K čemu je Evropě dobrý vlastní Knesset? (II)

Ale málokdo při tom považuje za nutné poznamenat, že za Kolomojskim, Rabinovičem a Maškevičem stojí Chabad, chasidská sekta, jejíž názory odpovídají nacistické ideologii. Pokud nacisté mluvili o zvláštním poslání „nordické rasy“, tak příslušníci Chabad přisuzují tutéž zvláštní roli židům, kteří v jejich chápání jsou jediní lidmi v plném smyslu slova. To proto, že duše žida je údajně částí boha, a ostatní lidstvo je „mluvící dobytek“, dobrý maximálně k tomu, aby uznal nadřazenost židů, považoval je za vzor a sloužil jim.

V principu by na to bylo možné neupozorňovat a dokonce se neurážet. Všichni náboženští fanatici, včetně křesťanů, mají v hlavě vlastní brouky. Pokud by zde nebylo jedno „ale“… K názorům Chabad patří myšlenka, podobná hinduistickému chápání „avatara“: myslí si, že jejich učitelé (rabíni) jsou „šlichim“ – vyslanci boha, kteří se periodicky ztělesňují v našem světě, aby „napravovali“ židy, a pak se vracejí do duchovního světa, kde čekají na další ztělesnění. A až se všichni židi „napraví“, tedy začnou plnit všechna přikázání tóry, teprve tehdy přijde do našeho světa mesiáš, který konečně „vysvobodí“ židy od nadvlády ostatních národů. V chasidském chápání to znamená, že povýší židy nad ostatní národy jako morálně vládnoucí sílu. A pouze pod vedením mesiáše mohou židé obnovit Izrael „od Nilu po Eufrat“ a vybudovat třetí chrám na hoře Moria v Jeruzalému. Současný Izrael je, podle jejich názoru, stát dočasný a v náboženském smyslu nezákonný.

Zatím „šlichim“ a jejich stoupenci domlouvají židům slovně. Ale Chabad nevylučuje ani další variantu. Pokud se vytvoří takové podmínky, kdy budou židé jako národ ohroženi naprostým vyhlazením, tak budou nuceni „napravit se“ zrychleným tempem, aby bůh uslyšel jejich modlitby a poslal jim spasitele, tak říkajíc předčasně. Podle všeho Chabad k tomu věci i směřuje. Alespoň sedmý lubavičský rabín před smrtí učil, že současná generace židů již žije v „době mesiáše“.

Samozřejmě, že ideologové Chabad nebudou odkrývat milionům ostatních židů, vzdáleným náboženskému fanatismu, že tato sekta nevylučuje variantu jejich „konečného osvobození“ pomocí zjevně uměle vyprovokované katastrofy světového židovstva, nezávisle na tom, jestli její první fáze začne rukou příslušníků Chabad v Evropě, nebo na Blízkém východě. Ale o tom, že je to možné, svědčí některé příznaky.

Proč, například, příslušníci Chabad trvají na pokračování židovské politiky multikulti v židy ovládaných zemích? Na jednu stranu chrání židy před asimilací v křesťanském a ateistickém prostředí. Ale na druhou stranu vůdci Chabad nedokážou pochopit, že multikulti vede k islamizaci Evropy, v důsledku čehož se zde, a později v USA, židé střetnou tváří v tvář se svými, jak tvrdí nám křesťanům, nepřáteli – islamisty. Ale právě o to jde – z pohledu židů nejsou muslimové nepřátelé, ale zbloudilí souvěrci. Spor je pouze v tom, že židé považují za posledního proroka jejich jediného boha Mojžíše, a muslimové Mohammeda. Navíc Arabové jsou obecně bratranci židů, stejní semité, potomci patriarchy Abraháma, jeho prvorozeného syna Izmaila.

Podobným způsobem vnímají židy i muslimové. Dokonce i v temných dobách středověku v zemích vítězného islámu židovské komunity vzkvétaly a měly autonomii. V muslimských státech měli židé, na rozdíl od křesťanů a stoupenců dalších náboženství, statut „zimmy“ (protěžovaných). Byli osvobozeni od platby „zakat“, daně z jiné víry. Mnozí z nich zastávali vysoké státní funkce. Bok po boku s muslimy bojovali židé proti křesťanům – společným nepřátelům, což se v islámských armádách považovalo nejen za povinnost, ale i čest.

Ano, islámský svět je pobouřen vytvořením státu Izrael, ale jen proto, že si myslí, že tuto zemi mají podle práva prvorozeného zdědit Arabové, potomci Izmaila. Nicméně muslimové nemají nic proti židům, „národu Písma“, jako takovým, pokud odejdou z Palestiny. Skutečnými nepřáteli fanatických židů a muslimů jsou křesťané, odpadlíci od monoteismu, a z jejich pohledu pohané. A proto musí být křesťanská civilizace (ale ne lidé) podle názoru fundamentalistů obou semitských náboženství zničena. A podle názorů příslušníků Chabad zničena „rukama“ muslimů, protože židé takovou možnost nemají. A k tomu není nutná cesta „džihádu“, „posvátné války“ muslimů, či „božích válek“, jak říkají židé. Demografie je mnohem nemilosrdnější, než atomová bomba.

Přirozeně, že nic takového čtenář v publikacích Chabad nenajde. Ale při soukromých diskusích jsou chabadčíci dostatečně otevření, i když své názory vyjadřují ve formě „teologických rozvah“. Do jaké míry názor spolubesedníků autora odráží pohled dalších příslušníků Chabad je již na jejich svědomí. Ale vůdce židovské komunity v Kyjevě a Světového fóra ruskojazyčného židovstva Aleksandr Levin během jednoho z rozhovorů dal jasně najevo, že „hlavním je přivést mesiáše… Pokud věříte v boha, tak jsou dvě cesty… První – lidé (míněno židé) jsou připraveni a dělají vše, aby přišel mesiáš. Druhá – situace je natolik špatná, že bůh mesiáše pošle. Pracujeme na směru č. 1“. Zatím.

Druhá otázka – proč Kolomojskij a za ním stojící Chabad tak silně nechtějí, aby byla Ukrajina ve spojenectví s Ruskem?

Můžeme zauvažovat: co se stane s židy, když islám v Evropě získá na síle a vyvolá odvetnou vlnu křesťanského fanatismu a „nordického“ nacionalismu? Vždy mimo obviňování židů z toho, že vnutili národům zemí EU politiku multikulti, se mezi Evropany šíří přesvědčení také o tom, že právě židé, tradičně ovládající finanční sféru, jsou na vině současné světové finanční krize. A zde s tím již nejde nic dělat, i kdyby tomu tak nebylo. Pak je pochopitelné, že se „odchod“ židů stane nevyhnutelným. Ale ne do „země zaslíbené“. Protože v té době i existence Izraele jako židovského státu bude ovlivněna demografickými změnami (3). Ale soudě podle všeho to Chabad nijak neznepokojuje. Současný Izrael, jak již bylo zmíněno, byl vytvořen bez účasti mesiáše, což znamená, že je „špatný“. Židé budou muset najít nové místo, kam by mohli přesídlit, „napravit se“ a čekat na příchod mesiáše (no vida, jak se aktivita senilního knížete hned dostává do nového světla – p.p.). A podle všeho má pravdu ukrajinský publicista Eduard Chodos: lepší místo, než Ukrajina, by evropští, američtí a izraelští židé hledali těžko (4).

„Záložní „historická vlast“, či „třetí Chazárie“, je obezřetně budována… podle všech pravidel „sionské moudrosti“,“ jak píše tento výzkumník Chabad (5), a je již zcela pod židovskou kontrolou. Ne proto, že v čele ukrajinského státu je nebo bude dosazen žid. Není to ani potřeba. Stačí, že prakticky celá ekonomika země je v rukou velkého soukromého kapitálu, jehož téměř všichni představitelé jsou židé. Jejich chráněnci tvoří minimálně polovinu zastupitelského sboru Ukrajiny. Prakticky všechny velké banky a hromadné sdělovací prostředky jsou také vlastnictvím židů. Všechny velké politické strany jsou financovány židovským kapitálem. Přitom Ukrajinci se vyznačují tolerantností a politickou pasivitou. Ideální podmínky (evidentně nebyl v Čechách – p.p.).

Dokonce ani jednotlivé antisemitské projevy ukrajinských nacionalistů Chabad nelekají. Jak ukázal příklad stran „Naše Ukrajina“, „Pora“ a „Svoboda“, i ty si lze snadno koupit. Cíl financování těchto stran Igorem Kolomojskim a další židovskými magnáty je snadno pochopitelný. Jde o časem prověřenou strategii přežívání židovských komunit ve všech zemích: dokud nepřítel jí z tvojí ruky, je ovladatelný. A jak jim vládnout – potlačovat antisemitismus, nebo naopak ho podněcovat beztrestností, je-li třeba stimulovat „nápravu“ nenáboženských židů – tak to je již taktika, nikoliv strategie.

To, že vlivní Izraelci napomáhali právě Kolomojskému a Rabinoviči dostat se na vedoucí pozice v evropském židovstvu, je také vysvětlitelné. Ukrajinské židovstvo, které se sjednotilo kolem svých magnátů a Chabad, dosáhlo toho, že je stejně silné, jako židé v jiných evropských zemích. Izraelský prezident Shimon Perez, který v r. 2010 navštívil komunitu chabadčíků Dněpropetrovsku, který je „v podstatě hlavním židovským městem Ukrajiny“ (6), byl ohromen. Podle jeho slov, „to, co se podařilo… v Dněpropetrovsku je třeba studovat, kvůli vypracování koncepcí globální židovské budoucnosti“ (7). A není divu, protože „členové politické rady místní židovské komunity zastávají hlavní posty v ekonomice regionu“ (8).

A proto Ukrajina, která během let nezávislosti přišla o miliony svých občanů – Slovanů, je již připravena přijmout miliony židů, pokud budou muset utíkat z Evropy, USA a Izraele. Ale kvůli cílům Chabad musí zůstat mimo spojenectví s Ruskem. Protože východní soused Ukrajiny je celkem obrovský, a tak je obtížně ovladatelný a ohledně svého vnitřního vývoje nepředvídatelný. Dokonce i za situace, kdy ruští židovští magnáti hrají neproporcionálně větší roli v ekonomice země, zůstává budoucnost židovské komunity v Rusku nejistá, kvůli národnímu sebeuvědomění ruského národa a důležitosti islámského faktoru, který stimuluje růst tohoto sebeuvědomění.

„Přikrmovat“ ruské národní hnutí se Chabad očividně bojí. A koncentrace židovských aktivistů v liberálních stranách, pracujících na podřízení Ruska západu nebo jeho zničení, a také finanční podpora těchto stran židovskými magnáty se může v konečném důsledku ukázat pro židovskou komunitu zhoubnou. A proto korporace „Kolomojskij a partneři“ upřednostňuje držet Ukrajinu dále od Ruska. Zřejmě právě v tomto směru bude pracovat i Evropský židovský parlament.

Znepokojení vyvolává i požadavek chabadčíků ze zemí SNS vzít na sebe zprostředkovatelskou misi ve vztazích mezi Washingtonem a Moskvou, aby „ovlivnili vlády (USA a Ruska) s cílem zastavit postup Íránu k vlastnictví jaderných zbraní“ (9). Jak sdělil tentýž pan Levin, „donutíme je nás poslouchat… Rusové budou muset bojovat o vlastní život. A pokud uvěří, že Írán pro ně představuje hrozbu, udělají vše ve svých silách, aby tuto hrozbu zlikvidovali“ (10).

Jen co je pravda! Chabad jsou mistři v provokacích. A dále šéf kyjevských židů Bílému domu bezprostředně doporučil: „Aby donutily Moskvu změnit svůj postoj k Íránu… musí Spojené státy zaujmout více kompromisní postoj ve vztazích s Kremlem. Pokud americká vláda… nepřistoupí na kompromis, tak může být vláda Spojených států svržena.“ (11)

Co na to říct. Drsné. A kdo bude svrhávat v USA vládu? To ať si čtenář přebere, jak chce. Ale na místě Američanů a Evropanů bych se nad cíly Chabad a Kolomojského a partnerů, kteří přislíbili spustit „židovský zpravodajský televizní kanál v hlavních světových jazycích s možností jeho příjmu v Evropě a severní Americe“ (12), zamyslel. My Slované vůbec nechceme, aby američtí patrioti a národy zemí EU považovali Rusko za viníka nastávajících kataklyzmat, vyprovokovaných Chabad kvůli „nápravě“ židů, kvůli příchodu mesiáše.

Je mi upřímně líto židovského národa. Musí trpět kvůli něčím mesiášským ambicím? Už se napravte, bratři židi, velmi rychle sami. „Cestou č. 1“ a bez „Knesset online“. Proti tomu nic nemáme.

Poznámky:

1. http://sinagoga.kiev.ua/node/11
2. www.jta.org/news/article...
3. http://www.fondsk.ru/news/2011/11/10/aktivnyj-seks-kak-oruzhie-vozmezdija-na-blizhnem-vostoke.html
4. См. http://antimatrix.org/Convert/Books/Eduard_Hodos/Eduard_Hodos-U_Kraya_Mogily/Eduard_Hodos-U_Kraya_Mogily.html
5. Dtto.
6. http://dp.vgorode.ua/news/32263/
7. http://izrus.co.il/oligarhi/article/2010-11-26/12589.html
8. Dtto.
9. www.jta.org/news/article/...
10. Dtto.
11. Dtto.
12. http://izrus.co.il/diasporaIL/article/2011-04-05/13906.html