonce ani o výši daní ne. Postup je identický v jakékoliv kolonii. Loutky plní rozkazy a za odměnu je jim dovoleno brát si část ostříhané vlny ovcí. Páníčky zajímá jen výše výpalného a jeho včasný odvod a plnění role přitakávačů. A to, aby byl systém a odvod dávek udržitelný, tudíž aby se to se stříháním a oblbováním nepřehnalo. Všechny šarvátky opic v aréně místního politického cirkusu jsou jen o tom, která z opic se dostane dočasně k tý bedně banánů, která je jim zahraničními páníčky přidělena za hraní role bílého koně...