Klausův hřebík do rakve neokomunistické demokracie

Klaus je nejlepší prezident, jakého jsme kdy měli, slýcháme občas. Tyto výroky znějí stejně, jako se tonoucí stébla chytá. Klaus byl vždy skvělý manipulant a uměl se vcítit do pocitů a názorů lidí. Prostě český politik. Václav Klaus dal ovčanům další lekci toho, že jednal vždy jinak, než hovořil a sliboval.

Zvláštní byla vždy jeho slabost pro komunisty a socialisty. Nevěříte? Jeho vlády byly vždy plné bývalých komunistů (bylo jich nepřeberné množství, Dybou a Kočárníkem počínaje a Stráským a Dlouhým konče). Stejně tak se uměl Klaus briskně v roce 1998 domluvit se socialisty (postkomunisty) Miloše Zemana a umožnit jim vládu, přestože ještě pár dní předtím proti nim horlivě brojil. A nakonec si vzpomeňme na úzkostlivý strach o komunistické hlasy při volbě prezidenta v roce 2008, Klausovo vystrašené a opatrné našlapování okolo KSČM a pohrdlivé výroky o „prázdném a siláckém antikomunismu“. Klaus lezl komunistům do střev již před rokem 1989, když s nimi besedoval v Prognostickém ústavu a jezdil za odměnu do ciziny na přednášky a semináře. Jak se zdá, prezident má pro tuto totalitní ideologii zvláštní slabost. Ale můžeme se divit člověku, odkojeném v komunistickém Prognostickém ústavu, což byla líheň kádrů pro KSČ? A neokomunistické elity chtějí už klid od soudů a kamer. Staří pánové požadují v klidu dožít.

Václav Klaus se rád prezentuje jako „pravicový“, konzervativní politik. Jeho PR je v tomto ohledu často úspěšné, ačkoli je skutečné činy jsou diametrálně dlišné od skutečné „pravicové“ či konzervativní politiky. Mimochodem, všechno to jsou politologické anachronismy dvacátého století.

Klaus je politikem konzumu, který říká, že dokud jsou plné ledničky a plné nádrže u aut, má se naše generace úžasně a není třeba brblat. A to na naše ovčany platí. Ale jak dlouho? Klausova amnestie je jen dalším hřebíkem do rakve neokomunistické demokracie.

Klausovi privatizační kamarádi mají sice ledničky plnější, mají jich více a také více aut, ale věčné soudní tahanice je už štvou. Klausova privatizační garnitura devadesátých let už chce svůj klid. Chvalovský, Tykač, Dienstl chtějí v klidu dožít za peníze, které zmizely ze státního rozpočtu a které způsobily díru ve státních financích, kterou nyní zalepují občané zvýšenými daněmi.

Klaus může teď nerušeně pořádat veselice se svými kamarády v jejich palácích okolo Prahy, ze kterých budou shlížet na poddané a smát se Klausovým státnickým a historickým výrokům z minulého století – říkanky o tom, že „nezná špinavé peníze“ či o „zhasnutí“ v průběhu ekonomické reformy 90.let. Tykač chce nerušený mejdan ve svém podzemním paláci za půl miliardy na pražské Grébovce. Řádně oslavit demokratickou amnestii prezidenta Klause.

No a vzkaz ovčanům z paláců demokratů? Makejte, vyplňujte řádně daňová přiznání a bacha na rychlost na padesátce, jinak přijde pokuta.