USA a Rusko by mohly naplnit předpovědi mayského kalendáře

Syrie je momentálně klíčovým bodem v americkém úsilí získat úplnou nadvládu ve světové politice. Podaří-li se jí dosáhnout toho, aby se v Syrii ujala moci vláda, nakloněná USA, spíše než Rusku, Iránu a Číně, oslabí se tím pozice Iránu na Středním východě a zvýší se americká naděje, že by se americké moci podařilo podrobit i ropou oplývající Irán. Rusko má ovšem jedinou vojenskou základnu na Středním východě v syrském přístavu Tartus a ví příliš dobře o amerických plánech dobýt Irán. Začátkem tohoto roku odradily USA od vojenského útoku na Irán jen ruské a čínské hrozby, že se jejich armády postaví na stranu Iránu. Tento víkend se zástupci USA a Ruska sešli na půdě OSN k diskusi o řešení syrské občanské války a zopakovali jen vzájemná obvinění, že každý z nich podporuje v konfliktu stranu, která je s ním ochotná spolupracovat.

Nemůže tedy být překvapením, že ve stejné době, kdy se k syrským břehům přiblížila americká letadlová loď Eisenhower, přistály v syrském přístavu Tartus dvě ruské válečné lodě. Rusko tak dalo najevo, že by se mohlo postavit americké vojenské intervenci v Syrii i vojensky. Vojenský konflikt mezi USA a Ruskem by ale skoro nevyhnutelně skončil jadernou válkou, po které by Země přestala být pro lidi obyvatelnou planetou.

Podle izraelské agentury Ynetnews se džihadistická součást povstalců, Fronta Al Nusra, zmocnila chemické továrny nedaleko Aleppa, kde se vyrábí jedovatý chlór.  Britové pak přidali k americkým varováním syrské vládě i varování, že „globální komunita“ zasáhne i když se chemických zbraní zmocní i „jiní lidé“.

Americké rozhodnutí zaútočit na Asádův režim se tak zdá být do jisté míry v rukou povstalců, kteří se mohou odhodlat i k tomu, předložit falešné důkazy o tom, že syrská armáda použila chemické zbraně. Použije-li toho americká vláda k rozkazu k útoku americké armády na Syrii, může se snadno stát, že se tam střetne s ruskými vojáky a že se letos Vánoc nedožijeme.

Pro tento svět by bylo velmi pozitivním vývojem, kdyby se zejména USA, které se pokoušejí podrobit si čínský růst tím, že ovládnou státy, které dodávají čínské ekonomice ropu, smířily s tím, že do budoucna nemůže o osudu průmyslové civilizace rozhodovat vojenská moc místo ekonomických principů.