Co dělají izraelské bezpilotní letouny v Ázerbájdžánu?

Ázerbájdžán nedávno nakoupil vojenské vybavení od Izraele v hodnotě 1,6 miliard dolarů. Podrobnosti tohoto nákupu nebyly nikdy zmíněny, ale nyní je plenta utajení strhávána.

Dodáno bylo také pět UAV Heron a pět Searcher. Izraelský Heron TP je letoun o hmotnosti 4,6 tun, který může operovat ve výšce 14,5 kilometrů. Heron TP má užitečné zatížení jedna tuna, umožňující nést senzory poskytující podrobný pohled na dění na zemi, dokonce i z této výšky.

Výdrž 36 hodin činí z Heron TP konkurenta amerického MQ-9 Reaper. Searcher 2 je půltunový stroj a výdrží 20 hodin, s maximálním dostupem 7,500 metrů, a může operovat až do vzdálenosti 300 kilometrů od obsluhy. Může nést náklad o váze 120 kg.

Mezi objednanými položkami byly i protilodní střely Gabriel. Jde o zbraň o váze 522 kg a dosahu 36 kilometrů.

U protivzdušných systémů to byly systémy Barak-8, včetně 75 raket. Rakety Barak stojí asi 1,6 milionu dolarů každá, váží 98 kg, z čehož tvoří 21,8 kg hlavice, a mají dosah deset kilometrů. Rakety jsou umístěny v kontejneru s osmi buňkami (který nevyžaduje přílišnou údržbu) a startují kolmo.

Radarový systém poskytuje pokrytí 360° a rakety mohou sestřelit blížící se protilodní střely nebo střely s plochou dráhou letu již na vzdálenost 500 metrů. Každý systém Barak (kontejner s raketami, radar, počítače a zařízení) stojí asi 24 milionů dolarů. Rakety jsou také účinné proti letadlům a lze je připevnit na lodě nebo náklaďáky.

Součástí obchodu je také radarový systém Zelená borovice, který Izrael používá ve svém protiraketovém systému. Zelená borovice (Green Pine) může detekovat blížící se balistické rakety až do vzdálenosti 500 km, ale může také zastavit blížící se vojenská letadla.

Ačkoliv Ázerbájdžán řekl Teheránu, že tyto zbraně nejsou určeny pro agresivní účely proti Íránu, ale pro urovnávání teritoriálních sporů se sousední Arménií, analytici řekli, že toto vybavení a přístup Izraele na letecké základny v Ázerbájdžánu dokazují něco jiného, a bude to mít negativní dopady na regionální mír a bezpečnost.

Aby na citlivosti této záležitosti ještě přidal, poskytl nedávno Ázerbájdžán útočiště několika agentům Mossadu, kteří unikli z Íránu poté, co zavraždili íránského jaderného vědce.

Íránští představitelé již dříve varovali, aby Ázerbájdžán neposkytoval útočiště teroristickým agentům sionistického režimu, jejichž posláním je páchat sabotáž a provádět špionáž proti Íránu.

Íránské ministerstvo zahraničí si povolalo ázerbájdžánského velvyslance v Teheránu Javanšira Achundova, aby Baku sdělilo protest proti poskytnutí útočiště několika Mossadem vycvičeným teroristům, kteří zavraždili íránské vědce.

V lednu byla v rámci pátého útoku takového druhu v posledních dvou letech připevněna magnetická bomba k autu 32letého Mostafy Ahmadi Roshana, v hlavním městě Teheránu. Při tomto teroristickém útoku byl zabit také jeho řidič.

K výbuchu došlo na druhé výročí mučednické smrti profesora íránské univerzity a jaderného vědce Massouda Ali Mohammadi, který byl rovněž zavražděn při teroristickém bombovém útoku v Teheránu v lednu 2010.

Metoda atentátu, použitá při lednovém útoku, byla podobná teroristickým bombovým útokům proti tehdejšímu univerzitnímu profesorovi Fereidoun Abbassi Davani v r. 2010 – kdy tento nyní vede íránskou Organizaci pro atomovou energii – a jeho kolegovi Majidu Shahriari. Zatímco Abbasii Davani útok přežil, Shahriari zemřel.

Další íránský vědec, Dariush Rezaeinejad, byl rovněž zavražděn stejnou metodou, 23. července 2011.

Íránský ministr rozvědky Heidar Moslehi zdůraznil, že do teroristických útoků proti íránským vědcům byly zapleteny americké, izraelské a britské špionážní agentury.

London Times v únoru sdělily, že Izrael používá Ázerbájdžán, malou euroasijskou zemi, která má hranici s Íránem, jako základnu pro špionáž proti teheránské vládě.

Noviny uvedly svědectví anonymního agenta Mossadu, uvedeného pouze jako Shimon.

„Je to výchozí místo výzvědné práce,“ řekl Shimon Times. „Naše přítomnost tam je tichá, ale výrazná. Vloni jsme naši přítomnost posílili a dostává nás to velmi blízko k Íránu. Je to (Ázerbájdžán) báječně prostupná země.“

Podle Shimona je ázerbajdžánko-íránská hranice, jen několik hodin na jih od hlavního města Baku, primárním územím, kde izraelské výzvědné služby shromažďují informace o aktivitách Teheránu.

„Dostáváme tam velkou spoustu informací od lidí, kteří pravidelně a volně cestují přes hranice. Je to neregulované – téměř,“ řekl Shimon.

Ázerbájdžán je velkým producentem energie a vyváží ropu do Izraele a dováží za ni oplátkou z Izraele zbraně a vojenské vybavení.

Pozn. překladatel – No zdá se, že se podařilo CSTO šikovně využít izraelské hrabivosti, takže systémy budou pečlivě prozkoumány, provedena opatření a výsledky předány také Íránu, a Izrael bude mít opět o dost menší cukání začít si nějakou válčičku, protože po tomto bude mít v obraně prakticky holou prdel.