Americké volby: Budou mrtvé duše a hacknuté volební stroje?

Od Stalinovy doby se technologie změnila. S elektronickými hlasovacími stroji, které nezanechávají žádnou papírovou stopu a jsou naprogramovány soukromým patentovaným softwarem, lze sčítání rozhodnout ještě před hlasováním. Lidé ovládající elektroniku mohou prostě naprogramovat hlasovací stroje tak, aby zvolily kandidáta, jehož vítězství chtějí. Elektronické hlasování není transparentní. Když hlasujete elektronicky, nevíte pro koho hlasujete. To ví jen stroj.

Podle většiny průzkumů mínění je souboj o Bílý dům příliš těsný. Historie ukázala, že když jsou volby těsné a není očekáván jasný vítěz, jsou nejsnáze ukradnutelné. A co je ještě důležitější, rozdíl mezi povolebními průzkumy, možná naznačujícími skutečného vítěze, a ukradeným výsledkem, je, pokud to není přepísknuto, velmi malý. Ti, kteří volby ukradli, mohou do televize snadno dodat dost expertů, aby vysvětlili, že rozdíl mezi povolebními průzkumy a sečtenými hlasy není statisticky významný, nebo vznikl proto, že ženy či rasové menšiny či členové jedné strany byli v povolebních průzkumech neproporcionálně dotazováni.

Nedávno se objevily zprávy, že, kvůli nákladům, povolební průzkumy v prezidentských volbách 2012 již nebudou prováděny na obvyklém komplexním základě, aby se ušetřily peníze. Pokud mají tyto zprávy pravdu, nezůstal u falšování voleb žádný kontrolní mechanismus.

Digitální hlasy

Ve fascinujícím článku v Harper’s Magazine (26. října 2012) Victoria Collier poznamenává, že za staré technologie byla krádež voleb závislá na moci politiků mašinerie, jako u louisianského senátora Huey Longa, aby se zabránilo odhalení.

S příchodem nových technologií, píše Collier, „přišel skvělý nový svět falšování voleb“. Skvělý nový svět falšování voleb byl vytvořen „hromadným zavedením počítačových hlasy počítajících technologií a pověřením provedením našich voleb hrstky korporací, které působí ve skrytu, téměř s nulovým dohledem nebo zodpovědností. Tato privatizace našich voleb proběhla bez povědomí či souhlasu veřejnosti, což vedlo k jedné z nejnebezpečnějších a nejméně chápaných krizí v historii americké demokracie. V podstatě jsme přišli o možnost přezkoumat volební výsledky.“

Podvody u starých volebních uren byly místní a svým dosahem omezené. Elektronické hlasování umožňuje falšování voleb ve státním a celonárodním měřítku. Navíc za elektronického hlasování neexistují žádné postrádané volební urny, nacházené v louisianských zátokách. Pomocí soukromého patentovaného korporátního software je počet hlasů takový, jaký ho software určí.

První dvoje prezidentské volby v 21. století se proslavily nechvalně. O vítězství George W. Bushe nad Al Gorem rozhodli Republikáni v americkém Nejvyšším soudu, kteří zastavili přepočítávání hlasů na Floridě.

V r. 2004 George W. Bush získal vítězný počet hlasů, ačkoliv povolební průzkumy naznačovaly, že byl poražen Johnem Kerry. Collier uvádí:

„Koncem volebního dne John Kerry v povolebních průzkumech nepřekonatelně vedl, a mnozí považovali jeho vítězství za jisté. Přesto se konečné sčítání ve třiceti státech od povolebních průzkumů silně odchylovalo, kdy vyjma devíti byl rozdíl vždy ve prospěch George W. Bushe. Největší odchylky byly soustředěny v bojových státech – obzvláště v Ohiu. V jednom okrsku v Ohiu povolební průzkumy naznačovaly, že Kerry dostal 67% hlasů, ale potvrzené výsledky mu přisoudily jen 38%. Pravděpodobnost takového neočekávaného výsledku může být pouze důsledkem chybného výběru vzorku a rovná se 1 k 867,205,553. Abych ocitoval Lou Harrise, který je dlouho považován za otce moderního politického průzkumu mínění: „Ohio mělo ty nejšpinavější volby, které Amerika kdy viděla.“

Éra elektronického kradení voleb, uvádí Collier, „byla zahájena Chuckem Hagelem, neznámým milionářem, který kandidoval do amerického senátu za Nebrasku v r. 1996. Z počátku byl Hagel těsně v závěsu za oblíbeným demokratickým guvernérem Benem Nelsonem, který byl zvolen o dva roky dříve převážnou většinou. Tři dny před volbami však průzkum provedený Omaha World-Herald uvedl těsný závod, kdy každému z kandidátů dávalo přednost 47% respondentů. David Moore, který tehdy působil jako šéfredaktor Gallup Poll, novinám řekl: 'Nemůžeme výsledek předpovědět.'“

„Hagelovo vítězství ve všeobecných volbách, označované pravidelně za „zvrat“, dalo křeslo GOP poprvé po osmnácti letech. Hagel porazil Nelsona o patnáct bodů. Dokonce i pro ty, kteří brali v úvahu zhoršující se guvernérova čísla a baráž negativní reklamy na poslední chvíli, byla tato odchylka od předvolebních průzkumů dostatečná, aby se nad tím v celostátním měřítku pozastavovali.“

„Jen pár Američanů vědělo, že až těsně do voleb byl Hagel předsedou společnosti, jejíž počítačové hlasovací stroje počítaly jeho hlasy: Election Systems & Software (pak přejmenované na American Information Systems). Hagel odstoupil ze své funkce pouhé dva týdny předtím, než oznámil svoji kandidaturu. Přesto si ponechal akcie za miliony dolarů v McCarthy Group, která ES&S vlastnila. A Michael McCarthy, zakladatel mateřské společnosti, byl Hagelovým pokladníkem kampaně.“

Krádež hlasů by také vysvětlovala porážku Maxe Clelanda, demokratického senátora z Georgie. Jak komentuje Collier:

„V Georgii, například, volební stroje Diebold oznámily porážku demokratického senátora Maxe Clelanda. Původní průzkumy ukazovaly, že Cleland před svým republikánským protivníkem Saxby Chamblissem, oblíbencem křesťanské pravice, NRA a George W. Bushe (který se několikrát objevil na jeho kampaních) slušně vede. Jak se volební den blížil ke konci, výsledky se srovnávaly. Chambliss, který se vyhnul nástupu do armády, rozjel vůči Clelandovi – držiteli stříbrné hvězdy, který přišel ve Vietnamu o tři končetiny – útočnou reklamní pomlouvačnou kampaň, označujícího ho za zrádce kvůli tomu, že hlasoval proti vytvoření ministerstva bezpečnosti otčiny. Dva dny před volbami přisuzoval průzkum Zogby Chamblissovi jednoprocentní vedení v řadách pravděpodobných voličů, zatímco Atlanta Journal-Constitution uvedl, že Cleland si u stejné skupiny udržel tříbodové vedení.“

Podvodná hra

„Cleland prohrál o sedm bodů. Ve svém životopise z r. 2009 označil počítačové hlasovací stroje za „zralé pro podvody“. Příhodnější by bylo upravené pro podvod. Měsíc před volbami zaměstnanci Diebold, vedení Bobem Urosevichem, aplikovali záhadnou neschválenou záplatu na 5,000 volebních strojích, které Georgia nakoupila v květnu.“

„Bylo nám řečeno, že se v systému seřizovaly hodiny, což se nestalo,“ vzpomínal v r. 2006 v článku Rolling Stone konzultant Diebold a alarmista Chris Hood. „Podivnou věcí rychlost a tajnost, s jakou to bylo provedeno… Byla to neschválená záplata a pokoušeli se to před státem zatajit… Bylo nám řečeno, abychom o tom s personálem okresu nemluvili. Dostal jsem pokyny přímo od (Boba) Uroseviche (Američan jak noha – p.p.). Bylo velmi neobvyklé, aby prezident společnosti takové příkazy dával a aby do toho na této úrovni byl zapleten.“

Když republikánský Nejvyšší soud zabránil přepočítání hlasů na Floridě, v prezidentských volbách 2000 rozhodujícím státu mezi Georgem W. Bushem a Al Gorem, reakcí Demokratů bylo podřízení se, aby neotřásli důvěrou Američanů v demokracii. A podobně se John Kerry podřídil v r. 2004, navzdory velké odchylce mezi povolebními průzkumy a sečtenými hlasy. Ale jak mohou mít Američané důvěru v demokracii, když není hlasování transparentní?

Prozatím se zdá, že Republikáni mají díky svému vlastnictví společností vyrábějících volební stroje naprogramované patentovaným softwarem technologickou výhodu, ale v budoucnu by se tato výhoda mohla přesunout k Demokratům. Předčasné hlasování napomáhá elektronické krádeži voleb. Úspěšná a nekontroverzní krádež závisí na znalosti, jak stroje naprogramovat. Vítězství musí být v rozsahu uvěřitelnosti. Příliš velké vítězství vyvolává pochyby, ale pokud je odhad špatný opačným směrem, podvod se nezdaří. Předčasné hlasování pomáhá programátorům volebních strojů rozhodnout, jak stroje nastavit.

Hlasování 2.0

Neexistence transparentnosti je hrozbou pro jakékoliv pozůstatky americké demokracie. V letním čísle Trends Journal roku 2011 Gerald Celente poznamenal, že „pokud můžeme provádět online bankovnictví, můžeme online hlasovat“.

Zamyslete se nad tím! Na celém světě jsou v rámci bankovních transakcí každý den přesouvány biliony dolarů, a jen ojediněle dochází k chybě. Pokud dokážeme přesně počítat online peníze, zcela určitě můžeme online počítat přesně i hlasy. Jedinou překážkou blokující online hlasování jsou politické zájmy usilující o ovládnutí voleb.

Nedostatek transparentnosti dal vzniknout volebním sporům. Včera Washington Post uvedly, že „tisíce právníků, zastupujících dva hlavní prezidentské kandidáty, jejich strany, odbory, skupiny pro občanská práva a hlídače volebních podvodů jsou v celé zemi v pohotovosti, odhodláni zpochybnit volební výsledky, které bude možné zpochybnit pomocí selhání strojů, omezování voličů nebo dalších obvinění z ilegálních aktivit“.

Hlasování online, pokud by bylo řádně zajištěno, může poskytnout transparentnost, která současnému systému chybí. Zatímco GOP může zůstat u omezování voličů aktivní, Demokraté již nemohou volit mrtvé duše a počítat ty, jejichž hlasy nejsou předmětem úprav tajným patentovaným softwarem.

V r. 2005 nestranická Komise pro federální volební reformu došla k závěru, že integrita voleb je narušena těmi, kteří mají pod kontrolou programování. Soukromé vlastnictví patentované hlasovací technologie je prostě s transparentními volbami neslučitelné. Země bez transparentního hlasování je zemí bez demokracie.