Je řecká dluhová krize fintou, jak ukrást řecké ropné pole?

Po desítky let byla pečlivě pod kobercem držena znalost existence obrovského pole ropy a zemního plynu ve východním Středomoří, v oblasti mezi ostrovy Kréta, Kypr a Rhodos. Někteří lidé tvrdí, že invaze Turků a rozdělení Kypru v r. 1974 s těmito ropnými poli a jejich budoucím využíváním přímo souvisela. Odhaduje se, že mohou zásobovat Evropu po 50 let a jejich cena je odhadována na 9 až 12 bilionů dolarů.

Rusko projevilo velký zájem o partnerství s Řeckem při navrtávání těchto zdrojů, stejně jako Norsko a další země. V současné době nastoupil Izrael a zdá se, že je nejpravděpodobnějším kandidátem na partnera Řecka v tomto podniku.

Mohly by tyto klíčové zásoby a způsob, jakým Izrael usiluje o kontrolu nad nimi, být skutečným důvodem, proč bylo nově zvolenému ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi odepřeno vízum, když se pokusil navštívit v Řecku horu Athos během svatého týdne ortodoxních velikonoc?

Kreml vyjádřil silnou nespokojenost s řeckým rozhodnutím, protože tato návštěva by byla první Putinova návštěva cizí země po znovuzvolení. Řecko poskytlo výmluvu, že v té době byly v zemi svátky a nemohlo Putinovi zaručit bezpečnost.

Hora Athos je autonomní region s 22 ortodoxními kláštery, včetně rumunských, srbských a ruských svatých míst. Putin měl navštívit opata Ephraima, který byl nedávno propuštěn z vězení, kde si odpykával kontroverzní trest. Opat Ephraim a Putin mají, zdá se, spirituální vztah, protože o Putinovi je známo, že je oddaným ortodoxním křesťanem.

Ortodoxní náboženství zaznamenává v Rusku obrovský návrat, po 70 letech komunistického ateismu. Putin byl aktivní při obnově náboženských, kulturních a ekonomických vztahů, které spojují východní Evropu. Mnohokrát se pokusil navázat užší vztahy s Řeckem.

26. března byla v zemi spuštěna reklamní kampaň ruské vlády, vyzývající občany, aby kupovali více řeckých produktů a jezdili do Řecka na dovolenou. Vzhledem k tomu, že Rusko má 149 milionů lidí, v porovnání s pouhými 9 miliony Řeků, mohlo by to mít klíčový dopad na řeckou ekonomiku.

Rusko také nabídlo Řecko nouzově vyplatit, protože země upadá do pařátů západních bank. Putin nabídl půjčit Řecku minimálně 25 miliard dolarů, za 1% úrok. Nicméně Papandreova vláda si vybrala 148 miliard dolarů od MMF a evropských bank, za neskutečných 5,2% a úsporná opatření, která s touto dohodou přišla.

Rusko bylo také drženo mimo u dalších ropných partnerství s Řeckem. Od r. 1994 se pracovalo na dohodě, že Rusko vybuduje ropovod Burgas-Alexandroupolis, který by přivedl ruskou ropu z Černého moře přes Bulharsko do přístavu Alexandroupolis na severu Řecka. Tato dohoda byla dokončena v r. 2008, za vlády Kostase Karamanlise, a práce byly zahájeny nedlouho poté. V r. 2008 došlo k pokusu o atentát na něj. Na podzim 2009 byl Karamanlis nucen vypsat předčasné volby, kde prohrál s pro-sionistickým Georgem Papandreou. Krátce poté byl projekt ropovodu ukončen.

Mnoho lidí by zajímalo, proč Řecko nepřijalo nouzové vyplacení nabídnuté Putinem, nebo další nabídnuté Čínou, které by Řekům umožnilo udržet si svoji suverenitu a vyhnout se bolestem, ponížení a ztrátě aktiv, které sebou dluhová krize přinesla.

Pozn. překladatel: To by vysvětlovalo i silný tlak na prodej řeckých ostrovů a enormní zájem o ně ze strany parazitů.