Strategie Ameriky pro destabilizaci regionu Asie a Pacifiku

Zheng Yongnian

3.10.2012 Komentáře Témata: Asie 835 slov

Protože si myslí, že USA budou investovat obrovské zdroje do konfrontace s Čínou, jako investovaly proti Sovětskému svazu během studené války, zvolily si tyto země, obzvláště ty se spory o mořské hranice s Čínou, postavit se na stranu USA.

USA přesunuly svoji prioritu v Asii z ekonomické politiky do strategické. Došlo k tomu částečně v důsledku toho, že USA se cítí silnými. Po příchodu finanční krize byla ekonomická převaha USA oslabena, ale jejich ozbrojené síly zůstávají nejmocnějšími na světě.

Historie ukázala, že ekonomická konkurence je většinou prospěšná, ale strategická konfrontace může vést, a vedla, k vojenskému konfliktu. Když do takové konfrontace spadnou dvě země, nevyhnutelně se ujmou role dvou starodávných řeckých městských států Atén a Sparty, či USA a Sovětského svazu během studené války.

Spojené státy tvrdí, že jejich prioritní strategie „asijské osy“ má za cíl „zabránit“ hrozbě představované nastupující Čínou, aby v Asii udržely stávající řád. Ale důsledky této strategie, zdá se, dokazují pravý opak.

Je nyní Asie stabilnější, než byla před přijetím této strategie Asie a Pacifik USA? Očividně ne. Čína a USA žily předtím v relativně dobrých vztazích. Ale v důsledku nové americké politiky došlo v Asii k dramatickým změnám.

Před touto novou politikou se Čína a další asijské země neustále přizpůsobovaly, aby mohly uspokojit požadavky ostatních. Většina asijských zemí, konkrétně země ASEAN, přijala pragmatickou zahraniční politiku. Považovaly ekonomický růst Číny za příležitost a podle toho upravily své vztahy s Čínou. Mezitím Čína začala upřednostňovat své ekonomické a obchodní vztahy s ostatními asijskými zeměmi, a úměrně tomu se držela při zemi u politických a strategických záležitostí a uznávala vedoucí roli ASEAN. Právě díky tomuto vzájemnému a mnohostrannému úsilí se vztahy mezi zeměmi ASEAN a Čínou rychle rozvíjely, a bilaterální vztahy mezi Čínou a jednotlivými asijskými zeměmi byly postupně institucionalizovány prostřednictvím různých regionálních, mezinárodních, bilaterálních a multilaterálních kanálů.

Někteří západní učenci si již uvědomili fakt, že během posledních třiceti let udržovala Asie mír navzdory rychlému růstu Číny, což zdánlivě popíralo „tragédii politiky velké moci“, kdy vynořující se velmoc nakonec vyzve existující velmoc. Mír v Asii byl z velké části výsledkem racionálních voleb a vzájemného přizpůsobování se asijských zemí, včetně Číny. Čína učinila svými strategickými prioritami ekonomiku a obchod, místo armády.

Tak zvaná „hrozba“, které USA v Asii čelí – strach, že Čína je nakonec z Asie vytlačí – je proto více kognitivní, než reálná. Kde má tento strach původ? Působí zde mnoho faktorů, včetně tak zvaného „bezpečnostního dilema“ způsobovaného strukturální anarchií v mezinárodních vztazích, odlišnostmi v politické ideologii a nedostatkem vzájemné důvěry.

Jak americká „asijská osa“ ovlivňuje regionální geopolitiku? Zde musíme brát v úvahu vztahy mezi Čínou a USA, Čínou a ostatními asijskými zeměmi, a USA a ostatními asijskými zeměmi.

Zaprvé a především, americká asijská strategie změnila, a dokonce přerušila, proces vzájemného přizpůsobování se Číny a ostatních asijských zemí. Ačkoliv Obamova vláda tuto strategii jen proklamovala ve své politické rétorice, je posun dostatečný, aby u asijských zemí posílil očekávání americké podpory. Protože si myslí, že USA budou investovat obrovské zdroje do konfrontace s Čínou, jako investovaly proti Sovětskému svazu během studené války, zvolily si tyto země, obzvláště ty se spory o mořské hranice s Čínou, postavit se na stranu USA. Ačkoliv reakce Číny na americkou strategii byla z velké části defenzivní, stále to postačuje k tomu, aby to zabránilo dalšímu rozvoji vztahů s těmito zeměmi.

Zadruhé, USA přesunuly svoji prioritu v Asii z ekonomické politiky do strategické. Došlo k tomu částečně v důsledku toho, že USA se cítí silnými. Po příchodu finanční krize byla ekonomická převaha USA oslabena, ale jejich ozbrojené síly zůstávají nejmocnějšími na světě. Během studené války měla ekonomická a vojenská přítomnost v americké zahraniční politice stejnou váhu. Ale svoji „osou“ opětovně zavedly USA do Asie strategické klání. Tato změna donutila Čínu začít svoji strategii přesunovat z ekonomické do vojenské oblasti.

Po letech vzájemného úsilí si Čína a USA nakonec vybudovaly velmi úzké bilaterální vztahy, zejména v oblasti ekonomické spolupráce, obchodu a financí. V důsledku toho někteří američtí učenci vymysleli výraz „ChinAmerika“, aby popsali interakce a vzájemnou závislost Číny a Spojených států. Ale opětovné zavedení strategického klání ze strany USA tyto vztahy změnilo. Historie ukázala, že ekonomická konkurence je většinou prospěšná, ale strategická konfrontace může vést, a vedla, k vojenskému konfliktu. Když do takové konfrontace spadnou dvě země, nevyhnutelně se ujmou role dvou starodávných řeckých městských států Atén a Sparty, či USA a Sovětského svazu během studené války.

USA staví svoji „asijskou osu“ na svém vnímání „národních zájmů“. A podobně i pro Čínu je obtížné změnit své vnímání národních zájmů. To však neznamená, že čínsko-americká vojenská konfrontace je nevyhnutelná. Pokud USA chtějí vytvořit protiváhu Číně v Asii tím, že se v tomto regionu opětovně usalaší, musí Čína najít prostředky, jak vytvořit protiváhu USA. Takové prostředky jsou zárukou míru.

America’s Strategy To Destabilize the Asia-Pacific Region vyšel 29. září na Global research. Překlad Zvědavec.
Známka 1.5 (hodnotilo 57)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Gesto pro nezávislost

50

Darováním zajistíte přežití nedotovaného redakčního prostoru, daleko od finančních a politických tlaků. Je to více, než pouhá podpora webu, je to závazek k pravdě a svobodě informací.

Za měsíc říjen přispělo 81 čtenářů částkou 17 391 korun, což je 50 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
bc1q40mwpus89teua4ruhxrtal6v45lc3ye5a9ttud

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Martin Armstrong: Západ potřebuje válku pro své přežití28.10.25 15:59 Neurčeno 0

Francie připravena poslat vojska na Ukrajinu v roce 202628.10.25 07:11 Francie 0

Rozšíříme útoky v hloubi Ruska, řekl Zelenskyj28.10.25 07:05 Ukrajina 0

„Z Belgie se stává narkostát“. Zoufalá justice žádá vládu o pomoc, do ulic Bruselu nasadí armádu28.10.25 06:57 Belgie 0

Německo vyhodilo do vzduchu poslední věže jaderné elektrárny27.10.25 17:02 Německo 0

Majerová - bude třeba přijmout českou obdobu amerického zákona FARA27.10.25 05:21 Česká republika 0

„Příprava útočné války.“ U rakety Drábové se začíná skloňovat paragraf27.10.25 05:08 Česká republika 4

EU byla loni třetím největším obchodním partnerem Ruska27.10.25 05:04 Evropská unie 0

Řecká vláda prodává prostřednictvím „české muniční iniciativy“ houfnice M110A2 a munici v hodnotě 199,4 milionu eur26.10.25 17:41 Řecko 0

Americký generál - Ukrajina musí vydržet, pak se zapojí NATO26.10.25 17:28 Ukrajina 2

Nadměrná úmrtnost v zemích EU pokračuje26.10.25 17:10 Evropská unie 1

Politické procesy padesátých let jsou zpátky26.10.25 15:15 Česká republika 0

Premiér Fiala vyzval k úderům hluboko na ruském území a k ničení tamní energetické infrastruktury25.10.25 07:01 Česká republika 3

Zdá se vám nabíjení elektroaut ve srovnání s tankováním příliš pomalé? Řešení je zde a je velmi jednoduché25.10.25 00:31 Neurčeno 0

Žádný strop ani odklad ETS2 nebude – Uhlíkové odpustky zůstávají, budou pouze „chráněny“ proti rychlým cenovým výkyvům23.10.25 18:14 Evropská unie 5

USA uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil23.10.25 07:35 USA 0

Zánovní Airbusy končí ve šrotu. Technici z nich kuchají nedostatkové motory 22.10.25 18:56 Neurčeno 0

Ropy je nadbytek. Na tankerech je momentálně více než miliarda barelů 22.10.25 18:44 Neurčeno 0

Ukrajina možná zaútočila na dvě rafinérie v Maďarsku a Rumunsku22.10.25 17:06 Maďarsko 2

Lupiči řádili v dalším francouzském muzeu22.10.25 11:33 Francie 0

Měnové kurzy

USD
20,87 Kč
Euro
24,31 Kč
Libra
27,70 Kč
Kanadský dolar
14,97 Kč
Australský dolar
13,74 Kč
Švýcarský frank
26,30 Kč
100 japonských jenů
13,72 Kč
Čínský juan
2,94 Kč
Polský zloty
5,75 Kč
100 maď. forintů
6,26 Kč
Ukrajinská hřivna
0,50 Kč
100 rublů
26,33 Kč
1 unce (31,1g) zlata
82 631,84 Kč
1 unce stříbra
982,47 Kč
Bitcoin
2 371 535,32 Kč

Poslední aktualizace: 28.10.2025 22:00 SEČ

Tuto stránku navštívilo 12 509